Kdy byla vaše skupina založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Založena byla v listopadu 2007, název měl vycházet z latiny a znamenat „nemrtví“, tedy ti, co nikdy nepřestanou hrát, budou hrát i po smrti, případně hrající zombie. Tehdy jsme našli, že „necnon“ má být zápor a „mortuss“ má být mrtvý, ale když si to teď přeložíme, tak je to nějaký divný. :-D.
Prvotní impulz byl, že zakladatel Luban už nechtěl metal jen poslouchat, ale chtěl ho i tvořit. Nikdy ale na nic nehrál, tak si koupil kytaru, o měsíc později založil kapelu a spolu s prvním bubeníkem poskládal během pár dní smečku podobných začátečníků bez zkušeností. :D Kdyby se tak jednoduše a rychle dali lidé sehnat nyní, bylo by to skvělé.
Představte jednotlivé členy - věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
Kapelou prošlo asi něco mezi 15 až 20 lidmi a jediný původní člen je Luban. Teď jsme čtyři:
Luban – 36 let, na kytaru hraje 13 let, nikde jinde nehrál.
Blackota – 44 let, zpívá a chrčí od roku 1994, hrál dříve v kapele INWARDS.
Ilfiren – 31 let, v NECNON MORTUSS hraje na baskytaru a současně působí v NECROSORTH na pozici kytaristy, předchozí skupiny od rocku po grind (NIGHT RAVENS, KRAAKE, SLASSH INFECTION, CUPPELA, REAL INCIDENT).
Miya – 27 let, na violoncello hraje od základky, předtím hrála v MOLLGOTH.
Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?
Album jsme natáčeli v domácím nahrávacím studiu Ilfirena, který se také postaral o veškeré zpracování (střih, zvuk, mastering, samply, tuna vychytávek a úprav). Protože nemáme živého bubeníka, Ilfiren a Luban ho naprogramovali. S albem jsme spokojení – Ilfiren dal do zpracování velký kus života a tak je posun oproti předchozí tvorbě výrazně znát. Vzhledem k žánru jsme také přišli s několika inovacemi v podobě živého cella, nosiče USB flash a uvedení počtu úderů na bicí ke každé skladbě. Náklad je 300 kusů, a protože album vyšlo v době lockdownu, prodali jsme zatím jen pár kusů. Těšíme se na koncerty, kde si bude možné USB náboje s albem odnést za příspěvek 250 Kč.
Texty – proč jste rozhodli zpívat česky, kdo je autorem slov, jaká témata volíte?
Zpíváme česky, protože se nám čeština líbí a jme na ni hrdí. Témata jsou v názvu alba: „Války – zrady – genocidy“, vše se týká 20. století. Každá skladba popisuje jednu historickou událost a její důležité body, texty psali Luban a Ilfiren. Výjimkou je skladba „Strach a smrt mezi zákopy“, jejíž text napsal Blackota a ukazuje příklady hrůz, které vojáci v 1.světové válce prožívali. Pro tuto skladbu jsme natočili i videoklip.
Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?
Autorem loga je Blackota, ale jeden grafik to upravil do podoby, která je na první straně bookletu. Zbytek bookletu udělal Luban. Vlastní web nemáme, myslíme, že by nám teď kromě práce nic nepřinesl. Jsme ale na Facebooku a Bandzone.
Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?
Každý z nás poslouchá vesměs jiné kapely a jiné žánry – od tvrdého grindu, blacku a death metalu, kterému holdují hlavně Luban a Blackota, až po symfoničtější a elektronické žánry, které si zase vychutnávají Ilfiren a Miya. Hudbu skládají Luban a Ilfiren, proto se také od sebe výrazněji liší – zatímco Ilfirenovy skladby mají větší řád a podporu samplů, Lubanova inspirace je vždy v něčem jiném, nejčastěji jsou to hodiny tvoření náhodných riffů a může to být momentální poslouchaná sestava kapel podobného nebo absolutně jiného žánru. Proto také Lubanovy skladby občas překvapí strukturou a náhlými změnami, a spoluhráče vždy potrápí při hledání pasujících tónů. Ale výsledek je poté barvitý.
Posílali jste nahrávku na firmy, případně na které, jaká byla/nebyla odezva?
Zájem projevil MetalGate a tak jsme tam nějaké kusy poslali. Zatím jsou nadšení z nápadů a z toho, jak je to provedené (flashka ve varu náboje, odkaz ke stažení komplet diskografie s heslem, atd.), ale nevíme, jestli to už slyšeli. :-D
Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?
V tuto chvíli je odehráno 158 koncertů. Asi nejpovedenější byly první dva koncerty v Plzni v Divadle pod Lampou. Třetí koncert jsme tam odehráli dva dny před covidovým lockdownem, takže tam bylo málo lidí, ale přesto panovalo všestranné nadšení a skvělá atmosféra.
Máte ambice ukázat se v zahraničí?
Pokud bude vůle ze zahraničí a budou tomu nakloněné podmínky, šli bychom do toho. Momentálně ale spíš sníme o větších českých festivalech.
Plány do budoucna...
Chtěli bychom sehnat schopného živého bubeníka, protože lidé chtějí vidět, jak se za bicími někdo potí. To by nám také mohlo otevřít více nabídek na koncerty.
Asi nejdůležitější plán je, aby členové měli více radostí a méně strastí ohledně kapely – děláme to pro zábavu. Od toho se odvíjí vše ostatní – koncerty, kontakt s dalšími kapelami, s fanoušky a místy… Kapela je takový životní styl, taková další rodina – zažíváme spolu skvělé chvíle i zklamání, občas se pohádáme, pak zase zasmějeme, podporujeme se v nouzi. Pro peníze to neděláme, ty z toho nikdy být nemůžou, balancujeme kolem nuly. Ale budeme rádi, když si kapela i nadále bude vydělávat na svůj chod, jako je tomu nyní.
