V našem tradičním bilancování udělujeme vysvědčení zvlášť tuzemské a zahraniční scéně. Jelikož se převážně zaobíráme domácím děním, letošní Topy startujeme právě pořadím na místním hřišti. Každoročně jsou výsledky poměrně vyrovnané. Krásně to dokumentuje první místo, které si uzmuly TRNY & ŽILETKY o pouhý bod před LVMEN.
Souboj o čelo byl letos výjimečně těsný a prakticky až do poslední chvíle nebylo jasné, kdo si vítězství odnese. TRNY & ŽILETKY nakonec bodovaly především konzistencí a silným celkovým dojmem, zatímco LVMEN zůstali věrní svému rukopisu a opět potvrdili, že i po letech patří mezi nejstabilnější pilíře domácí scény. Rozdíl je minimální, ale vypovídající, ne o kvalitě, nýbrž o momentální rezonanci.
Za pozornost stojí i další příčky, které se od prvních dvou pozic sice o něco vzdalují, rozhodně ale nejde o žádný propad. Posuďte sami a koukněte se, co nám v roce 2025 hrálo nejčastěji do uší....
Bodování:
(za 1. a 2. místo 5 bodů, za 3. a 4. místo 4 body atd.)
V žebříčku nahrávky, které obdržely 8 a více bodů.
To nej... za rok 2025 – domácí nahrávka
1. TRNY & ŽILETKY – „Je nutné zabít beránka“ 21 bodů
2. LVMEN – „Amen“ 20 bodů
3. INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“ 17 bodů
4. MŮRA – „Needle Cathedral“ 15 bodů
5.–7. COLOSALIST – „Two Suns“ 13 bodů
5.–7. MÄRNØ – „Via Incognita“ 13 bodů
5.–7. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“ 13 bodů
8. NECROCOCK – „Truchlohry“ 12 bodů
9. ELBE – „Peculiar“ 10 bodů
10. DĚTI DEŠTĚ – „Mlžný úvod jasný konec“ 8 bodů
Johan
1. TRNY & ŽILETKY – „Je nutné zabít beránka“
2. NECROCOCK – „Truchlohry“
3. COLOSALIST – „Two Suns“
4. CULT OF FIRE – „The One, Who Is Made of Smoke“
5. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“
6. MÄRNØ – „Via Incognita“
7. M.A.C. OF MAD – „Keep Music Evil“
8. THE FIALKY – !!!!
9. INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“
10. MAYON – „V těle a zemi“
Rok 2025? Na tuzemské scéně poměrně slabý. Ne že bych nedal dohromady desítku a další jména pod čarou, ale že bych z nějaké nahrávky ztratil řeč, to se nestalo. Jasně, moji letití oblíbenci přišli s alby, která mě baví, přijdou zajímavá, kvalitní, hlavně TRNY & ŽILETKY a NECROCOCK jsou odskočeni, ale úplná euforie se nekonala, protože se dalo čekat, že to bude dobré. Potěšil návrat Petra Staňka k pagan doom metalu s COLOSALIST, stejně tak slušná forma CULT OF FIRE a RISPOSTY. Překvapila deska skupiny MÄRNØ a nikdy bych si nepomyslel, že mě bude bavit masírka, jakou se prezentovali M.A.C. OF MAD, ale stalo se. THE FIALKY možná v mém seznamu poněkud vybočují, ale v klasickém punk rocku to dělají dobře. Prakticky všechna zmíněná alba mám doma na fyzických nosičích, jen jedno jsem poslouchal online, ale bavilo mě víc než některé další recenzované nahrávky, takže nákup vinylu je v plánu.
Pod čáru v tuto chvíli umisťuju LVMEN, TÄMÄ SURU, ENTRAPPED, ELBE, MELANCHOLY PESSIMISM, MŮRU, VOLUPTAS, NEŘÁD, VČERA BYLO POZDĚ, PANDEMII a řadu dalších, vesměs proto, že jsem se dostal ke sporadickému poslechu, nebo mě oslovili méně než Topka. Některé loňské desky jsem dosud neslyšel, ono je taky bezva nápad vydat album na konci prosince (TAEDIFER), některé mám v plánu pozorně poslechnout a z netu jsem poslechl jen letmo, což je případ nové desky MASTER´S HAMMER, o které zatím nevím, co si mám myslet…
Velká pochvala míří nejen k PHR Records a Pařát Productions, ale i Doomentii nebo Infantilnímu Neonarcisovi za oprašování archivů a vydávání desek a cédéček se starými nahrávkami.
Co mě těšilo hodně, byl dostatek kvalitního čtiva. Vyšlo několik hezkých knížek, kronika Obscene Extreme festu, historie OBITUARY, pohled za oponu amerického black metalu a reedice Brunova Revoltikonu, vyšla řada dobrých fanzinů (Parambucha dvakrát, Buryzone, Kill Your Dreams!, Doba jeho).
A zmínit bych chtěl film o Petru Štěpánovi Světec z pekla, velkorysý to projekt a komplet na třech DVD, který se vymyká všemu v undergroundu vzniknuvšímu.
Coornelus
1. DĚTI DEŠTĚ – „Mlžný úvod jasný konec“
2. LVMEN – „Amen“
3. SLUT – „Soul Booster“
4. INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“
5. SCHRÖDINGEROVA KOČKA – „~“
6. MŮRA – „Needle Cathedral“
7. TRNY & ŽILETKY – „Je nutné zabít beránka“
8. NECROCOCK – „Truchlohry“
9. ELBE – „Peculiar“
10. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“
Možná to na první dobrou nevypadá, že by loňský rok přinesl záplavu opravdu silných desek. Jenže to podstatné se neodehrávalo v kvantitě, ale v intenzitě. Ty nahrávky, které vyšly, si kvalitu obhájily bez výmluv a několikanásobně převážily pocit „slabšího roku“. Moje Top 10 je odposlouchaná do morku kostí, žádné rychlé soudy, žádné alibi. A prvních pět pozic? Tam se jelo do obroušení jehly.
Dlouho to vypadalo, že se historie bude opakovat a titul nejlepší desky roku si u mě zase bez řečí vezmou LVMEN. Jenže pak přišly DĚTI DEŠTĚ a bylo rozhodnuto. Jejich deska si mě postupně omotala a způsobila něco, co se klidně dá nazvat závislostí. Ta síla je až nepříjemná. Ale podobně neodbytný účinek mají i SLUT nebo INNOXIA CORPORA – nahrávky, ke kterým se člověk neustále vrací.
Nečekaným objevem roku je pro mě SCHRÖDINGEROVA KOČKA. Překvapení v tom nejlepším smyslu slova, kapela, se kterou jsem původně vůbec nepočítal, ale nakonec se mi solidně usadila v hlavě.
Pod čarou zůstalo ještě pár desek, o kterých se vážně uvažovalo, ale Topka je neúprosná – deset míst, letos žádné slitování. A aby to nebylo jen o radosti a euforii: zklamání roku bylo sice očekávané, ale o to víc zamrzí. MASTER’S HAMMER. Tady se žádné velké překvapení nekonalo.
Horaguru
1. TRNY & ŽILETKY – „Je nutné zabít beránka“
2. ELBE – „Peculiar“
3. LVMEN – „Amen“
4. COLOSALIST – „Two Suns“
5. PAN LYNX – „Odvrácená strana lesa“
6. RAVENOIR – „Deadreams“
7. VERPA – „Reborn Back To Death“
8. SOUL MASSACRE – „Feast for Kings“
9. EXITUS – „Killing Breed“
10. MELANCHOLY PESSIMISM – „Butchery Is Our Strategy“
Rok se s rokem… však to dobře znáte. Znovu nastal čas subjektivně (s drobnou snahou o objektivitu) vyhodnotit nahrávky roku předešlého. O příčkách nejvyšších jsem leccos naznačil už v podzimní recenzi na novinku ELBE, kdy jsem uvedl, že jestli je někdo překoná, tak jedině TRNY & ŽILETKY. Stalo se. I když se u obou jedná o nejvyzrálejší díla v jejich dosavadních diskografiích, TRNY mi ve finále sedly o chloupek více. Konec konců, i o další tři příčky se v mojí mysli odehrál litý boj a nemůžu stoprocentně tvrdit, že by za měsíc nebrali bronz COLOSALIST, či hravá šelma PAN LYNX. Tradičně silná alba se povedla Aleshovým RAVENOIR a matadorům MELANCHOLY PESSIMISM, za příjemná překvapení pak považuji novinky SOUL MASSACRE a thrasherů EXITUS. Zábleskem naprosto nečekaným je vstání z popela bohumínské VERPY, která si mne počinem „Reborn Back To Death“ omotala kolem prstu. Za zmínku určitě stojí i EMBRACE THE DARKNESS s jejich vymazlenou nahrávkou „Eclipse“ a velmi mne bavila deska „Neuromantic Heavy Beats“ od NEURO BATS.
Jindra
1. MŮRA – „Needle Cathedral“
2. TRNY & ŽILETKY – „Je nutné zabít beránka“
3. RAVENOIR – „Deadreams“
4. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“
5. VOLUPTAS – „Where Celestial Bodies Guide Not“
6. SLUT – „Soul Booster“
7. LVMEN – „Amen“
8. INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“
9. NECROCOCK – „Truchlohry“
10. ENTRAPPED – „Světlo je mrtvý“
Pod čarou:
TÄMÄ SURU – „Aamunkoi“
Roman Holý – „Strážce klidu vol. 2“
MASTER´S HAMMER – „Maldorör Disco“
Pan Lynx – „Odvrácená strana lesa“
Anna Vaverková – „Krása“
MAYON – „V těle a zemi“
Michal Prokop & Framus Five – „Ostraka“
DUNAJ & Jana Vébrová – „Mňau“
V mém českém Topu jsou zastoupeny spolky hovící si v nízkootáčkovém metalu v množství větším než malém. Ani ne tak z důvodu, že bych na tento žánr bezhlavě přísahal, ale hlavně proto, že ucházejících black/death/punk metalových alb v loňském roce v Česku příliš nevyšlo. Nebo jsem nebyl dostatečně ve střehu, taky možný. I přestože se jedná pouze o 21minutovou nahrávku, nakonec jsem do boje o celkové vítězství nominoval MŮRU. Určitě více jsem čekal od MASTER´S HAMMER, ale Štormův počin v podobě AIRBRUSHER dával tušit, že okultisti, a to nejen v Jilemnici, došli. V alternativě mě nenadchli očekávaní DUNAJ s albem „Mňau“. Jana Vébrová je určitě dobru zpěvačkou, ale K DUNAJI mi jednoduše neštýmuje a Bitová je jen jedna. Naopak moje sympatie si svým Kratochvílím hlasem získala Anna Vaverková nebo česko-italští TÄMÄ SURU se zpěvákem Zdeňkem Nevělíkem (ET MORIEMUR).
Berry
1. INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“
2. B4 – „Mazut“
3. MASTER'S HAMMER – „Maldorör Disco“
4. NECROCOCK – „Truchlohry“
5. DĚTI DEŠTĚ – „Mlžný úvod jasný konec“
6. PANDEMIA – „Darkened Devotion“
7. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“
8. LVMEN – „Amen“
9. PÍPA – „Pípa Plays Kryptor“
10. ŽENY – „Smrtí vynechán“
Žebříček je platný k 1. 1. 2026. Změna v průběhu let vyhrazena.
Pod pomyslnou čarou, ale ve skutečnosti mým albem roku je MDM titul TRNY & ŽILETKY „Je nutné zabít beránka“. Pochopitelně.
Bury
1. MÄRNØ – „Via Incognita“
2. INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“
3. LVMEN – „Amen“
4. ENTRAPPED – „Světlo je mrtvý“
5. NEŘÁD – „Ať zmizí…“
6. DECULTIVATE – „Decultivate“
7. ILLEGAL ILLUSION – „Night Rivers“
8. PIGSTY – „Pignations“
9. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“
10. NAHUM – „Old World Dead“
Pod čarou skončili třeba SICK DESTROYER, SOUL MASSACRE, M.A.C. OF MAD, SLUT, EDITH, FORCE OF HELL nebo MAYON. Taky výběrovka UŽ JSME DOMA, DISSOLVING OF PRODIGY a jejich „Zlodějská světélka“, konečně na vinylu „+Klinik+“ od KAVIAR KAVALIER, poslední EP SHEEVA YOGA a spousta dalších (k některým jsem se třeba ještě ani nedostal).
Zvláštní pozornost si pak zaslouží kniha We Are Obscene Extreme, která skvostně mapuje tento pozoruhodný a asi i nejpřátelštější festival. Těch hudebních knížek u nás poslední dobou vychází celkem dost, takže si je pořizuju (a hlavně čtu) s nějakým odstupem.
I co se hudebních fanzinů týče, to nebylo zas tak špatné, přesto jich nevychází tolik jako před lety. Proto by si zasloužily větší pozornost a uznání, ke mně se dostala nová čísla zinů Destruktorrr, Garfweek, Hřmot, Kaple, Kill Your Dreams!, Noise Master, Ohníček, Parambucha a Telepatie.
Opat
1. ALTARS ABLAZE – „Indiscriminate Extermination“ (EP)
2. MŮRA – „Needle Cathedral“ (EP)
3. PANDEMIA – "Darkened Devotion"
4. VOLUPTAS – „Where Celestial Bodies Guide Not“
5. TAEDIFER – „Indivinus“
6. MOROUS – „Morous“
7. LEGION – „Dysanthropos“
8. NECROMANTH – „Pure Antichristian Terror“
9. MASTER'S HAMMER – „Maldorör Disco“
10. PIGSTY – „Pignation“
4horsemen
1. COLOSALIST – „Two Suns“
2. MÄRNØ – „Via Incognita“
3. ELBE – „Peculiar“
4. TRNY & ŽILETKY – „Je nutné zabít beránka“
5. LVMEN – „Amen“
6. NAHUM – „Old World Dead“
7. RISPOSTA – „Vstříc zániku člověka“
8. MŮRA – „Needle Cathedral“
9. TÄMÄ SURU – „Aamunkoi“
10. CULT OF FIRE – „The One, Who Is Made of Smoke“
Ostatní nahrávky:
INNOXIA CORPORA – „Králi zmaru“
MELANCHOLY PESSIMISM – „Butchery Is Our Strategy“
THE FIALKY – „!!!!“
MAYON – „V těle a zemi“
SIX DEGREES OF SEPARATION – „Triotus, Tricephalus And Tribadism (20th Anniversary Edition)“
DISSOLVING OF PRODIGY – „Zlodějská světélka“
DESTROY! – „Autostop značí smrt“
SOUL MASSACRE – „Feast for Kings“
Letos jsem měl všeobecně ohledně pracovních a soukromých aktivit toho víc, tak si myslím, že spousta dobré hudby z loňského roku mě ještě čeká… Nicméně již na začátku roku mě velice nadchl COLOSALIST. Jinak většinu nahrávek např. ELBE, LVMEN, RISPOSTA jsem slyšel až v závěru roku. A takový NAHUM a TRNY & ŽILETKY mě dostali takřka „včera“.
Pavel Maňas
COLOSALIST – „Two Suns“
PAN LYNX – „Odvrácená strana lesa“
CALIBOS – „Padlý král“
EMBRACE THE DARKNESS – „Eclipse“
ENTRAPPED – „Světlo je mrtvý“
MASTER’S HAMMER – „Maldorör Disco“
MELANCHOLY PESSIMISM – „Butchery Is Our Strategy“
PANDEMIA – „Darkned Devotion“
Byť díky fanzinu Parambucha mám možnost si poslechnout téměř vše, co na naší scéně v loňském roce vyšlo, vyhnu se konkrétnímu žebříčku a přesným místům v něm. Řeknu jen, že mě zaujaly asi nejvíce dvě desky – od PAN LYNX a pak debut COLOSALIST. Tyhle dvě považuji asi za to nej, co loni vyšlo. Výborné jsou pak ostatní desky, které uvádím. Minimálně pokud nejsou výborné, pak jsou zajímavé.
Seznam alb Paval Maňase není kvůli absenci pořadí započten do celkového topu.
