F.O.B. - Outside The Palace Walls

LP/CD 2026, kooperace vydavatelů / post-metal, neocrust / Slovensko

V kooperaci osmi labelů, jimž „velí“ Ingot – Andrejco Records, firma kytaristy a zpěváka Andreje slovenské skupiny RANA, vyšel jednostranný vinyl uvedené kapely nazvaný „Cesta k ruinám“.

Na cestě k ruinám se RANA nachází od roku 2014, kdy ji založil právě Andrej, který chtěl hrát ještě něco jiného než v DISTAX (v nichž tehdy působil), melancholickou a potemnělou muziku. Název odkazuje k ráně na duši, slovensky raně, proto RANA. 

RANA nepatří mezi nejaktivnější kapely, za více než deset let existence nahrála jedno demo, jedno velké album „Nesprávne otázky“ a menší album „Cesta k ruinám“, všeho všudy dvanáct písní, protože všechny demáčové se vešly na debut. Ten vyšel na CD, novinka na CD i jednostranném LP. Mám desku, která je vložená do standardní kapsy, texty jsou na příloze, na které je i sestava, fotka a základní informace, nic podstatného tedy nechybí. Z infa zjišťuju, že se nahrávalo v Tretradrot studiu ve Vranově nad Topľou mezi roky 2024 a 2026, což je na čtyři skladby docela dlouhý časový úsek; Bandcamp pak upřesňuje, že vlastní nahrávání proběhlo v listopadu 2024, pak se to ladilo a míchalo a mástrovalo letos v březnu. Taky z obalu zjišťuju, že texty jsou ve slovenštině, ale na vnitřňáku jsou umístěny překlady do angličtiny. A taky, že titulní strana obalu je pěkná, nabízí několik rovin a přivádí k zamyšlení, co tím vším (hlava, lebka, ženská postava, jejíž nohy se mění v kořeny / nebo z nich vyrůstají) chtěla autorka říci… Autorkou je Staša, její práce se mi líbí a k muzice na „Cestě k ruinám“ se hodí. 

Muzice, která se nelehko zařazuje, napadá mě post-metal, neocrust či temnocrust i emo, je to tíživé i melodické, pomalé i svižné, primárně naléhavé. Úvodní „Ego“ je pomalejší, zatěžkané, střídají se zahuštěné stěny se silnými melodiemi, jako fakt silnými, dramatickými až majestátními. Kapela si pak s posluchačem pohrává, skladba jakoby končí, ale pokračuje vybrnkáváním, které nechává chvilku na oddych před závěrečným tlakem, kterým probleskují další melodie, ale taky post-blackové kytarové kvílení. Expresivním řevu není úplně dobře rozumět, takže při poslechu je určitě pohodlnější koukat na texty než slova lovit. 

Druhý „Spád“ začíná veselou a svižnou pasáží, typickým moderním crustem, který se snadno dostává do hlavy a střídání temnějších a světlejších partů jde songu určitě k duhu. Zpěv je opět špinavý, a když se muzika úplně pročistí a dojde na posmutnělý emotivní úsek, hlas absentuje. Některé zvraty jsou možná příliš ostré, ale kapela díky nim drží posluchače ve střehu.

„Únik“ má blíž k „Egu“, zase je to spíše pomalé, místy i plíživé, ale nikoliv deptající, opět je zařazeno brnkání s lehkými bicími, rytmické hrátky v druhé polovině jsou fajn, stejně jako odlehčení, z kterého vystrkují růžky řezavé riffy, do toho jsou zakomponovány nenápadné melodie i odskakující crustové ataky.

Nejdelší „Sen“ (sedm minut) začíná metalovým burácením, které se nenápadně přelévá do post-HC až úplně vypadne z extrému do emotična, po němž následuje depresivní deka. Přitažlivější je první třetina, v metalovém lomozu je cítit severský vítr a (opět) fajnové melodie. Postupně mi ale přijde, že song uvadá, respektive že je ona tíživá pasáž moc dlouhá.

Možná by nahrávce prospěl srozumitelnější zpěv, díky kterému by bylo lépe rozumět textům. I když v mém případě by to moc nepomohlo, protože poezii ve čtyřech písních moc nechápu. „Nová nahrávka konceptuálne popisuje príbeh premeny ega. Nie je za tým ale žiadna vlastná spiritualita, skôr predošlé vizualizácie vychádzajúce z tvorenej hudby,“ napsal mi Andrej, když jsem se na význam textů ptal, a tím bych to asi uzavřel. Texty jsou k přečtení na Bandcampu.

Zvuk ze povedl, kytary mají zajímavé barvy, baskytara není ošizená, bicí zní taky dobře, vypadá to, že finalizace zvuku měla smysl. 

„Cesta k ruinám“ je myslím velmi dobrá nahrávka, která by měla potěšit fanoušky žánrů zmíněných v textu výše, a kdybych měl jako styčný bod uvést nějakou kapelu, která v nedávné době vydala podobně laděnou desku, napadají mě MÄRNØ, kteří jsou pocitově rychlejší, ale pracují s podobnými náladami i prostředky.

Seznam skladeb:

  1. Ego
  2. Spád
  3. Únik
  4. Sen

Čas: cca 22 min.

Sestava:

  • Andrej – guitar, vox
  • Maťo – guitar
  • Pady – bass
  • Ďuri – drums 

Facebook
Bandcamp

www.phr.cz
Bandcamp

 


Zveřejněno: 26. 10. 2026
Přečteno:
37 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář