ASMODEUS – Příjezd krále

CD 2020, Support Underground / thrash metal / Česko

„Celý svět je jedna jediná, bláznivá, hovadská orgie. Už ani ruku nenatáhnou po jídle, vše se jim cpe rovnou o úst, aby nemuseli vstávat.“ (stavitel Alquist, R.U.R., Karel Čapek)

Chytré telefony, chytré domy, chytrá auta, sociální sítě a jiná další digitální „výpomoc“ činí naše životy jednodušší a zdánlivě zábavnější, na druhou stranu, člověk je potvora pohodlná, lehce propadající závislostem všeho druhu a z dobrého sluhy se v mžiku stává hodně zlý pán. O těchto (a nejen o nich) nešvarech, jež přináší pokrok, je i nová EXORCIZPHOBIA.

Předchozí nahrávka „About Us Without Us“ se mi pod kůži úplně nedostala, a proto jsem při čekání na jejího nástupce častěji a s větší chutí sahal po levobočkovi FINAL FLAG. Možná i to je jeden z důvodů, proč jsem si s poslechem „Digitotality“ dával na čas. Chyba. V momentě, kdy se do uší zahryzla první skladba, bylo jasné, že tentokrát nabídka uspokojí poptávku více než dobře.

Šéfkuchař Skoři má k dispozici plus minus ty samé ingredience, ze kterých připravoval pochutiny v minulosti, ale trénink tvoří mistry a proto lze bez nadsázky říci, že se z kvalitní hospody stává podnik pro gurmány. Nemalou zásluhu na tom má jistě i zbylé osazenstvo kuchyně. Tam teď všechno zapadlo, jak má, a ať do mne uhodí blesk, jestli jedna ze sudiček, jež stály u postýlky Tomáše Kejkrta, nemávala už tenkrát nášivkou EXORCIZPHOBIA; tady se označení „osudové setkání“ neubráním.

Nevím, zda jde jen o můj subjektivní dojem, ale pokud bych hledal u „Digitotality“ zdroje inspirace, mířil bych tentokrát k samotným tvůrcům žánru, METALLICE a MEGADETH. U prvních je to nadání skrze nekompromisní riffy vyprávět příběhy, partu velkohubého zrzka připomínají rozmáchlá, precizní kytarová sóla. Tuto specifickou disciplínu nezmiňuji náhodou, protože jsou opravdovým kořením a v každé písni září jak luxusní šperky. 

Skalním možná při výše zmíněných velikánech zatrnulo, ale nebojte. Kluci své dosavadní hrdiny zdaleka neodvrhli, stále si rádi „ZAVOIVODÍ“ a tak na vás skrze Trutnováky sem tam vykouknou Piggyho schizo riffy a Snakeúv hlas. „Ancient Deception“ by zesnulého kytaristu jistě potěšila.

Jestli mám ale ze skvěle fungujícího celku zmínit to opravdu nej, vytáhl bych titulní „Digitotality“ a instrumentálku „Oumuamua“. Titulku pro neskutečně vydařený refrén, jež z ní dělá aspiranta na nejhitovější skladbu v kariéře nespoutaných horalů. No a co chlapci předvádějí ve zmíněné instrumentálce, to bere dech. Obecně se na tyto pokusy dívám s určitou dávkou skepse, při takové délce dvakrát, ale tady fakt není pro tyto pocity místo. Více jak devět minut čar a kouzel. 

Do plusových položek můžeme jednoznačně zařadit i výborný zvuk, který má na svědomí mr. Otyn z vyškovského Davosu, a všeříkající obálku, jež nese podpis grafického mága Martina Chmelíčka.

EXORCIZPHOBIA dospěla, vyzrála a „Digitotality“ je bezpochyby jejím nejlepším počinem. Změny v sestavě se udály ku prospěchu věci a možná se bavíme o milníku, jenž bude dělit kariéru Trutnováků na před a po. Vynikající album!

Seznam skladeb:

  1. Desires Of The Flesh
  2. Corporate Dance
  3. Digitotality
  4. Profit At All Cost
  5. Correct Opinions
  6. Ancient Deception
  7. Oumuamua (instrumental)
  8. Perception Is The Key

Čas: 46:18

Sestava:

  • Tomáš „Skoři“ Skořepa – kytary, zpěv
  • Ondra Šíma – kytary
  • Aleš Kostka – basa
  • Tomáš Kejkrt – bicí

Bandcamp
Facebook

 


Zveřejněno: 02. 02. 2021
Přečteno:
1007 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

06. 02. 2021 14:46 napsal/a Opat
...
Předchozí věci mě moc nebraly, ale tohle je dobrá věc. Zrovna instrumentálka Oumuamua mě teda nevzala, ale jinak to odsejpá velmi pěkně.
02. 02. 2021 11:35 napsal/a Kubina
Digitotality
Nový záznam EXORCIZPHOBIE? Sóla... Parádní sóla. To opravdu snese přísná měřítka. Pravdou je, že album "Kill ´em All" z toho hodně dýchá. Asi důvod, proč "Digitotality" lépe odsejpá než předchůdce. Myslím, že nejvíce hitová je "Profit At All Cost", kde jsou sborové výkřiky a riffy, z nichž víc vymačkat už nešlo. Minule baladička, tentokrát instrumentálka. Oprávněné kladné ohlasy i ze zahraničí. Moje hodnocení: 8,5/10 :)