Severomoravští ILLEGAL ILLUSION jsou pro mě kapelou, kterou mám problém si někam hudebně zařadit. Jasně, můžeme říct, že ILLEGAL ILLUSION hrajou bigbít. Ale jaký bigbít? No, právě že ten jejich.
Pod pojmem indie rock, se kterým se kapela občas spojuje, si osobně představím úplně jiný svět – uhlazenější, lehce taneční, kytarově veselejší... Tady je to ale jinak. Sice se tu používají podobné nástroje, ale výsledkem je něco daleko vrstevnatějšího a míň ochotného někam patřit. Takže zůstává ta univerzální berlička alternativní rock. Což je sice pravda, ale zároveň fráze, která neříká vůbec nic. A jsme zase zpátky na začátku, víme, že je to alternativní, ale to je asi tak všechno.
Z posledních desek ILLEGAL ILLUSION jsem si už zvykl, že jestli něco tahle parta neumí, nebo spíš nechce umět, tak je to být vlezlou, na ruku jdoucí kapelou. I když se v jejich hudbě občas mihne nějaký líbivější motiv, málokdy ho nechají dýchat naplno. Vždycky ho raději zabalí do nečekaného zvratu, jako by se báli, že by je někdo přistihl při něčem tak přízemním, jako je chytlavost. A to není výtka, spíš konstatování faktu, že ILLEGAL ILLUSION prostě nejsou kapela na první dobrou.
Navzdory promo textu k novince, který hlásí, že kapela tentokrát šla víc po písničkovém formátu, bych řekl, že realita je o dost křehčí. Ano, možná tu a tam něco plyne snáz, ale ten jejich podvratný instinkt pořád funguje. Žádné načechrané refrény, žádné podbízivé struktury. Spíš takové to typické „na první poslech se nic neděje, ale něco tě nutí to protočit znovu“. Takže s tou větší „klouzavostí“ skladeb to zas tak horké nebude, a to není výtka.
Po několika vyslechnutích „Night Rivers“ začínají pomalu vylézat na povrch ony „pěkné“ věci. Mezi ty silné okamžiky patří hned úvodní a zároveň titulní skladba. Ta na první poslech působí sevřeně, možná až neprostupně, ale jakmile se člověk nechá vtáhnout, zjistí, že pod tím hutným, téměř noise rockovým zvukem, pulzuje něco, co má hlavu, patu a hlavně duši. A nechybí jí silný refrén. Stejná slova by šla za songem „Jupiterian“. Tyhle dvě věci mě baví z desky nejvíc.
Zvuk desky je hutný, místy je na dnešní dobu vytažena basa, ale není to samoúčelný tlak. Kytary se převalují a neustále něco vyšívají, rytmika drží pevně, přesto stále působí neposedně a nad tím vším se klene vokál Jiřího – naléhavý, místy výpravný, ale vždy naprosto uvěřitelný.
ILLEGAL ILLUSION jsou sympatická kapela s vlastním světem, ve kterém se naplno realizují. Nikdy z nich pravděpodobně nebudou oblíbenci širokých mas, ale hudební fajnšmekři o jejich existenci vědí už dávno. Tím pádem je tahle deska nezklame.
Seznam skladeb:
- Night Rivers
- I’m Giving You Back
- To Harpoon
- The Line
- Eleven Crows
- Jupiterian
- Dragonfly
- Mute
Čas: 32:22
Sestava:
- Jiří Bialík - kytara, vokál
- Michal Sobotka - bicí
- Matěj Kuděla - kytara
- Michal Kuděla - basa
