„Film Světec z pekla je film o mém životě. Musím k němu říct, ať nekopírujete můj životní styl, protože to je něco, co vás zabije,“ uvedl ke kinematografickému projektu Petr Štěpán.
Velkoryse pojatý projekt, mapující život bezesporu nejvýznamnější osobnosti tuzemské gothicrockové scény a velmi důležité postavy té punkové, se po sedmi letech příprav a realizace dočkal fyzického zhmotnění ve formě tří dévédéček. Film Světec z pekla je dvoudílný, trvá déle než čtyři hodiny, o skoro dvě hodiny jej prodlužují bonusy na třetím disku.
Film má několik podtitulů: Chaoticon Petra Štěpána, apoštola československého punku a gotiky; dokumentární film o apoštolovi československého punku a gotiky; životní příběh; dokumentární film Jana Hrušovského a Jindřicha Kohma alias R.X.Tháma. Lehce chaotické a velikášské, jak je u projektů, pod nimiž je Jindra podepsaný (zejména BRATRSTVO LUNY) podepsán. A zároveň promyšlené a dotažené, to jsou rovněž atributy produktů tuzemského dona Quijota.
Úžas. To je asi ten hlavní pocit, který se u mě po zhlédnutí obou dílů dostavil. Dokument totiž není jen o těch pěkných a úspěšných věcech, je i o těch, které se často v podobných životopisných dílech nechávají pod pokličkou – buď se autorům nechce otevírat dveře třináctých, čtrnáctých, patnáctých… komnat, nebo se protagonistům nehodí do krámu ukazovat okamžiky, které pro ně nejsou příjemné. Jan Hrušovský, Jindřich Kohm a Petr Štěpán tohle všechno hodili za hlavu a vydali se nejen po zpevněných a zametených cestách, ale i po těch plných kamení a bláta. S úžasem jsem sledoval nejen to, co říká Petr Štěpán, ale i další přizvaní účinkující.
V hlavní roli je samozřejmě Petr. Člověk, jehož pouť hudebním světem je pozoruhodná sama o sobě. Stál u zrodu i skonu HRDINŮ NOVÉ FRONTY, pak u zrodu a několika pádů XIII. STOLETÍ, několikrát sám padl a zase se zvedl. Některé skutečnosti jsou asi známé celkem dobře, některé těm, kteří se o uvedené kapely zajímají, četli knihu o historii HNF, dobové články nebo různé rozhovory, a pak jsou tu skutečnosti, které zazněly poprvé právě ve filmu. A že jich je…
Petr Štěpán je osobnost nejen zajímavá, ale taky velmi komplikovaná a náladová. Natáčení s ním probíhalo na několik etap a pokaždé se nacházel v jiném rozpoložení; občas působil normálně, někdy byl příjemný, jindy naopak vyloženě protivný či otrávený z položené otázky. To, že to s ním není lehké, zmiňovali prakticky všichni zúčastnění, jejichž zapojení je opravdovým majstrštykem – Jindrovi se povedlo nejen oslovit, ale hlavně zapojit prakticky všechny ex-členy HNF a XIII. STOLETÍ, ale i Petrovy tři bývalé partnerky.
Jsou to sice dva světy – soukromý a hudební, ale vzájemně propojené. Všechny Petrovy vztahy ztroskotaly, zčásti kvůli muzice, zčásti kvůli jeho komplikované povaze a neurovnanému životnímu stylu. Život po jeho boku byl pro všechny ženy vyčerpávající, mnohdy se staraly o přerostlé dítě, jemuž chyběl smysl pro zodpovědnost, ale zažívaly s ním i hezké chvíle, samozřejmě. Všechny na něj vzpomínají s rozporuplnými pocity, něco jim dodnes tíží srdce, na něco vzpomínají s úsměvem, občas se neubrání dojetí a mají slzy na krajíčku. Kolegové z kapel taky přidávají řadu střetů, k nimž mezi nimi a frontmanem docházelo, ale vesměs na něj vzpomínají v dobrém, někdo mluví vážněji, někdo veseleji, všichni velmi otevřeně, myslím, že nic nezamlčují a často servírují exkluzivní fakta.
Jedním z nich je, že Petr Štěpán pracoval jen sporadicky a, jak vzpomíná jedna z manželek, žil permanentně v krizi finanční i osobní, kterou možná potřeboval k tomu, aby mohl tvoří autenticky. Potkala ho spousta různých životních peripetií, zvratů, pádů, nových startů, prostě nahoru dolů, přičemž nahoře byl spíše umělecky než v soukromí. Tam jej celé ty roky kromě partnerek držel bratr Pavel, který se ve filmu prezentuje jako pohodový a pozitivní sympaťák, ne tak viditelný, ale o to důležitější stavební kámen kapely a záchranný kruh pro staršího bráchu. Každý vstup s Pavlem je pohlazení na duši. Potěšila i účast první ženy v sestavě XIII. STOLETÍ Ollie Ryšavé, kterou mám spojenou s albem „Ztraceni v Karpatech“, jež bylo více o klávesách a působilo v době vydání jinak než předešlé ostřejší počiny. Ale rád jsem slyšel všechny dámy i pány, film ani na okamžik neztrácí tempo a jede jako vozík na horské dráze.
Co ve filmu chybí? Nejspíš to, co chybí i v Petrově životě – (spekulace) kamarádi. Slovo nedostal nikdo, s kým by Petr trávil čas mimo kapelu – což tedy může být i tím, že nikoho takového do filmu autoři nechtěli zařadit, nebo – a to si myslím já – že nikdo, s kým by Petr, já nevím, chodil hrát karty, kuželky, na pěší túry, do sauny, prostě někdo, kdo nemá s kulturou nic společného, kolem něj není. Ale asi je to logické, umělec se obklopuje hlavně podobně smýšlejícími a fungujícími lidmi a žije v určité bublině, což se dá napasovat na většinu lidí i mimo umělecký svět. A taky to může být tím, že Petr nikdy neměl stabilní a delší dobu trvající pracovní poměr, tudíž se asi nedali najít nějací kolegové ze zaměstnání.
Dění je ve snímku zaznamenáno chronologicky, krátce jsou zmíněny i kapely, jež předcházely HRDINŮM, pak následuje éra HNF a nakonec TŘINÁCTKA i Petrovy vedlejší projekty nebo působení v divadelní sféře. Ke každé etapě se vyjadřují nejen členové kapely a ex-partnerky, ale i fanoušci, publicisté, pořadatelé koncertů, studiový technik, vydavatel či hudebníci z jiných kapel. Mezi tím střihy na dobová vystoupení a fotografie nejen z koncertů nebo kapelních dění, ale i soukromé, např. svatební. Film, ač udělaný svým způsobem v amatérských podmínkách, rozhodně amatérsky nepůsobí, spíše fanouškovsky, a to, že pozornosti unikly detaily, např. v okně se odrážející postava sedící kdesi mimo záběr, se dá pochopit, vlastně to pobaví.
Na třetím DVD jsou rozhovory a záznamy z vystoupení XIII. STOLETÍ na Magických nocích trubadúrů https://bratrstvoluny.com/magicka-noc-trubaduru/. Na všech pěti ročnících XIII. STOLETÍ vystoupilo a na dývku je rovných třináct songů z uvedeného festivalu – a kromě dejme tomu standardních hitovek jsou zařazeny i skladby, jež na koncertech kapela hrála sporadicky, např. „Iglau“, sólový Petrův výstup s písní „Bohové na strojích“ nebo jeho hostovačka s BRATRSTVEM LUNY. Rozhovory, nebo lépe řečeno monology, jsou jakýmsi zbytkovým materiálem, který se nevešel do filmu. Mnohdy je to škoda, protože zaznívají interesantní slova, ať už jde o vysvětlivky Petra Štěpána k některým písním, vztah Petra Jandy k punku, vstupy Ollie a Andrey do kapely nebo představení zkušebny a kytar.
Nosiče jsou uloženy v třípatrové plastové krabičce, v níž nechybí ani obsáhlý booklet s všemi nezbytnými informacemi a fotografiemi, ale i řadou těch nepovinných – geneze filmu, představení tvůrců, lokace a datace natáčení.
Film jsem zhlédl dvakrát v relativně krátkém časovém odstupu a zanechal ve mně silné dojmy. Každému, kdo si oblíbil XIII. STOLETÍ nebo HNF, bych jeho zhlédnutí doporučil, a nejen jim, i hudebním fanouškům, kteří se rádi podívají za oponu.
- DVD Hledání 1982–2004, 130 min.
- DVD Návraty 2004–2024, 134 min.
- DVD Bonusy z pekla, 99 min.
- Jan Hrušovský – režie, scénář, kamera, střih
- Jindřich „R.X.Thámo“ Kohm – režie, scénář, námět, redaktor, produkční, producent
- Erika Mithoferová – vizuální identita projektu
Účinkující – viz galerie.
