Doprostřed pracovního týdne si OLAF OLAFSONN AND THE BIG BAD TRIP naplánovali oslavu. V plánu bylo odehrát koncert, který měl za cíl přivítat na světě jejich novou nahrávku. „Olafové“ vpluli před dvěma léty nenápadně do vod tuzemského undergroundu a své kvality předvedli v plné kráse jak ve studiové podobě, tak i v živém provedení. Jelikož jsem už jednou měl s kapelou naživo co do činění a zážitek to byl velký, neváhal jsem si udělat výlet do Prahy. Naštěstí se mi sešlo několik věcí, které musely do sebe zapadnout, abych se mohl zúčastnit, a tak jsem mohl poprvé v životě navštívit dnes opět vyhlášenou Krymskou ulici, v níž se nachází klub, hospoda, bar, pajzl… těžko říct... Sběrné suroviny, kde se akce podzemního charakteru odehrála.
Slovo podzemního je použito naschvál, protože koncertní prostor byl umístěn několik stop pod zemí, tudíž sklepní prostředí jak stvořené pro divnou hudbu a podivné lidi. Těmi prvními podivíny byli kluci slyšící na pro mě dosud neznámé jméno – NANODROB – což je tříčlenná parta fungující v tom nejklasičtějším rockovém složení. Kapela hrála bez zpěvu a podobně jako jejich kolegové pracovala se svými skladbami na velkém časovém prostoru. Songy zněly poměrně slušně, občas se dal vystopovat i poměrně zdařilý motiv, ale celkově NANODROB působili, že si jdou jen tak zahrát. Jejich set se odehrával spíš v méně hlučnějších polohách rocku a tak se jednalo o takovou nenáročnou pohodovku na poslech. O zahuštění atmosféry se snažil pouze bubeník, který vypouštěl mezi lid umělý kouř a když se mu jeho manévr nekontrolovatelně zvrhnul a mašinka si čadila sama, jak chtěla, byl to jasný signál k tomu odejít se nadýchat čerstvého vzduchu.
To na OLAF OLAFSONN AND THE BIG BAD TRIP se prostor zahustil už sám o sobě, protože minimálně takových šedesát lidí dorazilo, což na mini prostor sklepu bylo až až. Každopádně bylo dobře, že se sešlo tolik lidí, protože kapela roste. Nemůžu tvrdit, že by mě jejich set odstřelil jako tenkrát v Crossu, když předskakovali HEXVESSEL, ale bylo to dobré a to moc. Skupina byla opět vytuněná maskami. Oproti mé jediné zkušenosti s nimi sice jeden kytarista odhodil masku papoucha a místo toho měl roušku jako gore grinder, ale o to víc zaujal hlavní předák Olaf, který překvapil svojí čepicí, na které měl přidělaného jezevce. Už jen masky dokázaly navodit zvláštní atmosféru, kterou kluci dokázali potvrdit i svým instrumentálním umem. Skladatelsky totiž kapela umí. Jejich psychedelický rock z období, které nikdo z nás nemohl zažít, se jim daří převést do dnešní doby velice autenticky. Jejich skladby jsou kompozičně pestré a hlavně obsahují zásadní množství chytlavých kytarových partů, které jsou doplněny basou, jež je v kapele plnohodnotným nástrojem a nejen na okrasu. Má chvála putuje i k bubeníkovi, který velice vkusně a chytře měnil tempa a výrazně tak ovlivňoval vyznění skladeb.
Mám za to, že zazněla celá nahrávka „The Feathers of Oblivion I: Spring“ a určitě i něco ze staršího materiálu zvěčněného pod názvem „Plague“ s tím, že bylo vynechané první CD „Chakra Meditations“, které mám osobně ve velké oblibě. To ale ničemu zásadně nevadilo, protože i novější věci, které jsem nedokázal identifikovat a tudíž jsou obsaženy na právě křtěném CD „The Feathers of Oblivion II: Summer“, zněly pořád hodně zajímavě. Na rozdíl od těch starších byla jejich nálada o něco více melodičtější a chytlavější na první dobrou, někdy dokonce až skočnějšího charakteru a méně psycho. Což ale zapadá do konceptu, který OLAF OLAFSONN AND THE BIG BAD TRIP nastolili. Nové věci jsou zasvěceny létu a k tomuhle období odlehčené kompozice pasují náramně. A jak bylo vidno, kapele se stále daří držet svůj standard a skládat zdařilý materiál.
Hodina v podání OLAF OLAFSONN AND THE BIG BAD TRIP utekla jako nic a na závěr došlo i na poněkud rozpačitý křest CD pivem a nadšené ohlasy fans/kamarádů, kteří tuhle partu přišli podpořit, z čehož měli kluci z kapely evidentně velkou radost.
Povedený koncert (pro mě i bokem povedený výlet) a tak nezbývá než doporučit tuhle kapelu, která se jako jedna z mála u nás věnuje psychedelickému rocku a navíc to dělá sakra dobře!
