Zdravím. Dá se říci, že jste s novým albem nikam nespěchali, novinku jste chystali cca čtyři roky. Vyplynul zmíněný interval ze situace – jeli jste podle plánů, ve kterých bylo kromě skládání i ladění skladeb a koncertování? Považujete uvedenou prodlevu za optimální?
Tomáš Knoth (kytara, zpěv): Ahoj Johane a čtenáři Fobie! Čtyřletá mezera mezi deskami nebyla nijak plánovaná. Prostě se pořád něco dělo, ať už v kapele nebo v osobních životech. Nakonec i zvolená kombinace práce ve studiu a podomácku se do časové náročnosti promítla. Ta prodleva za mě není optimální, radši bych to měl venku už dva roky a teď finišoval nějaký další počin, ale je to, jak to je. Ten zdlouhavý proces mi dal hodně a tahle zkušenost nejspíš i změní můj přístup k tvorbě do dalších let.
CD vyšlo u Cecek Records, což je label zaměřený hlavně na punk. Co vás do této stáje přivedlo? A co pro vás vydavatel kromě zajištění výroby cédéček udělá? Dřív Jakub myslím celkem aktivně rozesílal promáče, ale v posledních letech od něj žádné nabídky nechodí, nechodí ani avíza o vydání, takže propagaci máte na svých bedrech?
Tomáš Knoth: S Ceckem jsme se seznámili na jednom koncertě, kam přijel se svým distrem. Jelikož Daniel nevlastní snad ani jedno tričko s neustřiženými rukávy a tudíž mu permanentně leze ven minimálně jeden cecek, tak seznámení s tímto labelem se zdálo býti osudem. Od spolupráce s ním si slibujeme, že nás podsune svým dlouholetým kontaktům mezi pořadateli, a to, že objíždí akce s distrem včetně naší desky, je taky fajn. Online prostor je jak říkáš spíše na nás.
Obrázek na titulní stranu vám opět namaloval Timbul Cahyono z Indonésie. Spolupráce probíhala stejně hladce jako minule, nebo to tentokrát bylo složitější? Hadi vyšli od vás, když jste měli jasno o názvu alba, nebo si Timbul vybral skladbu „Serpent Season“ a vy jste pak podle ní album pojmenovali? A kdo vymyslel „schovaný“ název alba na těle jednoho z hadů?
Tomáš Knoth: Spolupráce s Timbulem byla opět skvělá. Myslím, že název desky jsme měli vymyšlený ještě před samotnou titulní skladbou. Chvíli jsme tápali, jak hadí tématiku přenést na obal, takže mám v šuplíku několik nepoužitých skečů. Nakonec mě inspirovala jedna fotka nebo možná grafika s lávovou texturou. Udělal jsem z ní koláž s hady, logem a názvem desky vyrytým v hadím těle, a ta posloužila umělci jako předloha. Pokud by se chtěl někdo z čtenářů podívat přímo Timbulovi pod ruce, na YouTube je k dohledání časosběrný záznam samotného procesu malby.
S vizuálem se pojí i logo, které prošlo drobnou proměnou, řekl bych, že jste mu trochu přiostřili hrany, ostatně minule jste v rozhovoru říkali, že logo nemáte definitivní a může se měnit podle potřeby. Teď jste potřebovali přitvrdit?
Tomáš Knoth: Chtělo to změnu, na tom jsme se shodli v kapele všichni. Nové logo je praktičtější, dá se s ním lépe pracovat na plakátech nebo na merchi a vůbec dělat různé stylizace. Zároveň má takový crossoverový vibe, což je směr, kterým se asi budeme dále ubírat a na „Serpent Season” už jsou toho myslím nějaké náznaky cítit.
Přitvrzení v hudební rovině není markantní, ono je vůbec otázka, jaké je měřítko tvrdosti, ale jedna změna se zachytit dá – občasné hardcorové pasáže. Šlo vám o to nakopnout muziku trochu jiným směrem než debut, nebo třeba posloucháte jinou muziku než dřív a právě HC se vám točí v přehrávačích?
Daniel Krbek (kytara, zpěv): Mám pocit, že to HC je trochu moje vina. Poslouchám ho velice aktivně a cpu to zbytku kapely při každé příležitosti. Navíc mi sedí více songy s kratší stopáží. Nicméně úplný odklon od thrashe bych rozhodně nechtěl.
Tomáš Knoth: I tu naši DIY cestu nahrávání a míchání desky inspirovaly HC a crossoverové kapely. Nevím jak nahrávají a míchají třeba takoví TAKE OFFENSE, ale každá jejich nahrávka zní jinak. Někdy líp, někdy hůř, ale vždy je to takové sympaticky osobité.
Skladby často mění tempo, náladu i strukturu, jsou pestré… Je to záměr, aby se pořád něco dělo a posluchač aby byl ve střehu? Změnili jste nějak způsob skládání? V bookletu je jako autor uveden Tomáš, minule jste říkali, že jste něco tvořili v tandemu kytara & bicí.
Tomáš Lesnek (bicí): V tomhle se snad projevil můj vliv. Snažím se prosazovat, aby se furt něco dělo, jinak mě to nebaví a nudí. Tady jsem i rád za Dana, protože dřív se v tomhle směru nikdo jiný než já nevyjadřoval a s Tomem jsme se občas dohadovali. Navíc přiznejme si, že toho bubeník moc nesloží, takže teď do toho může vstoupit Dan s nějakým dalším nápadem. Co se týká skládání, tak se to od první desky dost posunulo. Hodně věcí jsme vymýšleli dohromady a nebylo vše už tak naservírovaný jako hotová věc od Toma, ale i zde byly hlavní nápady jeho a proto je taky autorem. Stále se vyvíjíme a teď skládáme zase jinak. V tripletu s Danem mi přijde, že to šlape a funguje, když nám teda do rozprav nehraje Hugo a slyšíme se.
Typické thrashové postupy nechybí, a taky sóla, kterých je celkem dost, a dělí se o ně oba kytaristé. Tahle dělba práce má nějaký řád? Vymýšlí si každé sólo ten, kdo ho pak hraje?
Daniel Krbek: Skládání mých sól probíhalo tak, že jsem měl nějaký hrubý nápad, který jsme potom s Tomem ladili na zkušebně do finální verze. Do jeho sól jsem se snažil neremcat. Takže vlastně ano, každý si vymýšlí to, které následně hraje.
Tomáš Knoth: Řekl bych, že sóla se nám celkem povedla. Nejsme žádní virtuosové, spíš to hrajeme na energii a náladu. Někdy je to prostě tak blbě jednoduchý, až to funguje.
Kytaristé se dělí i o zpěv, s tím, že Tomáš zpívá (odhaduji) tak 95 % a Daniel zbytek, předpokládám takový ten zvláštně zabarvený „sušší“ (lepší slovo mě teď nenapadá) hlas. Danielovi se do větších akcí nechce, nebo si myslíte, že takhle je to tak akorát?
Daniel Krbek: Co se týče vokálů, není to o tom, že by se mi do nich nechtělo. Rád si zařvu do mikrofonu, ale asi si nejsem dostatečně jistý svým projevem natolik, abych to tam sázel ve velkým, což se třeba v budoucnu může změnit…
I texty jsou od Tomáše. Změnil se nějak jejich obsah, témata, případně způsob práce se slovy? Dá se říci, že obsah je klasicky metalový, nebo je v některém textu cosi schovaného, nějaký přesah? Napadá mě „159 Souls“…
Tomáš Knoth: Témata jsou troufnu si říct pestrá a většinou závažnějšího charakteru. Ani nechci bejt nějak super vážnej týpek, jen se snažím nepsat úplně prostoduché texty. Vyčnívá asi „Fugitive”, tam jsem čerpal z beletrie. „159 Souls” pojednává o hromadné tlačenici v Soulu v roce 2022. U takových citlivých věcí musí člověk psát trochu s rozvahou. Sice často pochybuju, že moje texty bude vůbec někdo číst, ale i tak se snažím, aby měly nějakou hodnotu. Práce se slovy většinou není nějak systematická, jen si občas rozmyslím schéma rýmu. Někdy mám ještě před konkrétním textem představu o počtu hlásek v nějakém slově nebo o koncovkách slov a potom můžu sáhnout třeba po slovníku synonym.
„Serpent Season“ překládáte jako „Období hadů“? Hadi jsou synonymem pro bezcharakterní lidí, kteří jdou za svým bez ohledu na ostatní? Nebo je v tom nějaký skrytý význam?
Tomáš Knoth: Jo, tohle sis přeložil a vyložil naprosto správně! Takoví lidé tu byli, jsou a budou, takže to „Období hadů” bude vlastně asi celá éra existence lidstva. Omlouvám se všem chovatelům a fanouškům hadů, jistě jsou to krásní a trošku nepochopení tvorové.
„Není to taková ta syntetická produkce, spíš skromná, ale funkční a sympatická,“ napsal jsem v recenzi o zvuku. Dosáhli jste ho kombinací domácích podmínek, Davosu a Sonidosu. Jste s výsledkem spokojení, dosáhli jste svého, chtěli jste se odlišit o moderních a neosobních produkcí? Zdenek Ondráček dostal nějaké konkrétní zadání ohledně masteringu, nebo tomu nasadil tu správnou patinu sám?
Tomáš Lesnek: Jo, zvukem se chceme odlišit. Všichni posloucháme zahraniční kapely a shodnem se na tom, že plochá produkce a totálně syntetický bubny nejsou nic pro nás. Už jsme slyšeli i reakci typu „děláte hudbu v Česku, tak jak můžete chtít americkej zvuk…”, a s tím jsme se prostě nechtěli spokojit. Chceme, aby když si někdo pustí DEVIANCE, tak aby slyšel kapelu jako celek. Tady jsme s tím šíleně bojovali, dohadovali se a s Tomem snad na milionkrát poslouchali každou minimální nuanci na čtyřech různých sluchátkách, reprácích, na domácím kině a v autech, prostě kdekoliv nás napadlo, a snažili jsme se přijít na to, jak to bude znít super všude. Nevím ani jestli je to možný a jak se to dělá, ale tady si strašně mákl Tom a i přes super práci při nahrávání v Davosu a super práci v Sonidosu udělal stejně nejvíc práce on.
Tomáš Knoth: Patinu ve smyslu saturace a dynamiky jsme nechali na Zdenkovi. Bojovali jsme trochu s ekvalizací, pročež proběhlo poměrně hodně revizí masteru i úprav mixu. Bylo to pak už dost na hlavu pro všechny zúčastněné.
Tomáš Lesnek: Věřím, že tam už jsme byli opravdu za kokoty a styděli jsme se znovu psát a znovu volat Zdenkovi, když to furt nebylo ono.
Aktuálně nemůžete kvůli nějakým zdravotním omezením hrát živě. Je to určitě trochu komplikace, asi byste rádi předvedli nové skladby na koncertech, ale ono to přijde, až se zdraví zlepší. Až ty koncerty nastanou, kolik skladeb z novinky budete hrát? Při délce nového alba se nabízí, že byste ho mohli, možná s výjimkou instrumentálky, zahrát celé… Kde vás budou moci fanoušci v létě vidět?
Hugo Szabó (bicí): Jelikož od vydání posledního alba uplynulo několik let, postupně jsme nově napsané skladby zařazovali do našeho setlistu. Skladby „All Systems Go!“ a „Bullets“ mohli posluchači slyšet už na našem „Live With Fuckups '22 EP“. V březnu po vydání alba jsme absolvovali menší turné se skupinou SOUL MASSACRE a dalšími kapelami, během kterého jsme již hráli skladby exkluzivně z alba „Serpent Season“. V tom plánujeme pokračovat i letos. Pokud na koncertech dostaneme dostatek prostoru, rádi zahrajeme i celé album.
Jelikož je zdraví na prvním místě, budeme mít přes léto volnější program. Uvidíme se v srpnu na Sádekfestu a na podzim zahrajeme v klubech napříč republikou.
