Deset let existence slaví brněnská skupina DEVIANCE vydáním druhého řadového alba. To vyšlo celkem překvapivě u Cecek Records, firmičky, která vydává primárně punkové nahrávky, ale i s metalem už měla v minulosti nějaké „pletky“.
DEVIANCE zase měli pletky s malířem jménem Timbul Cahyono z Indonésie, který namaloval obal na debut – a protože spolupráce našincům vyhovovala, domluvili se na pokračování. A nová Timbulova práce se mi líbí víc než minulá, „Období hadů“ ztvárnil přesvědčivě, navíc si se smysly fanoušků, respektive všech, kteří o CD zavadí pohledem, zahrál na schovávanou a název alba „schoval“, takže není na první pohled zřejmý.
Zřejmé je, že kapela proti prvotině „Freeze, Obey“ trochu změnila přístup a vedle thrash a okrajově heavy metalu se objevují stopy hardcoru. Album je taky určitě vyspělejší, to by ale mělo být samozřejmostí, nahrávky dělí nějaké čtyři roky, během kterých muzikanti nasbírali další zkušenosti. A povedlo se jim udržet sestavu, která se naposledy měnila v roce 2021.
„Serpent Season“ začíná docela odvážně, zdánlivými chybami, nebo co to je – krátké brnknutí na kytaru, pak na baskytaru, chvíli ticho, pak bicí, ke kterým se přidává basa, zní to spíše jako jamování, až se zapojením kytary se skladba začíná pozvolna tvarovat a s prvním výkřikem nabírá spád. Podobně jako na prvotině mě jako spojnice napadá stará METALLICA, když se song rozjede, ale postupně se nálada různě mení a klukům se daří změny nálad i tempa, ale nakonec stejně vítězí kvílející kytary. I druhá věc má pozvolný rozjezd, asi o něco delší, než by bylo nezbytné, když skladba nabere vítr do plachet, je tu jedna ze syrovějších jednodušších HC pasáží, po které se vše zklidní příjemnou melodií, po které se hraje „zabržděný thrash“ – tohle označení jsme v minulosti používali, když nám u nějaké kapely/skladby chyběl drive, který mi tady chvíli chybí, ale chápu, že to je záměr, aby bylo kam uhnout, protože následuje rychlojízda a po ní květnaté kytarové hrátky, v závěru pak lehké progresivno a technično.
Stejně jako se muzika nedrží v jedné rovině, ani zpěvák nepoužívá jednu polohu, převládá srozumitelný štěkot, ale nechybí ani hlubší polohy a různě zohýbané hlasivky. Po vokální stránce je to tak akorát pestré, občas frontmana Tomáše doplní druhý kytarista Daniel nebo se objeví sbor. Právě v titulní písni „Serpent Season“, která je vedena ve středním tempu, nechybí sbory a taky zemité riffy, místy se kytara obejde bez podpory rytmiky, která je na albu podřízena celku, bicí moc nevyčnívají, ale to neznamená, že by byly nasekány bez šťávy. Zvuk mají taky pěkný, nahrávaly se v Davosu, ostatní nástroje a zpěvy v domácích podmínkách, Otyn pak kromě bicích obstaral reamping kytar. A na mastering DEVIANCE poslali nahrávku do studia Sonidos, takže finále nechali na nezatížených uších Zdenka Ondráčka. Myslím, že se to všem povedlo udělat slušně, není to taková ta syntetická produkce, spíš skromná, ale funkční a sympatická.
Po volnější věci následuje svižná „Downers (Circus of Morons)“, s chytlavou linkou, z které se přechází do přímočaré nasekané muziky, jež zase lehce koketuje s HC, o křik se starají oba kytaristé a většího prostoru se dostalo baskytaře. Rytmika v páté „Bullets“ je, po na hlavně na vokálu postaveném začátku, přímočará, thrashcorová, s opakujícím se kytarovým riffem, v druhé polovině se pak promění v ryzí thrash okořeněný sólem jako z partesu. V bookletu je uvedeno, který z kytaristů to které sólo nahrál, tady se vytáhl Daniel. Ve „Fugitive“ se thrash mydlí od počátku, jde o čistokrevnou radostnou oslavu žánru, při které se rozdovádí nejen muzikanti na pódiích, ale i fanoušci v kotli. A podle hesla „když chválím, tak sebe“ se na konci ozve „mega“. (úsměv) Po megahitu je čas na oddych, který zpočátku působí poněkud nepatřičně, nějaké to brnkání na kytaru, lehký závan psychedelie, pak narovnání a… vlastně nevím, co tím chtěli kluci říci. Instrumentální skladba se rovnou přelije do další tepající thrashovky, ve které Tomáš ukazuje, že umí text sypat rychlostí samopalu a na kytaru hrát tak, že se struny rozžhaví – ona kytarová jízda patří k vrcholům alba, jen nevím, proč je po ní zařazeno (řečeno s nadsázkou) něco jako kvákání žab a bzukot hmyzu (= divné zvuky).
Rozumně dlouhou stopáž alba lehce přes šestatřicet minut naplňuje nejen popsaných osm kousků, ale ještě devátý, „All Systems Go!“. Tím nechci naznačit, že jde o bonus nebo doplněk, ale žádná revoluce se rovněž nekoná, snad jen větší zapojení druhých hlasivek stojí za vypíchnutí, stejně tak i další sólo, jež taky spáchaly „druhé hlasivky“.
A to je konec. Alba. I recenze, z které snad vyplývá, že DEVIANCE rozhodně stojí za poslech a že v tuzemských prořídlých thrashových vodách pluje rybka, která ty vody hezky čeří.
Seznam skladeb:
- 159 Souls
- Fuel My Furnace
- Serpent Season
- Downers (Circus of Morons)
- Bullets
- Fugitive
- T.S.S. (interlude)
- Let It Rip!
- All Systems Go!
Čas: 36:42
Sestava:
- Tomáš Lesnek – drums
- Hugo Szabó – bass guitar
- Daniel Krbek – lead guitar, additional vocals
- Tomáš Knoth – rhythm and lead guitar, vocals
