VOLUPTAS vznikli už v roce 2006, ale debutové EP „Veds Rums Ende“ vyšlo až za dalších deset let. Před pěti lety se připomněli albem „Towards the Great White Nothing“ a teď s měsíčním zpožděním oproti plánovanému releasu vydávají u rumunských Sun & Moon Records „Where Celestial Bodies Guide Not“. Album nahrál a mix obstaral Anders Axelsson (Dödsmord Studio), master Dordeduh v Consonance Studio.
Zádumčivé cello v úvodním intru „The Patriarch (part I)“ evokuje post-rockové podivíny GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR a předurčuje neotřelost pojetí alba, kterou stvrzuje chaotický výpad „The Patriarch (part II)“. Tím považuji rozsáhlou cestu do nadpozemského světa „Where Celestial Bodies Guide Not“ za zahájenou. Propracovaná souhra kytarové práce a saxofonu představuje zjevnou odchylku od tradiční blackmetalové estetiky, která se s přibývající stopáží stává stále zřetelnější. Že VOLUPTAS dokáží poskládat několik chytlavých refrénů a melodií včetně míry saxofonové bizarnosti představuje „Sol Indiges“. Skladba, která se mi obzvlášť líbí, je „Moon Obscured“, vyniká kombinací psychedelií načichlého rocku s výraznou basou, ponurým black metalem a černým řemeslem v celé jeho kráse. Putování skladbou připomíná prolézání červí dírou, kde na vás na konci čeká sjetý John Coltrane hrající etudy z tvorby MORPHINE. Následuje hlučná „The Spindle of Necessity“, tentokrát bez obvyklého žánrového přeskakování. Dle mého nejnáročnější skladba z hlediska instrumentální zručnosti všech zúčastněných. Pod agresivní krustou bicích vřou neklidné a tísnivé kytarové riffy se spoustou tremolových vyhrávek. Avantgardní přístup sálá z „Mars Invictus“, kde saxofon poskytuje jasnou ukázku toho, jak efektivně může v tomto případě ságo v extrémním metalu skutečně fungovat. Skladbě prospívá i větší důraz na frázování zpěváka Michala Kopeckého (MŮRA, BRAUNCHOLDA), čímž tlačí skladbu do děsivých hlubin. Explozí astrálního black metalu podpořenou masitými kytarovými tóny v „Yetzer Hara“ zvoní troll do posledního kola, ve kterém se „Ex Nihilo Nihil Fit“ do prvních tonů hnilobného chropotu tváří jako TAAKE klasika. Příjemný soundtrack k procházce severskou krajinou z doby původních primitivních obyvatel do okamžiku, než se jako hudební předěl ozve vřískot sinalého novorozeněte.
Na druhém plnohodnotném díle VOLUPTAS jde vidět, co se stane, když se progresivní experimentování střetne s black metalem, aniž by se úplně zavrhly metalové učebnice. Album je výletem s typickými blackmetalovými motivy a zároveň se pouští do neprobádaných vod, ze kterých se postupně noří podivné rytmické zvraty lynčované čertapustými blastbeaty. Noisem páchnoucí saxofon coby hlavní očkovadlo alba v případě VOLUPTAS nefunguje jako prvek vzletného „All Boro Kings“ veselí (pro ortodox metal heads – „All Boro Kings“ je debut DOG EAT DOG), ale jako zádumčivý amalgám oblékající album do nekonvenčního rubáše.
Seznam skladeb:
- The Patriarch (part I)
- The Patriarch (part II)
- Sol Indiges
- Moon Obscured
- The Spindle of Necessity
- Mars Invictus
- Yetzer Hara
- Ex Nihilo Nihil Fit
Čas: 41:49
Sestava:
- Jan – kytara
- Martin – kytara
- Michal – zpěv
- Petr – bicí
- Štěpán – baskytara
Hosté:
- Eliška – diabolical screams „Ex Nihilo Nihil Fit“
- Cholda – autor skladby „Ex Nihilo Nihil Fit“
- Kryštof Víšek – cello ve skladbě „The Patriarch (part I)“
- Ondřej „Ondrax“ Pěkný – saxofon „The Patriarch (part II)“, „Sol Indiges“, „Moon Obscured“, „Mars Invictus“, „Ex Nihilo Nihil Fit“
