Nejbližší koncerty
  • 01. 12. 2022WINTER CALLING: STÍNY PLAMENŮ, YARRDESH, OUTWARD, NÁMÖL -...
  • 02. 12. 2022Zdravíme příznivce Okultně-hudebního spolku MEGELNYK. V p...
  • 02. 12. 2022METALURGIA FESTIVAL vol. 3 /// METALOVÝ FESTIVAL V SRDCI ...
  • 10. 12. 2022Pro letošní rok poslední velká death black thrash metalov...
  • 30. 12. 2022Páteční před Silvestrovská párty ve Farářově sluji za úča...
  • 08. 01. 2023neděle 8. ledna 2023 Modrá Vopice, Praha koncert bude z...
  • 20. 01. 2023FATAL BLOW /UK/ ACULEOS /CZ/ ROZRUCH! /CZ/
  • 20. 01. 2023pátek 20. ledna 2023 Melodka, Brno MALLEPHYR (black d...
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

13. 10. 2017, Praha – kostel svatého Jana Křtitele Na Prádle

Rockoví psychedelici OLAF OLAFSONN AND THE BIG BAD TRIP (dále jen OOATBBT) jsou nevšední kapelou. Na tuzemské hudební scéně se poměrně vymykají svým stylem, kdy u nich zcela absentuje zpěv. Nejdůležitějším prvkem je u nich samozřejmě hudba samotná, ta kdyby nebyla kvalitní, těžko bych si všímal všech těch ostatních věcí okolo. Ale jsou to právě ony další střípky (grafika, image, tvorba klipů), které celou tuhle kapelu staví do pozice, kdy mají OOATBBT svým fanouškům co nabídnout. Dělají věci jinak, zajímavě a přitom moc dobře.

Jsou tomu tři měsíce, co jsem zavítal na jejich koncert, kde se křtil druhý díl z koncepční nahrávky, která příští rok za tři měsíce vyvrcholí a vytvoří jeden celek „The Feathers of Oblivion“, který bude korunovaný vydáním 2LP. Kapela si na sebe upletla bič a před půl rokem vydala první jarní střípek, který po tom letním doplňuje čerstvý materiál „The Feathers of Oblivion III: Autumn“ z tzv. podzimní série. Dokonalý nápad. Než dojde k vydání vinylu, vychází v mezidobí samostatné CD, které je vždy po třech měsících pokřtěno. Tentokrát křest vyšel na pátek třináctého a aby tento večer nebyl jen tak běžným křtem, připravili si OOATBBT velkou specialitu, koncert se totiž rozhodli udělat v kostele.

Kostel svatého Jana Křtitele Na Prádle se nachází na Malé Straně, o kousek dál začíná Kampa… Zkrátka atraktivní a dobře dostupná poloha, kolem které putuje spousta turistů, ale pro mě tohle místo bylo novinkou. Nikdy jsem si tohoto kostela nevšiml. Kostel patří pod záštitu husitské církve, což mě po zkušenosti s Žižkostelem nepřekvapuje, ale je potřeba zmínit, že tento kostel je na rozdíl od toho žižkovského klasicky vypadajícím. Stavba působí skromným dojmem, patří rozhodně k těm menším, ale opečovávaným. Navíc s evidentně tolerantním a umění přejícím vedením v čele.

Po vstupu do svatyně a zaplacení dobrovolného vstupného nezbývalo než si vybrat svoji lavici a usednout. Chvíli nato večer odstartovala premiéra nového videoklipu, který OOATBBT natočili v letních měsících. Klip vznikl na skladbu „The Reanimation of Young Goddess of Summer“ z momentálně už předposlední série „The Feathers of Oblivion II: Spring“. Video bylo promítáno na zeď, která, jak vtipně poznamenal samotný Olaf, není přímo určená na promítání obrázků, což lomené stěny jen dokazovaly. Nicméně na klip platí přesně ta slova, která jsem použil v prvním odstavci. Na hodnocení snímku si musím počkat, až si ho prohlédnu v klidu na normální obrazovce, ale už teď vím, že pohyblivé obrázky s tématikou Junktownu se k hudebnímu pokladu hodí parádně.

Po kratší pauze došlo na to, kvůli čemu všichni dorazili. A i když to z počátku nevypadalo, nakonec se kostel naplnil tak, že lidé seděli i na zemi. Za střídmého osvětlení kapela, dnes už ve standardních maskách (oproti minulému koncertu si druhý kytarista nasadil opět masku papoucha), přehrála postupně skladby z dosud vyšlé série „The Feathers of Oblivion“. Začínalo se v logickém pořadí od „jara“. Z téhle nahrávky si mě vždy okolo prstu dokáže omotat říznější devítiminutová „The Cycle: Night at the Graveyard of the Ancestors“. Tady v té poloze mi  OOATBBT sedí asi úplně nejvíce a jen žasnu, jak je tahle věc skvěle vykomponovaná a neskutečně mě baví bubeníkova hra se změnou temp. Z jara se postupně přešlo do hudebního léta. Skladby z „léta“ mají opravdu v podání OOATBBT nádech teplého vzduchu a pohody. Jejich pozitivní vyznění korunuje melodická kytarová práce z již zmiňované klipovky „The Reanimation of Young Goddess of Summer“. Poslední třetina setu patřila „podzimu“, který byl tento večer prvně ke slyšení. V tomto případě si musím na nějaké obšírnější ucelení názoru počkat na domácí poslech, kde bude potřeba si nový materiál osahat a dostat ho pod kůži. Oproti předchozím nahrávkám působily nové věci artrockověji a opět se ke slovu dostala Olafova flétna.  

Samotný křest proběhl mnohem zajímavěji než kdy jindy, k čemuž stavba kostela přímo vybízela. Za stále hudební produkce, kdy kapela nepolevovala ve svém úsilí, si tento většinou v hudební branži vrcholně trapný akt vzala na starost Irma, která je pátým nehrající členem kapely. Společně s Irmou ještě úřadoval chlapík v černém hábitu. Tahle dvojice společnými silami zapálila nové CD, aby ho následně uhasila červeným vínem.

Po hodině, kdy se na závěr zavzpomínalo na hitovku „Hard Chakra Meditation“ z debutové nahrávky „Chakra Meditations“, byl konec. Za mohutného aplausu se kapela rozloučila a to byl pravý impuls k tomu vyrazit na vzduch a nechat v sobě dozrávat pocity. Tento večer byl výjimečný. Co si budeme nalhávat... být tento křest v klasickém klubu, jednalo by se s tímto skvělým hudebním doprovodem stále o dobrou záležitost, ale odehrát koncert v kostele… další skvělý nápad z tábora OOATBBT a velká pochvala za schopnost dotáhnout tuhle myšlenku do konce. Prostor kostela nabídl nečekaně kvalitní zvuk, ale hlavně díky prostředí dal vzniknout zážitku, který se nemusí jen tak brzo opakovat. Kapele děkuji, že má v sobě tolik tvůrčího ducha a odvahu dělat věci jinak… zajímavěji. Buďte ve střehu. „Zima“ se blíží!

Rozhovor


Zveřejněno: 15. 10. 2017
Přečteno:
3441 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář