Už počtvrté přinášíme první postřehy v abecedním pořadí, poprvé v abecedním prostředí naopak, ať je nějaká změna. (úsměv) Kdo má extra paměť na blbiny, tak si třeba vybaví naše loňské mudrování, které se s letošním samozřejmě částečně kryje, ale snažili jsme se vypíchnout i další věci, které nám přišly zajímavé, kontroverzní, podařené nebo třeba vtipné…
Žetony a zkrat
Začínáme odzadu, protože to nejdiskutovanější začíná na Ž resp. Z. Žetony pozbyly fyzickou podobu a získaly virtuální, na náramek dostal každý návštěvník destičku s čipem. Řada lidí nadávala dopředu, že je to jak v policejním státě a Orwellově románu 1984, že jde o to, aby pořadatelé mohli monitorovat, co kdo kde utratí, kolikrát vyjde ven a vejde dovnitř… Někdo se předem zaregistroval a virtuální žetony si koupil v klidu domova, někdo nakupoval inkognito na místě a řada lidí si odmítla byť jediný žeton nabít a chodila na jídlo a pití mimo areál.
- Mně na systému vadí:
* první dobití je zpoplatněno jedním žetonem, tj. 32 Kč, což při 20 000 dobíječů dělá… 640 000 Kč – za nic
* fronty na dobíjení – na začátku jsme měli štěstí, přijeli jsme před polednem a fronta nebyla před areálem dlouhá, čekali jsme asi čtvrt hodiny, ale uvnitř to bylo během festivalu mnohem horší, fronty se tvořily a za největší lapsus považuju, že v sobotu večer bylo otevřeno jen omezené množství dobíjecích buněk a třeba v distro zóně žádná. Měli jsme slinu a čekali na hlavním place docela dlouho a dost nás to štvalo…
* odpípnutí příchodu a odchodu – proč? Přidám osobní zkušenost – při jednom odchodu jsem byl přesvědčený, že jsem si „pípnul“, ale asi ne, nebo to systém nepobral, ale každopádně mě „to“ dovnitř pustit nechtělo, takže jsem utrousil nějakou protivnou větu a chlapec od ochranky dostal amok, drapl mě za ruku a vláčel k východu, jako nějakého lupiče nebo vyvrhela. Kromě tohohle magora ale ochranka působila příjemným dojmem… viz písmeno O.
* občasné problémy s načtením čipu, mně fungoval, kamarád měl nabito, přesto několikrát nešel jeho čip načíst
- Mně na systému nevadí:
* vcelku pohodlné placení
Systém ale ve středu asi fungoval pomalu, nebo to prostě pořadatelé podcenili. Dva roky byly bez front u vstupu, letos to bylo fiasko. Kamarádi přijeli odpoledne a ve frontě stáli tři hodiny, další jedinci snad i čtyři. Těžko hledat pro tuto situaci slova omluvy, kecy typu „pokrok nezastavíš, ale má to porodní bolesti“ jsou sice možné, ale lidi tam stáli, pršelo na ně a byla otravná zima. Za „odměnu“ jim pak z čipového náramku pořadatelé strhli 32 korun, když ten systém tak fungoval…
My jsme se frontě sice vyhnuli, ale máme podobnou zkušenost s přístupem pořadatelů – avizované otevření areálu ve dvanáct hodin proběhlo o dvacet minut později. Před areálem stály tisíce lidí, ve dvanáct se přihnala průtrž mračen a tak jsme totál promokli. Naše chyba, že jsme pláštěnky nechali v autě ve městě, ale když už tam takový dav, který se dal vzhledem k brzkému začátku a atraktivitě programu čekat, proč nebyl areál otevřený třeba v deset? Dvě hodiny by lidi uvnitř utráceli a tržby by byly vyšší, kurva vyšší!
Zvuk
Asi nebyl pořád úplně ideální, ale většina kapel zněla hodně slušně. Nevím, jestli psát „paradoxně“, ale obecně mi přišel lepší zvuk na menších pódiích – úplně skvělý na Oriental stage, výborný na MetalGate stage, občas zahaprovala velká pódia, až někdy člověk zanadával, že by bylo dobré pustit zpěvákovi mikrofon – samozřejmě to odnesly tuzemské kapely.
WC
Loni i letos: Shodli jsme se, že raketa je vynález hodný nějaké ceny. Shodli jsme se, že ač se v areálu pravidelně objevoval fekální vůz, bez smradu se prostor kolem toiek nedal udržet. A shodli jsme se, že zrušená řada raket u zdi nesla ovoce; vždycky tam večer všichni močili spíš na zeď než do raket, tentokrát to organizátoři perfektně vymysleli a opatřili zeď plechovým žlabem. K dispozici byly i WC luxusní, splachovací, takže ti, kteří se ofrňují nad plastem, tak mohli na keramiku.
Taxi
Loni i letos: Jeden z nejlepších vynálezů na světě. (úsměv) K internátu jsme to měli dva a půl kilometru, takže po celodenním putování od stage ke stage jsme několikrát využili služeb oficiální taxislužby, která byla prostě k nezaplacení. (úsměv) Ta stovka za cestu se vyplatila několikanásobně a určitě je sympatické, že cena taxi zůstala na rozumné výši.
SS
Nelekejte se! Nejde o žádné fašistické bláboly, ale o dvě eSka, která první den ve znaku festivalu nad hlavním nádvořím byla obráceně. Když jsme přišli druhý den, akorát se pracovalo na opravě… Stane se.
Rozhled
Rozhled z přírodní tribuny je parádní. Nejde jen o to, že si člověk poslechne a okoukne kapely pěkně v pohodlí, vsedě, ale taky se může pokochat oním lidským mraveništěm na nádvoří. Stojí to za to.
Počasí
Středa – zima a déšť. Jako správní agrometalisté jsme obuli gumáky, pláštěnky, teplé oblečení
Čtvrtek – déšť naštěstí ustal, ale večer byla kosa jako ve středu
Pátek – lepší, lepší, ale v noci zase přeháňky
Sobota – ideál
Co počasí způsobilo? Jdi na písmeno M. (úsměv)
Ochranka
Pohodová, bez zbytečného šikanování, ale to na Brutalu fungovalo vždycky. Možná s ubíhajícím časem trochu polevovala ostražitost a kontroly nebyly tak pečlivé, ale snad toho nikdo nezneužíval a nenosil dovnitř žádné nebezpečné předměty. Jediný konflikt z holohlavým magorem už jsme zmínil výše…
Oriental stage
Letos tleskám! Všechny kapely, které jsme tam viděli, hrály pro akurátní kulisu, předpokládám, že se na ně dostal každý, kdo je vidět chtěl, a že šlo o koncerty takřka klubové, s parádní atmosférou.
Nezaujatý fanoušek…
Loni i letos: … musí pořadatele velebit. Nemuseli by, ale stále se snaží objevovat ne úplně profláklé kapely, které jsou něčím zajímavé a nejsou okoukané. A taky se snaží line up zpestřit něčím ne úplně „Brutálním“, takže se ke slovu dostali i umělci, kteří třeba zajímají jen stovky jedinců.
Marast
Nic proti kamarádům ze spřáteleného zinu, ale lepší slovo mě na středeční terén nenapadlo. Asi budu opět lehce protivný, ale předpověď byla jasná, pršet mělo hodně a mělo s touto eventualitou počítat pořadatelstvo. Prostě v kritických místech měly už večer ležet nějaké vodu pohlcující materiály typu sláma, dřevní štěpka, piliny… na mnohem menších festivalech jsem zažil mnohem rychlejší reakci. Nemít gumáky, nadával bych mnohem víc, takhle nám bylo jedno, kam šlapeme, ale třeba před MetalGate stage to byla bažina a v uličce od velkých pódií do metal marketu taky. Druhý den se naštěstí vše v dobré obrátilo a navezený materiál vodu pohltil a na většině promočených míst to bylo OK.
LOH
Díky moderní technice jsme stíhali sledovat i Letní olympijské hry, kde naši sportovci nějaké ty medaile vybojovali…
Kamery
Loni: Ubyly. Ubyly kamery na výsuvných ramenech, které zabíraly diváky i kapely. Obecně byla režie o něco jednodušší, poměrně často nebyla věnována pozornost bubeníkům... Asi jediná záležitost, kterou bychom označili jako krok zpátky.
Letos: Obdobný stav, místy mi režie přišla nedotažená, když třeba zpěvák zpíval a kamera dlouhou dobu zabírala kytaristu – tohle by stálo za větší pozornost...
Kuřáci
Jsem nekuřák. Takže je jasné, že tady nebudu chválit. Vadí mi, že spousta bezohledných kuřáků si stoupne, kam je napadne a zapálí si… proč nejdou hulit někam bokem, ale musí mi čadit pod nos? Hlavně u menších pódií se dost špatně unikalo, protože na většinu kapel byl docela nával a popojít znamenalo rušit ostatní.
Jazyk
Loni i letos: Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem... Vskutku mezinárodní festival, z každého směru se ozývala jiná řeč, kromě češtiny, polštiny a němčiny i jazyky exotické, stejně jako někteří návštěvníci, kteří příslušnost ke své zemi dávali najevo zjevem nebo vlajkou přehozenou přes ramena. Podle odhadu pořadatelů zamířilo na Brutal zhruba 70 % fanoušků metalu ze zahraničí.
Invalidé
Loni i letos: Nebo hendikepovaní, jak chcete, se letos znovu dočkali speciální tribunky. Další velmi dobrý nápad, byť na tribunce nebyl nával. Už za tu možnost opět palec hore.
Harmonogram
Vše šlapalo podle plánu, změnu jsme zaregistrovali pouze jedinou, když se GRAVE zdrželi na letišti (nebo se jim zpozdil let…) a tak došlo k přesunu BLUES FOR THE REDSUN na hlavní pódium a GRAVE pak museli hrát na metalgate stage. Nic lepšího se vymyslet nedalo, ale trochu to škoda byla, protože o GRAVE byl obrovský zájem a všichni si je naplno užít nemohli… Co s tím? Viz písmeno A.
Gastronomie
Asi nemá cenu vypisovat, co všechno bylo v areálu na výběr, prostě toho bylo hodně. Ceny – viz písmenko C.
Fanoušci
Nad některými individui zůstává rozum stát, to, co se hodí na Obscene, se na Brutalu vyjímá jako kramle v čele – na mysli mám třeba nafukovací kytary nebo naháče. Na druhou stranu si řada lidí s outfitem a nějakým tím doplňkem vizáže pohraje a pak je to radost sledovat. Asi největší zájem byl o vystajlovanou čertici, se kterou se během dne vyfotily možná i stovky fanoušků.
Energie
Loni i letos: Kde se v lidech brala? Nejspíš přímo z muziky. A pak taky z likérů, které sličné slečny roznášely po areálu.
Duch festivalu
Loni i letos: Leckdo asi bude tvrdit, že Brutal žádný duch nemá, že je to komerční mega akce, jen a jen byznys. Už se toho na tohle téma namlelo dost, každý má možnost volby, jestli pojede, nebo ne. I přes masovost ale festival svého ducha má, nebo jich má dokonce víc, protože se v nepravidelných okamžicích objevovali nahoře nad hlavním placem i za pódii a pochodovali v kutnách jako opravdoví duchové... pak se zastavili, roztáhli paže, postáli a zase pomalu odkráčeli. Přesně tyhle drobnosti jsou tím, co musí každý ocenit; pořadatelé stále dumají a přinášejí nějaká vylepšení, zpestření, která by klidně vymýšlet nemuseli…
Dramaturgie
Podobně jako loni pestrá, pro každého něco... Samozřejmě se nelze zavděčit všem, každý by si sestavil program jinak, ale obecně mě napadá jediná věc, která možná stojí za zamyšlení – black metal. K tomuto žánru určitě patří tma, ale v většina blacku byla pozdě v noci, často na samotném konci dne, a to už jsou lidi dost unaveni. Možná by neškodilo hodit nějaký ten black třeba ve 21 hodin, aby si to černokněžníci užili v plné síle.
Ceny
Ceny v areálu jsou prostě vysoké, místy zlodějské. Jediné řešení, jak neplatit třeba za hamburger 6 žetonů, je chodit na jídlo do města, kde se člověk nají za polovic.
Bonus
Bonusem bylo opět festivalové DVD se záznamy vystoupení kapel na loňském ročníku. Napřed jsem si říkal, že je i zbytečné DVD dělat, že je dnes všechno na netu, ale když jsem si video ze zvědavosti pustil, tak jsem změnil názor. Parádní koncerty DEATH DTA, MAYHEM, PRIMORDIAL, CARNIFEX, NAPALM DEATH, MARDUK, DECAPITATED, NUCLEAR ASSAULT, celkem něco přes hodinu a půl muziky.
Areál
Na první pohled zůstalo vše dobré z minulosti při starém, možná ještě přibyly lavičky na dalších místech. Již loni fungující kasemata byla opět hojně využívána, uvnitř byly i výčepy, monitory, na kterých bylo možno sledovat dění na pódiích… Nám síly na návštěvu všech prostorů nestačily, ale obecně není problém někde složit tělo a odpočinout. V sobotu už to dokonce šlo na zemi na trávě.
Ještě se vrátím k velkoplošné obrazovce – ta mezi hlavními pódii je samozřejmě super, ale podobně by bylo vhodné vyřešit MetalGate stage, kde by stačily obrazovky menší, ale v případě atraktivnějších jmen by jedna obrazovka vlevo nahoře vedle pódia a druhá na štítu velko-stanu by spoustě lidí udělaly radost.
20 000? Tak určitě!
Nekončíme písmenem, ale číslem. Číslem, které naznačuje, že letos se do Jaroměře nejspíš sjelo víc fanoušků než loni... takže asi padl nový divácký rekord! Loni bylo kolem 18 000 lidí, letos pořadatelé předem signalizovali, že se blíží vyprodání a že v prodeji nebudou jednodenní vstupenky. Nárůst lidí byl v areálu znát akorát večer na hlavní taháky, ale kapacita asi ještě naplněna nebyla, pořád bylo někde nějaké místo, kam by se další tisíce lidí vešly.
Fotky: Ignor
Podrobné reporty ze středy až soboty najdete na odkazech níže... Opět jsme nepsali online reportáž, ale každý redaktor zpracoval své dojmy nezávisle na ostatních doma. Takže si můžete přečíst třeba zcela odlišné názory na některé kapely, třeba hodně podobné názory na některé kapely a o některých kapelách si možná nepřečtete nic (úsměv).
