ALARUM – Recontinue

Tak hlavně že jsem tu posledně rozjímal (recenze SADIST) nad připodobněním hustoty undergroundových spolků k jasu noční oblohy a posteskl si, jak to pro mne nad Itálií málo svítí. To jsem ovšem ještě netušil, že další pán na holení bude od protinožců, kde jsem se svými znalostmi prakticky v absolutní tmě. Zásluhy musím připsat právě italské bandě, kde nebýt v jednom z odkazů („mohlo by se líbit fanouškům SADIST“) uvedeno jméno australské smečky, dožil bych nejspíš tento život bez poznání ALARUM. A viděno zpětně, byla by to škoda…

Pohlédneme-li na historii souboru, zjistíme, že se nejedná o žádné nazdárky, ale zkušené borce, kteří to drhnou už od první půle devadesátek. A taky že si s nahráváním alb dávají řádně načas, protože jich za těch víc jak třicet let mají na svém kontě celkem pět. 

To poslední, tedy „Recontinue“, vyšlo osmého listopadu loňského roku, má bez pár vteřin čtyřicet pět minut a jedenáct skladeb.

Už ta první, instrumentální „Introspective“, dává posluchači jasně najevo, že to s ALARUM nebude jednoduché. Kraťounké akustické pohlazení zaniká v explodujícím kytarovém sólu, které se dál rozvíjí v jakési variaci taneční hudby, než jej přeruší známý zvuk monitorující srdeční frekvence a začne se odvíjet příběh druhé „Imperative“. Thrash metal je základ, do kterého (nebo ke kterému, jak je libo) přimíchávají protinožci další hudební žánry. Zde se ještě tolik nerozmachují a i když si neodpustí kratičká odběhnutí, jde o kus spíše přímočarý. Klidná cesta výtahem v luxusním hotelu, kde se z reproduktoru line příjemná melodie flamenca, se rázem mění v noční můru, selhávají všechny jistící prvky a vyděšený nešťastník si to sviští vstříc neodvratnému konci.

V podstatě v každé z jedenácti skladeb lze nalézt momenty, díky nimž mozkovně stojí za to si je pamatovat. Hodně mne baví úvod „A Lifelong Question“, který nejprve potěší rockovou hravostí, aby se postupně transformoval v nemilosrdnou thrashovou bestii. Do děje „Unresolve“ zásadně promlouvá baskytara a na moment pootevírá komnaty s nápisem jazz. Mark Palfreyman zde ždímá hlasivky, až teče krev. Naštěstí následuje instrumentální „Metanoia“ a její latinskoamerická vřelá atmosféra klidní alespoň na chvíli zjitřené vášně. V „Zero Nine Thirty“ pustí zpěvák ke slovu i svoje mnohem přívětivější já a mám-li přiblížit dění neznalému, tak mne dost často vyskakovalo z mysli jméno německé progresivní veličiny MEKONG DELTA. Ovšem v její méně rozlítané umírněnější podobě. Osmá „Unheard Words“ si znovu pohrává s emocemi posluchače jako kočka s myší. Chvíli poletuju nadnášen vzletným motivem, chvíli se topím ve zvláštním smutku, abych se ve finále nechal rozervat smečkou zuřivých hladových psisek. Nic, skáču rovnou do děje poslední „Awaken By Fire“, která je sice se svými sedmi a půl minutami nejdelší věcí na albu, ale protože si s nástupem dává na čas a podstatné se začíná odehrávat po více než dvou minutách hracího času, neplatí to tak docela. Píseň se odvíjí pozvolna, nabízí zpěvu prostor pro chytlavou melodii a opakovaně se rozbíhá do nepředvídatelných koutů a znovu se vrací.

Zvuk se pardálům povedl namíchat dobře. Zpěv je pravda místy lehce utopený, ale co se nástrojů týká, nemám větších výtek. Silný v celku, s dostatečným prostorem pro jednotlivé nástroje.

Obálka může trochu zavánět kýčem, ale mohu-li mluvit za sebe, tak mne hodně baví barvy a koneckonců neuráží ani samotný motiv.

Když teď po mnoha posleších „Recontinue“ hodnotím, nemůžu říct, že bych na něj měl konzistentní názor. Je to dost často ovlivněno momentálním rozpoložením, kdy jednou střílím za devět a podruhé se motám kolem slabší sedmičky. Album je sice pestrobarevné a baví jak v celku, tak i v nepočítaně odbočkách, na druhou stranu po jeho poslechu pevně stojím, po pádu na prdel ani památky. Momentálně přesných 7,5.

Seznam skladeb:

1. Introspective
2. Imperative
3. The Visitor
4. A Lifelong Question
5. Unresolve
6. Metanoia
7. Zero Nine Thirty
8. Unheard Words
9. Footprints
10. Into Existing
11. Awaken By Fire

Čas: 44:36

Sestava:

• Mark Palfreyman – vocals, bass, keyboards
• Scott Young – guitars, keyboards
• John Sanders – guitars, vocals, keyboards
• Jared Roberts – drums

http://www.alarum.com/
Bandcamp
Facebook
Spotify