Přibližně měsíc po dvoudenní oslavě špinavějšího metalu se tým Thrash Nightmare rozhodl udělat nám radost a pozval do Písku dvě žánrově nepříliš blízké kapely. Finští DET a chilští CRITICAL DEFIANCE jedou společné turné European Bloodsurge a jedna ze zastávek vedla i do Písku. Mimochodem, „Bloodsurge“ je název splitka DET a CRITICAL DEFIANCE, které vyšlo v říjnu 2026 u Dying Victims Productions, domovského labelu obou kapel.
Organizátoři ve facebookové události apelovali na to, aby lidé dorazili; jen tak může být podobných koncertů víc. A já jsem doufal, že tato výzva bude vyslyšena. Když jsem ale před dvacátou hodinou, kdy byl ohlášen začátek a měli nastoupit DET, přicházel do písecké Podčáry a viděl, kolik lidí je zatím u baru a před pódiem, říkal jsem si, že se tak nestalo.
DET začali načas. Jde o black/speed dravce z Helsinek. Za sebou mají prozatím jedno plnohodnotné album, dvě splitka, jedno se žánrově spřízněnějšími KRUSIFOITU, rovněž z Helsinek, a dvě dema. DET znamená DESTRUCTIVE ELITE TERROR, a to je název i onoho alba z roku 2025. Ocenil jsem, že plachta DET byla přes celou stěnu za bubeníkem, přehozy byly i na reproduktorech v přední části pódia a ležely tu dva řetězy. Ty odkazovaly na logo kapely, v němž jedna z lebek svírá v zubech řetěz, a které se mi, ani nevím proč, moc líbí. DET vystupovali ve složení power tria, o zpěv se dělil kytarista Jari Filppu s bubeníkem Miikkou Laitalou. Miikka měl na sobě tílko DARKTHRONE, které dobře ilustrovalo, kde leží jeden z inspiračních zdrojů DET. Jde ale o nynější období těchto norských velikánů, rozhodně ne o trve začátek 90. let. Set rozjelo industriálně laděné dungeonové intro a speedem naředěný black skvěle odsýpal. Skladby byly poměrně členité, takže moje pozornost neochabovala, čehož jsem si cenil. Jedna ze skladeb měla úvod jako od CANDLEMASS – a nebyla jediná, pomalejší rozjezd se minimálně ještě jednou opakoval. Nic z toho ale nerušilo, všechno do sebe zapadalo. V publiku jsem napočítal něco mezi 30 a 40 lidmi, takže místo před pódiem malé scény Podčáry vypadalo přiměřeně zaplněné. I když prostor pro další návštěvníky by se tu ještě našel. Po 45 minutách a deseti skladbách byl konec a začaly přípravy na vystoupení druhé kapely večera.
CRITICAL DEFIANCE se pohybují v téměř čistém thrash metalu, a že jim to jde. První album „Misconception“ spatřilo světlo světa v roce 2019, doposud poslední, čtvrté „Rivers of Blood“ vyšlo letos v září. Plachta s logem kapely za bubeníkem byla k mému překvapení menší než u DET. Co bylo na druhou stranu rozšířeno, byl počet kytaristů, a to na tři. Akustické intro, tedy „Red Omen“ právě z „Rivers of Blood“, uvedlo zběsilou thrashovou jízdu, která se až do konce zastavila jen jednou. Z kytaristů začal velmi brzy stříkat pot, zvláště z Mauricia Toleda, ke kterému jsem stál nejblíž a který obsluhoval bílý BC Rich s odmontovaným snímačem na krku. Nasazení kapely si zaslouží respekt. Publikum nedostalo šanci vydechnout, tohle byl prvotřídní thrash. Texty písní kapely jsou jak v angličtině, tak ve španělštině, ale uvažovat nad tím, který z jazyků sedí CRITICAL DEFIANCE víc, bylo absolutně zbytečné. Přibližně v polovině vystoupení musel kytarista a hlavní zpěvák Felipe Alvarado vyměnit kytaru, a to byl asi jediný okamžik, kdy se jízda na chvíli zadrhla. Psychedelický úvod předposledního kusu setu, lehký blackový odlesk v titulním tracku z aktuálního alba a tapping na baskytaru, kterým začala závěrečná „No Life Forms“ ze stejnojmenného druhého alba z roku 2022, dokazovaly různorodost materiálu CRITICAL DEFIANCE.
Ke konci koncertu jsem si všiml, že publikum lehce prořídlo, což byla za mě škoda. Chilané nabídli dechberoucí, energií napěchovaný učebnicový thrashový set. Upřímně, očekávání jsem neměl bůhvíjaká, ale rád přiznávám, že jsem se mýlil. Obě kapely předvedly povedenou show a pokud se tým Thrash Nightmare vrátí k pořádání podobných menších nefestivalových akcí, bude to nádhera. Díky moc za výborný večer.
