Francouzští poutníci měsíční krajinou LUNAR TOMBFIELDS, zpěvák, kytarista a baskytarista M. (ABSOLVTION) a bubeník Äaerzerath (NATREMIA), se po více jak roce od svého debutu staví znovu na rohy a přidávají do svého katalogu druhé album „An Arrow To The Sun“, jak jinak než u domácích Les Acteurs de l'Ombre Productions, kde se začínají pomalu zabydlovat. Zatímco délka debutu a novinky je víceméně totožná, na „An Arrow To The Sun“ je více skladeb, čímž zákonitě došlo k omezení výpravnosti jednotlivých písní, které by tím pádem neměly trpět nudným opakováním. Pro mě cesta správným směrem; upřímně řečeno, na písničce přesahující 14 minut na její dramatičnosti už asi nic nezaujme, protože ji buď típnete, anebo v lepším případě upadnete do mrákot.
Tradičně erste klasse 3dílný digipack připomínající muzeální obrazárnu skrývá texty s dodatkem veršů Homérovy Iliady a Odyssey, které jsou orámovány díly představitelů tzv. manýrismu (označuje přechodovou fázi mezi vrcholnou renesancí a barokem v 16. století), rytců Hendrika Goltziuse a Françoise Denis Née a kreslířů Jacoba Mathama a Hanse Baldunga a umocňují náladu alba.
Dramatickou skladbu o jedné sloce „An Elegy to the Fog Dancer“ lze považovat jako intro k následnému vše vypovídajícímu obsahu. Lekci z tradičních blackmetalových vzorců severských velikánů a pro francouzský black metal s charakteristickou osobitostí a disonancí nabízí „Solar Charioteer“, na rozjezd nejlepší skladba. První ze dvou francouzsky zpívaných písní „Représailles“ s poetickou (de)kadencí dovoluje trochu více vervy basovým linkám a síly táhlým vášnivým nejen vzlykajícím tremolo vyhrávkám. Řízené výbuchy ztělesněného chaosu v „As Iron Calls, So Pile the Dreams“ přerušují dávky melodického přemítání. Temperování tradičního BM epickou atmosférou završí akustická kytara, se kterou vypomohl tajemný Loic L.G. Na povrchu zdánlivě blackmetalová a v jádru hluboká „The Amber Her“ se rozmělněním do pomalejších rytmů stává zajímavější a neotřelá. Druhá skladba nazpívaná ve francouzštině, „Le chant des tombes“, je příjemným oddechem od neúprosně plynoucího materiálu a je důkazem toho, že se LUNAR TOMBFIELDS nezmítají pouze v přímočarém tradičním blasting black metalu, ale umí navnadit hrozivými kytarami, zahalit zoufalstvím a vybudit disonantními zvraty.
Satan v podobě atmosférického dua zaútočil na kapli. Není to, pravda, to nejunikátnější, co jste kdy slyšeli, ale album se bude dobře trávit během zbývajících šedošedých zimních měsíců. Posluchač nemusí být ortodoxní fanda, ale i on si najde v textu melodii nebo pasáž, která ho osloví, ale nevím, jestli to pro získání bližších sympatií není málo. Oproti debutu vítám u jednotlivých skladeb zkrácení hudebního přívalu a zapamatovatelnější melodie při zachování mysteriózní atmosféry a nezbytné agrese.
Seznam skladeb:
- An Elegy to the Fog Dancer
- Solar Charioteer
- Représailles
- As Iron Calls, So Pile the Dreams
- The Amber Her
- Le chant des tombes
Čas: 46:08
Sestava:
- Äaerzerath – kytara, bicí
- M. – kytara, basa, zpěv
