Ahoj Quatchude! Novinka „All For A Piece Of Iron“ už nějaký ten pátek poletuje světem, jaké se k vám prozatím dostávají ohlasy?
Ahoj, zdravím Tě a taky čtenáře Fobie. Naše nové CD je od konce dubna venku a zatím si vede velmi dobře. Chodí samé pozitivní ohlasy, což nás velmi těší. Taky je celkem citelná zpětná vazba od metalheads mimo Česko a Slovensko. To je pro nás taky jeden z ukazatelů, že jdeme správným směrem. Je fajn, když víš, že náš metal dokáže zaujmout i metalisty z druhého konce světa.
Předchozí alba vycházela pod křídly magazínu Pařát. Bylo po jeho konci těžké sehnat pro aktuální nosič vydavatele?
Po sérii nahrávek, které jsme vydávali jako dema, nám dal v roce 2012 Herdron možnost vydat CD pod Pařátem. To CD bylo původně nahráváno jako záloha, kvůli Nagardově cestě na Nový Zéland. Mělo to být demo spíše pro naše použití, abychom po jeho návratu měli na co navazovat. Když jsme však slyšeli první výsledky nahrávání, rozhodli jsme se to použít. Proto jsem kontaktoval Herdrona, který se toho ujal a dal nám „Murderous Power“ do Pařátu. Za to jsme velmi vděční, protože má velký podíl na tom že jsme DMC začali posunovat jiným směrem, než tomu bylo předtím. Pak následovala alba „Blitzkrieg“ a „Decapitation“, která opět vydal Pařát. Proto když jsme začali dávat dohromady materiál na „All For a Piece of Iron“, jsme ani moc nepřemýšleli kam ho nabídnout. Věděli jsme, že po konci Pařátu jako tištěného media má Herdron v úmyslu vydávat muziku i nadále, proto jsme po minulých zkušenostech oslovili Pařát jako první. Dokonce došlo k předběžné dohodě. Jenže nakonec to nedopadlo. Poté byly nějaké nápady jak s nahrávkou naložit, ale na doporučení od lidí jsme oslovili Romana z Bizarre Leprous Production a on byl k vydání velmi vstřícný. Proto byla taky dohoda okamžitá. Bylo pro nás důležité vědět, že po dokončení nahrávání bude o výsledek postaráno. Jsme velmi spokojení, že to takto dopadlo. Lidi jako Roman mají určitě větší potenciál dostat muziku mezi širší okruh fans, než máme my samotní. Když to tedy vezmu zpětně, tak vydání šlo lépe, než jsme si představovali.
Jak vlastně v DMC funguje tvůrčí proces? Kdo je tím centrálním mozkem, jenž zavelí „máme dost, vyrážíme do studia“?
Tvůrčí mozek DMC nosí v palici momentálně jednoznačně Nagard. Už na minulých CD byla hudba z velké většina utvářena v jeho hlavě. Na „All for a Piece of Iron“ je to už téměř komplet složené z jeho nápadů. Nechtěli jsme to ničím narušovat. Myslím, že nakonec to bylo ku prospěchu. Ta hudba má stejný rukopis a nic na albu nevybočuje z celku. Proto ten komplet působí kompaktně. Navíc ty jeho nápady jsou opravdu skvělé a bylo by naprosto zbytečné do toho vstupovat. Ale co se týče samotného procesu konečné podoby skladeb, tak to už byla klasika. Prostě stará dobrá zkušebna. Není nad to se tam slézt a zahrát si dohromady ten náš metal. Ostatní rozhodnutí jako datum nahrávání a podobně jsou dohodou všech.
Jde ve vašem případě o záležitost čistě nahodilou, nebo se dlouhodobě plánuje a nahrávání dalšího alba má své přibližné datum už při dokončení nosiče aktuálního?
Ne, my nejsme moc na nějaké plánování dopředu. Ono v našem časovém vytížení v osobním životě to ani není dost možné. Jde o volný proces. Žádné časové cíle. Dokud nejsme přesvědčeni, že všechny songy jsou v podobě, jak si představujeme, tak nahrávaní moc neřešíme.
Otyn a jeho Davos byla vaše první zkušenost, nebo se jednalo o návrat na dobře známá místa? Jak se vám u Otyna pracovalo?
V Davosu u Otyna jsme už nahrávali předchozí CD „Decapitation“. Vzhledem k poloze našich domovů jsme měli v minulosti spády do k nám blízkých velmi kvalitních studií, jako je Šopa nebo Shark. S Otynem se známe dlouho a taky jsme moc dobře věděli o jeho kvalitách. Navíc to byl Fleginův kolega z MELANCHOLY PESSIMISM a PIGSTY. Proto všechno nějak zapadalo do toho, abychom se s ním domluvili na spolupráci. Za nás to bylo určitě dobré rozhodnutí, protože on je borec, který má k tomu našemu metalu blízko. Už po nahrávání „Decapitation“ jsme věděli, že další nahrávání bude probíhat ve Vyškově. Za mne je na „All for a Piece of Iron“ velmi době slyšet, že to byla správná volba. Navíc Otyn tentokrát přispěl taky tím, že byl trpělivý, protože nahrávání se protáhlo téměř na rok. Měli jsme to tak v plánu. Nahrát kostru a pak se vrátit a vše dodělat s určitým odstupem. Až si všechno pěkně v hlavách sedne.
Válečná témata jsou s tvorbou DMC velmi úzce spjata. Vzhledem k bohaté válečné historii a nepoučitelnosti lidského dobytka asi nemáš strach, že by ses opakoval nebo že by došla témata?
Válka a vše, co je s ní spojené. Prostě nekonečná studna témat na texty pro metalovou kapelu. Navíc je podle mě potřeba tyto události, které se zdají být jako dávná minulost, neustále připomínat. Lidstvo je v tomto prostě nepoučitelné. Dnes se řeší, jak je všechno na hovno, ale když to vezmeme z hlediska historie, tak si alespoň tady na té naší hroudě žijeme jak v bavlnce. Neustále se na něco nadává. Nebylo například normální každý den chodit nakupovat a přitom nadávat jak je všechno drahé, dívat se bednu, stěžovat si že v ní nic nejde, tak se prostě sebrat a jít na pivo a všechny tyto zápory dnešního těžkého života shrnout a spláchnout pivem. Je smutné, že tyto naše problémy nemůže řešit celý svět okolo nás. Právě o to víc bychom si toho měli vážit my samotní, že žijeme v těchto podmínkách.
Jako asi většina mužské populace, jsem i já zvěrstvy válečné historie zvráceně přitahován, ale protože klouzám spíše po povrchu, poprosím tě o menší vhled do jednotlivých příběhů na „All For A Piece Of Iron“:
Tak to mám stejně. Když vidím válečný dokument v televizi, okamžitě zbystřím. Nějak to na mne působí jako magnet. O knihách nemluvě. Vždy se něco v hlavě zachytí a na text je zaděláno.
„All For A Piece Of Iron“: Titulní song o medailích, na které vrchnost soustředí pozornost. Zatímco obyčejný voják umírá kvůli kousku železa, tak ti, co válku vymysleli a medaile udělují, sedí a v klidu si porcují válečnou kořist.
„Who Is The Leader“: Neustále se po těch letech spekuluje, co bylo větší zlo, jestli smrtihlav nebo rudá hvězda. Myslím, že jakákoliv forma diktátu je špatná forma vedení národa. Historie potvrzuje, že vždy, když někdo dostal větší moc, tak k tomu, aby ji udržel, přešlo vůdcovství k teroru.
„Welcome To The Hell“: Tak toto je o všech, co manipulují lidmi skrze media. Propaganda je silný nástroj moci. Proto na začátku ten J. Goebbels
„Sentenced To Death“: No a tady to pozvolna navazuje na trojku „Welcome To The Hell“, jen jde o pohled na ty, kteří nedokázali právě té propagandě odolat. Je jasné, že v minulosti nebylo moc možností jak si udělat svůj názor na dění ve světě. Ale i proto by se měla jakákoliv forma propagandy hlásající nenávist a násilí minimálně ignorovat. Odporná jednoduchost řešení problémů, která je žel hluboko zakořeněna v našich hlavách.
„On The Way To The Station Death“: Tady jsem se nechal lehce inspirovat při čtení knihy Hana od Aleny Mornštajnové. Skutečně silný příběh. Při čtení části, kdy docházelo k odsunu lidí do koncentračních táborů, jsem měl o textu jasno. Musí být kruté, když sousedé a lidi, kteří si byli přáteli, dělají, že nevidí, co se děje. Není lehké si představit, jak by se kdo z nás zachoval v jejich situaci. Proto se prostě taková šílená hrůza nesmí opakovat.
„For The Better World“: O hlouposti toho, když někdo začne přesvědčovat veřejnost o tom, že válka plodí blahobyt. Dáme vám práci a vy budete mlčet. Divná představa. Žel i dnes zbrojní průmysl vykazuje skvělé výsledky a živí obrovské množství lidí. Na důsledky nikdo nehledí.
„Destiny Or Goal“: Pocity zraněného muže v boji. Proč leží právě tady, v zemi, o které ještě včera neměl potuchy a má tady umřít. Jen je otázka jakým způsobem.
„They Are The Target Of Your Gun“: Proč se dokážou lidi vraždit kvůli politickým názorům. Je škoda, že kvůli tomu, co tvrdí lidé, které v podstatě ani neznáme, dokážou svým tvrzením proti sobě postavit lidi, kteří si byli blízcí a žili v podobném světě jako všichni okolo. Až do dne, kdy někdo někoho přesvědčí, že jen jeho pravda je ta jediná. Pak začne mela o holý život.
„Blood“: Závěrečný účet pro ty, kteří chtěli válku. Většinou se ta jejich nenávist a válečná mašinérie obrátí proti nim samotným. Škoda je, že si to ti dotyční nerozdají mezi sebou hned ze startu. Nemuselo by umírat tolik nevinných lidí.
Než toto téma opustíme, zkus prosím z těch nevyčerpatelných zdrojů vybrat film, knihu, dokument, jez se u tebe těší největší oblibě…
Mám rád všechno, co se okolo války točí a asi nemám ani nějaké jasné favority. Ale nikdy nepohrdnu klasikou, jako je Nepřítel před branami, Zachraňte vojína Ryana, Chlapec v pruhovaném pyžamu a taky česká klasika, jako je Vyšší princip a Atentát. Z knih určitě rád sáhnu po všem od Guido Knoppa, ale je toho samozřejmě mnohem víc.
Jestli se nepletu, došlo u vás po nahrání alba k personální změně na místě kytaristy, mohl bys přiblížit okolnosti, jez k ní vedly a představit novou tvář?
Ano, ve studiu kytaru ještě nahrával Lanky, který nám poté oznámil, že končí a to čistě z osobních důvodů. Byl v DMC osm let a chce se momentálně věnovat jiným věcem, které nijak nesouvisí s muzikou. Na jeho post jsme sehnali novou krev Pavla, kterého lidi můžou znát jako bubeníka BESTIAL THERAPY, u kterých hrával před DMC. Je to skvělý hráč nejenom na bicí, ale jak se ukazuje, tak i na kytaru. Tak se nám podařilo dostat jako výpomoc do kapely vokalistu Ravena (ex-BESTIAL THERAPY), který je připravený zaskočit za mne na koncertech v případě, že bych se nacházel pracovně v zahraničí.
V otázce poslední se pravidelně zaobíráme pohledy do budoucnosti, takže jaké jsou plány DMC pro nejbližší měsíce?
Určitě bychom rádi představili novou desku lidem z pódia. Takže pokud by byl někdo, kdo by nás chtěl pozvat, určitě se domluvíme a rádi přijedeme. Jsme připraveni. A samozřejmě taky tvorba nových songů.
Moc díky za príma rozhovor a ať se daří!
