MEGELNYK – Proklaté příběhy z Píseckých hor

Tak jako PANYCHIDA ve své tvorbě zhudebňuje příběhy drsné Šumavy, MALOKARPATAN s personálně spřízněnými KROLOK uctívají Malé Karpaty a třeba MORDLOCH lesy a loupežnické jeskyně na Kokořínsku, MEGELNYK očaroval duch Píseckých hor, z jejichž blízkého okolí pocházejí členové kapely. MEGELNYK je staročeský název pro legendami a tajemstvími opředený nejvyšší vrch Píseckých hor Velký Mehelník (633 m. n. m.), tyčící se cca 5 km východně od Písku. Na jeho vrcholu se údajně nachází kamenný obětní stůl, na kterém pohané měli do kamenných misek zachycovat krev obětí. Tedy předloha jako hrom. Cestou z Písku na vrchol po zelené narazíte na restauraci na Živci, kde, pokud se nepletu, kapela vloni v dubnu odehrála premiérový gig, v listopadu nahrála a ve vlastní režii vydala na MC debutní EP „Proklaté příběhy z Píseckých hor“. Kapela, jenž se prezentuje jako hudebně-okultní spolek zabývající se temnými vibracemi Píseckých hor, začala zkoušet zhruba před dvěma lety ve složení: Moroslau Křikawa (kdysi hrával v různých píseckých punk/HC chlévech), Kabellos (NECRIT, 5 SYMBOLS), Jürgen Jansøn (5 SYMBOLS) a Phill Fillsønn (ŽIVELNÁ POHROMA). Naživo jsem měl s nimi tu čest pouze jednou, a to na oslavě narozenin v nedaleké Štěkni, kde mě mj. zaujalo uvádění skladeb zbásněnou mytologií a procítěná artikulace frontmana Míry. 

Album bylo nahráno v listopadu 2022 v čestickém studiu Hellsound Honzy Kapáka. Obal s runovým logem, kterému dominuje východoslovanský lesní démon Lešij, pochází z dílny akademického grafika Michala Bednáře. Texty s mapou středověkého katastrálního území na vnitřní straně bookletu by vydaly na pejprbekového průvodce mystickými místy tohoto přírodního parku. U každé skladby jsou uvedeny souřadnice místa, ke kterému se skladba vztahuje, zajímavý počin.

Putování po středověké mapě Písecka začíná příznačně eponymní skladbou „Megelnyk“. Cestou na vrch vede jednoduchá melodická linka bez pachuti líbivosti. Kousavý zvuk kytar se snaží dostat pod kůži; asi mám kůži sudokopytníka, na první pokus se to nějak nedaří. Možná také kvůli délce intra (přes palec 1,15 min.), jakéhosi boje jelenovité zvěře, které mírně otupilo můj první kontakt s nahrávkou. V úvodu „Vlčí jámy“ se mi fáze spánku podporovaná až doomovou atmosférou pádu na dno černého hrobu zdála jako neodvratitelná. Po sešlápnutí akceleračního pedálu v druhé polovině nabývám dojmu, že takhle by to šlo. Houpavé deathmetalové vzorce a zlostný verbální projev dodává nahrávce ten správný punc obskurní brutality. Po nelítostném nájezdu žoldáků, v 15.-16. století označovaní jako lancknechti, na venkovské stavení zůstává pouze šrám na duši a „Zčernalý dům“. Stejně nelítostně se jeví také úvod této skladby, který přechází do huronské halekačky s trudomyslnou kytarou a kopákem v týlu. Ve střední fázi skladby chybí trochu invence namísto válečně laděných a bezobsažných kytar. Také další skladba „Horečka Havírek“, ve které ku prospěchu věci abstinuje intro, má svou historickou genezi. A sice v zalesněné oblasti Havírky, nedaleko vesnice Semice, přibližně 1,5 km od Písku, kde se za krále Václava IV. těžilo zlato. Jako stavební kámen zůstal tvrdý deathový základ, sekané riffování, v průběhu vnímám trochu melancholického povalování na úkor tempa. Na rozdíl od předchozí skladby přichází zajímavá střední pasáž, o které se dá říci, že se v ní něco děje. Stejně jako „Vlčí jámy“ i poslední skladba „Matka“ obsahuje melodickou znatelnou linku a silnou „duší“ dává jinak chladnému pocitu poetický nádech. Ofenzívu basového bubnu rozčísne thrashový výjezd mimo jinak konvenční hranice. Ke zmohutnění celkové atmosféry přispívá zpěvákova vrnivá basa. Jenom ten riff jako bych už někde slyšel… 

První pocity se nesou v duchu sevřeného death metalu mírně nakročeného k thrash nebo doom metalu a vyznat se v něm nedá necvičenému uchu přílišnou práci. V pomalých pasážích, ve snaze zhmotnit hrůzu, ztrácí kapela dech jako Pogačar pod Courchevelem, ale pokud přitlačí na pilu, výkon kapely se zvyšuje v řádu desítek procentních bodů. Nejsem si jistý, jestli MEGELNYK usekli všechny hnáty hydrám zvaným stereotyp a jednotvárnost. Na druhou stranu úctou a invokací pohanské mytologie dokazují, že death metal v jejich podání není pouze o hudební tvrdosti a brutalitě. MEGELNYK postupně zhudebňují folk-hororové příběhy z Píseckých hor (momentálně pracují na pokračování „Proklatých příběhů“), předlohu mají téměř bezednou. Na první pokus bych nedělal překotné závěry.

Přesné hodnocení: 6,5/10

Seznam skladeb:

1. Megelnyk
2. Vlčí jámy
3. Zčernalý dům
4. Horečka Havírek
5. Matka

Čas: 19:15

Sestava:

• Filipsan – kytara
• Jiřina – kytara
• Kocour – basa, zpěv
• Kabellos – bicí

ROZHOVOR

Bandcamp
Facebook