Naprosto chápu a rozumím slovům plných zármutku, pronesených v souvislosti se skonem jedné z největších ikon hudebního světa. Nicméně je tak zcela úplně nesdílím. Jak Ozzyho a jeho smysl pro humor známe, měla madam smrtka máchnout kosou přesně v okamžiku doznění posledního tónu na jeho rozlučkové akci Back To The Beginning. Jenže ta mrcha si prostě dělá, co se jí zamane a co si budeme povídat, v případě Madmana to platí mnohonásobně, protože si nedovedu představit, kolik z nás by do sebe napralo tolik všemožných sraček a vydrželo dýchat do šestasedmdesáti.
Sám jsem na Ozzyho tvorbu narazil zkraje devadesátek, kdy slavil další z jakýchsi zmrtvýchvstání s albem „No More Tears“. Jasně, hitovky BLACK SABBATH jsem měl v hlavě, neb je měla v repertoáru každá ze zábavových kapel, jež tehdy obrážely vísky v okolí, ale coby prostoduchého mlíčňáka mne mnohem více bavila mistrova sólová alba. Bylo zapotřebí mnoho let a kvanta vyposlechnuté muziky, abych došel k názoru, že vše podstatné, co mělo být v metalu řečeno, událo se na prvních šesti albech britské legendy. Pak už se jen porůznu zrychlovalo, zpomalovalo, přitvrzovalo, mixovalo a nevím co ještě, ale půjdeme-li po pramenu toho všeho běsnění, musíme neomylně skončit v Birminghamu. Příkladem za všechny budiž eponymní skladba z debutového alba. Nikdy, opakuji nikdy, jsem neměl takovou husí kůži, jako právě na začátku této písně. Do hustého lijáku burácí hromobití, z dáli se ozývá zvon a v momentě kdy Iommi spustí ikonický riff a Ozzy začne odříkávat slova „What Is This That Stands Before Me?“ jsem i po miliontém poslechu pohlcený tou tísnivou atmosférou.
Ne, Ozzy nebyl nejlepším zpěvákem, skladatelem nebo frontmanem všech dob, ale byl za všech okolností svůj a když se mu něco nelíbilo, neměl problém poslat kohokoliv do prdele. I přesto si nevybavím nikoho (no, možná Dio (úsměv)) ze slavných rockerů, kdo by o něm mluvil s hořkostí v ústech.
Ozzy byl zkrátka klikař. Prosťáček z chudých poměrů, který na dlouhá desetiletí pobláznil svět a kterému bylo dovoleno dělat i pár dní před smrtí to, co nejvíc miloval.
Proto „No More Tears“, ale narvat do přehrávače oblíbené kusy s Ozzyho hlasem a užívat života!
