Jičínská thrashmetalová kapela SADISTIC HANNIBAL se dala dohromady v roce 2016 a co se týče studiové práce, měla dosud na svém kontě jedno EP, nazvané „Brána smrti“ (2022), které bylo tuším natočeno ještě ve čtyřčlenném složení. Posun v tomto směru nastal letos v říjnu, kdy se pánové (už v pětici) propracovali k vydání svého plnohodnotného debutového CD „Svátost bolesti“.
Myslím, že nezasvěceným slabším povahám, ke kterým by se nahrávka nějakou náhodou dostala, by se ruce roztřásly už při pohledu na titulní stranu jejího přebalu a ještě více potom při čtení názvů skladeb jako „Anděl smrti“, „Katolickej zmrd“, „Kanibal“, „Pedofilní bestie“ nebo „Masakr“, což je výčet více než poloviny písní z alba. Mírný zmatek je v tom, že na obalu je uvedeno deset tracků včetně intra, ale display na přehrávači vám jich ukáže jedenáct. Je to tím, že se tak nějak pozapomnělo na outro, které celý disk uzavírá, což pravda není úplně fatální chyba, ale jen menší nedostatek.
Zatímco méně otrlí by se děsili, tak my, co jsme kdysi „líbali pentagram a obraceli kříže“, vkládáme disk neohroženě do mechaniky a pouštíme se do poslechu. Po pár protočeních stříbrného kotoučku (z vrchu převážně černého) bych ke stylovému označení hned zkraje článku (thrash) přidal doplněk staroškolský, zahraný na dnes běžně dostupné kvalitní vybavení a se soudobým zvukovým kabátem. Když budu konkrétní, tak ve skladbách nacházím návaznost na tvorbu českých kapel z přelomu osmdesátých a devadesátých let, jako například KRYPTOR, ARAKAIN nebo FATA MORGANA. Samozřejmě, jak jsem uvedl, díky současným možnostem při nahrávání je výsledný sound oproti minulosti násobně lepší, díky čemuž má hudba daleko větší grády než v době před 30–35 lety. Navíc s postupným vývojem metalové muziky do ní samozžejmě mohly být přidány i modernější prvky z nově vzniklých odnoží tohoto hudebního směru, zde konkrétně melodického death metalu. Už z názvů songů, co jsem napsal výše, je zřejmé, že texty by klidně mohly být i součástí blackmetalové tvorby, což má pro mě, díky jejich zpracování v češtině, právě návaznost jak na FATU, která kombinovala různorodou muziku s temnými slovy, tak i na KRYPTOR, jenž rovněž sázel na různá sadistická a perverzní témata. Mimochodem i hlavní zpěv mi místy evokuje Pípu (Marcel Novotný - vox, KRYPTOR) nebo Basu (Petr Neuman - basa a zpěv, FM), protože se pohybuje v podobných hlasových polohách. Tolik k mému souhrnnému pohledu na obsah CD a pojďme si teď říct k jednotlivým zářezům i něco konkrétnějšího .
Po instrumentálním, kytarovém intru je jako první v pořadí zařazený song „Lidská stonožka“, inspirovaný stejnojmenným filmem, v němž se zvrácený lékař–chirurg, chystá využít lidské bytosti pro svůj šílený experiment. O podobné zrůdě je i následující vál „Anděl smrti“, pojednávající o kom jiném než o německé nacistické zrůdě Josefu Mengelem, který velmi sadistickými způsoby zavraždil při svém „lékařském výzkumu“ spoustu lidí, odvlečených během II. světové války do koncentračních táborů. Skrze píseň „Katolickej zmrd“ kapela po textové stránce přehazuje výhybku na proticírkevní téma a řeší zneužívání dětí jejími hodnostáři. Na počátku i na konci ji navíc orámovala několika trefně vyřčenými slovy, pro lepší dotvoření atmosféry. „Lepra“ je další věc s medicínským námětem v repertoáru SH, opatřená výrazným melodickým motivem, který je v refrénu ještě zvýrazněný. Sadistický „Kanibal“ je ve svém refrénu naopak nejtvrdší, stejně jako v pasáži tvořící podklad kytarovému sólu. Následuje, o své textové náplni vše vypovídající, „Pedofilní bestie“, v jejíchž prvních vteřinách můžeme slyšet takřka až pochodový rytmus a po většinu stopáže se opět jedná o propojení tvrdosti a melodických kytarových partů. „Potěšení vdovy“ je fakticky zpracované na obdobné téma jako „Pedofil...", ovšem zpracované zase z jiného směru nebo úhlu pohledu. Pod číslem devět uvedený „Sicilský býk“ s jemným blackovým óderem je hodně svižný, přiřítí se, propláchne posluchači mozek a běží dál. Před záverečným (stejně jako intro kytarovým) outrem nás ještě čeká pořádný „Masakr“, z jehož textové náplně mě vedle jeho hojně opakovaného (stejně tak jako slova smrt) názvu, utkvěl v hlavě i krátký úsek pravící: „…je to vrah, vrah bez soucitu…“, jenž se mi do paměti zavrtal tak hluboko, že mě neopustil ani ve spánku. (úsměv)
Co se zpěvu týče, tak jeho výraz nebo zabarvení jsem už vlastně popsal, tudíž jenom doplním, že místy je na albu srozumitelný více, místy méně, což pravda není nic neobvyklého. Když jsem se na něj snažil zacílit větší měrou, začala mi zase unikat muzika, takže jsem ho prostě přijal tak, jak je a hotovo.
Nahrávka je vyjma digitálu (dostupného třeba na Supraphoneonline) k dispozici i ve fyzické podobě, ale v obsahově i informativně poněkud strohé verzi. Kvitovat lze samozřejmě lisované CD, ovšem „booklet“ zde tvoří jeden list, na jehož titulní straně je zvěčněný jeden z námětů, které byly hojně využívané na demo kazetách i oficiálních nosičích z doby okolo přelomu 80. a 90. let, což platí i o straně číslo dva. Zde si na podkladu hřbitova můžeme prohlédnout pět zajímavých, více mnou radši nespecifikovaných obrázků (smích), pod nimiž jsou uvedena křestní jména muzikantů, včetně nástrojového obsazení. Kam vede vstupní brána na zadní straně přebalu, nad níž je zvěčněný název CD, si každý může domyslet dle vlastní fantazie, ale do ráje to nejspíš nebude. (úsměv) Z loga mnichovohradišťského studia SMR Records umístěném na albu jsem usoudil, že materiál byl nahraný právě v něm, což se mi následně i potvrdilo. Kontakt je potom uvedený pouze na vydavatele, jímž je česká firma Maximed Records, sídlící rovněž v Jičíně.
Jelikož jsem si vyslechnul i předchozí EP, tak můžu směle napsat, že posun směrem vzhůru je mezi oběma materiály znát a zároveň jsem zvědavý, zda budou SADISTIC HANNIBAL ve svém vzestupu pokračovat i v budoucnu.
Seznam skladeb:
- Intro
- Lidská stonožka
- Anděl smrti
- Katolickej zmrd
- Lepra
- Kannibal
- Pedofilní bestie
- Potěšení vdovy
- Sicilský býk
- Masakr
- Outro
Čas: 33: 58
Sestava:
- Márty - zpěv
- Jackob - kytara
- Michal - kytara
- Míra - basa
- Jenda - bicí
