Raz, dva, tři… a bacha, je tady už čtverka! To, co se před třemi lety na zinařském poli pro mnohé (včetně samotné redakce) zdálo jako zjevení, je v dnešní době už standardní rutinou. Jestliže máme zafixováno, že nám v prosinci přinesou Mikuláš uhlí a Ježíšek dárky, pak v březnu musíme počítat s tím, že vyjde nové číslo Telepatie.
Mohl bych se stejně jako u předchozích výtisků opakovat o kouzlu malované titulky, zdatné jazykové úpravě či přehledné grafice. Ovšem tím nejdůležitějším je vždy obsah, který tentokrát narostl na krásných 162 stran. Tak mě napadá polemizující otázka na téma, kolik stránek je vlastně ideálních pro takovouto podzemní tiskovinu a do jakého jejich počtu ještě zůstává časopisem.
V každém případě se zde opět sešla spousta kvalitních článků, na kterých se podílelo hned několik lidí, a tudíž je pestrost zaručena. Jak po stránce pisatelské, tak hlavně obsahové. Kde jinde by se mohly pohromadě sejít rozhovory s žánrově tak odlišnými muzikanty, jakými jsou Skoří (EXORCIZPHOBIA), Tomáš Mitura (VOLE, SNĚŤ), Zdeněk Nevělík (ET MORIEMUR) nebo Milan Urza (PRVNÍ HOŘE). Ale to není zdaleka všechno, ještě tady jsou kapely PRŮMYSLOVÁ SMRT, HOODED MENACE, CHLAD, JONESTOWN, RAZOR, NĀV... Majstrštykem je pak otevřené povídání s Romanem Holým nejen o kapelách J.A.R. či MONKEY BUSINESS.
A to stále nekončíme, protože krom rozhovorů jsou tady i další rubriky. Tour report zastupuje společný výlet CONTRASTIC a PERFECITIZEN po domácích klubech a Ossie k němu přistoupil opravdu svědomitě, takže se čte jedním dechem. Dopodrobna rozpitvanou historii kapel PLYN, DYBBUK a ZUBY NEHTY ve své mravenčí práci představuje Johan. ankara dershane Slušný je i Ripův článek o zajímavých koncertních místech, která se svými kapelami navštívil, ale u něj mě nejdřív napadlo, jestli by nemohl být delší. A pakliže ano, jestli by mě nezačal nudit. Ale myslím si, že ne.
Mám pocit, že v dnešní době je už klasikou, že v zinech je nějaká anketa. A v Telepatii už je klasikou, že jsou v ní ankety rovnou dvě. V první jsou vyzpovídáni aktivní muzikanti o jejich hudebním pisálkovství. V té druhé jsou pak zahrnuti vybraní umělci, kteří povídají o jimi vytvořených obalech pro kapely. Obojí je hodně zajímavé.
Z výše napsaného vyplývá, že hudební magazín z podsvětí i napočtvrté obstál a stále se nebojí bořit hranice napříč hudebními žánry. Což je jedině dobře! Ale mám pocit, že jsem tohle všechno psal zbytečně, protože určitě všichni už máte svou kopii dávno doma a přečtenou, že?
