Po kvalitním debutu „Smrtci“, ještě lepším „Arcizlu“ a kroku stranou na splitku s ŁŪT jsou NĀV zpět s albem „Trpte“, které neskrývá ambice. Obsahuje třaskavou směs extrémního a melodického black metalu s temnou atmosférou a vyšlo na kazetách, cédéčkách i gramodeskách s kvalitně zpracovanými obaly, které zdobí originální umělecké dílo.
Zdravím do Jindřichova Hradce. Na úvod bychom se ještě mohli krátce vrátit v čase a k rozhovoru, který vyšel na Fobii v roce 2020 po vydání „Arcizla“ na kazetách. Tehdy jste říkali, že byste rádi gramodesky, ale nechcete, aby vám pak plné krabice ležely někde ve sklepě. Po čase ty desky vyšly, díky kooperaci MetalGate & Naše Desky & The Barakos, takže pokud se někomu ve sklepě válí, tak Ondrovi, Viktorovi a Baldovi. (úsměv) Máte tušení, kolik desek kooperátorům ještě zbývá? Asi ne mnoho, protože novinku dva ze tří zaštítili znovu a znovu vyšly i ty vinyly…
Iv: Zdravím do Fobie. Stavy bych si mohl asi rychle ověřit rychlou zprávou na WhatsAppu, ale radši budu v nevědomosti a doufat, že se prodávají velmi dobře, my sami už moc kousků nemáme. Takže sýčkování o plným sklepě krabic nebylo naštěstí na místě. Dokonce jsem musel obětovat i svůj oxblood, který jsem si chtěl nechat. Holt, fanoušek má přednost. Samozřejmě jsme velice rádi, že jsme se domluvili na spolupráci i tentokrát, dokonce na velkolepějším vydání.
Nové album má opět jednoslovný název. „Smrtci“, „Arcizlo“ a „Trpte“, všechno zní temně, zároveň originálně. Jak vznikaly předchozí názvy, už jste v minulosti vysvětlovali, takže teď k „Trpte“. Jak vás tohle slovo napadlo a proč jste jej zvolili jako název desky?
Iv: Slovo „Trpte“ mám v zápisníčku už hodně dlouho a myslím, že to snad byl i kandidát na jméno kapely. Mně to slovo totiž přišlo na první pohled dost nečeský a to mě na něm zaujalo. Nějak mě furt nenapadalo v tom výrazu hledat imperativ druhý osoby množného čísla slovesa „trpět“, spíš mi to přišlo jako slovíčko z nějakýho severskýho jazyka. Proto jsem ani nechtěl za to dávat vykřičník. Ale co koukám, všichni to stejně hned pochopili a prokoukli.
Předpokládám, že název desky vznikl dříve než obal a že sochařka Anna Krninská pracovala s vědomím, že má ztvárnit trpící tvář. Dostala pouze vágní zadání, nebo jste dopředu řešili, jak by mělo dílo vypadat? Kde plastika skončila? Budete ji vozit na koncerty jako pódiovou rekvizitu?
Iv: Anička dostala přesně jen jednoduché zadání „trpící tvář na obal blackmetalové desky“ a pak posílala skici, kde jsme vyladili předběžnou podobu, potom ještě pár detailů přímo při modelování a nakonec tu akorátní patinku. Pak jsme jí s Peťou Milošem fotili se všech různých úhlů, ve všech možných prostředích. Z fotek jsme pak s Ondrou Šmejkalem vybírali, kterou použijeme jak a kam. Plastiku mám doma a nemám teda vůbec tušení co s ní. Nejspíš skončí ve studiu poblíž originálních pláten k „Arcizlu“.
Na obalu vypadá plastika moc hezky, ostatně to platí o obalech všech tří edic obecně. Grafiku jste dělali ve spolupráci s Ondrou z MetalGate, všechno vypadá promyšleně, upraveně, navíc i celkem velkoryse, protože CD vyšlo v lepší než běžné krabičce a k vinylu je přiložena masivní brožura s texty. To bylo z vaší hlavy, nebo se na tom domluvily labely? Přece jen tyhle záležitosti jsou dražší než běžné verze.
Iv: Sám jsem byl ohromen tiskem, když jsem dostal prvně LP do ruky. CD super jewell case byl nápad z labelu, tak to by byl spíš dotaz na Ondru Šmejkala a MetalGate. A u LP – zas jsme chtěli to mít o kus lepší než předchozí počin a byla možnost udělat místo klasické vkládky brožuru s texty, tak jsme toho využili.
MetalGate & Naše Desky stály za tím, že album vyšlo na všech třech formátech, nebo jste na to tlačili vy? V minulosti jste uváděli, že cédéčka jsou u vás až na třetím místě, co se obliby nosičů týká, u mě je to kazeta – jejich návrat moc nechápu, ale rozumím, že pro řadu lidí je to nostalgie. S svou roli samozřejmě hraje i cena, za kterou se dá MC vyrobit, plus náklad, který může činit pár desítek kusů, což samozřejmě může být i u CD a LP, ale pak se výrobní cena jednoho kusu prodražuje…
Hrom: My jsme si vymysleli, nebo spíš jsme si vzpomněli, že jsme vlastně chtěli kazetu až na poslední chvíli. Je to pro nás už tradiční formát. V podstatě symbol nejenom metalovýho undergroundu. CD chtěl hlavně Ondra myslím. Vinyl byl jasná volba.
MetalGate drží ceny nosičů dole, nikde jinde už dnes nelze koupit gramodesku za tři stovky, většina novinek stojí pětikilo… Vaše CD je za 200 Kč, kazeta za 150 Kč, to jsou skoro výrobní náklady… Je to cesta jak dostat muziku na fyzických nosičích mezi více lidí?
Hrom: Ceny dělal MetalGate, takže by ses musel zeptat spíš Ondry, jaká je jeho taktika, ale osobně si myslím, že je to tak, jak říkáš.
Jak obtížné bylo navázat na předchozí album „Arcizlo“, které sbíralo pochvalné reakce? Určitý trade mark, co se týká skladatelských postupů, jste si vytvořili, nářeznické pasáže, atmosféra, neokázalé melodie, navíc samé hitovky, to je ve zkratce to, co zní jak z „Arcizla“, tak z „Trpte“. Jak nové songy vznikaly?
Hrom: Základy nových songů krystalizovaly v podstatě paralelně už s dokončováním „Arcizla“. Na svědomí to má Ivan, z kterýho nápady tryskaj jak ze sopky a já ho pak rychle doháním, jak mě tím nakopne, a nový skladby tak vznikají opravdu rychle. Už teď máme spoustu materiálu na další desku.
Nahrávali jste svépomocí, ani mix a mastering jste nesvěřili někomu vně kapely, jak se v podobných případech dělá. Chtěli jste to mít pod stoprocentní kontrolou a nevěřili jste, že by to někdo mohl udělat lépe, jinak?
Hrom: Nejde moc o to, mít to pod kontrolou, jako spíš o pohodlí a pragmatickej přístup, kdy máme vlastní studio a já jsem nahrávač, takže produkce ve vlastní režii je toho logickým důsledkem. Máme tak absolutní svobodu, co se týká času a peněz a navíc je to fakt pohoda bez jakýhokoliv stresu. Mix a mastering bych klidně někomu svěřil, abych se s tím pak nemusel srát, ale trvalo by to nejspíš věčnost a stálo spoustu peněz. Navíc trvá dlouho objevit někoho, kdo vyhovuje tvojí představě a vidíš tam hlavně tu přidanou hodnotu.
Přiznám se, že nepoznám, kde kdo zrovna řve, takže jak se dělíte o zpěvy? Zajímavostí je určitě fakt, že se zapojuje i bubeník Herm, který dostal mikrofon v jedné skladbě.
Hrom: Na nahrávce vždycky rozhoduje to, kdo kde zní líp a kam se daná barva hlasu víc hodí. Naživo si občas party prohodíme podle toho, jak to jde komu líp do huby s kytarou. Ale to je opravdu minimálně a už se nad tím snažíme přemýšlet většinou dopředu. Hermův vokál chceme mít na každý desce jako takovej bonbónek od tý doby, kdy jsme objevili jeho potenciál a zjistili, že má perfektní vokální projev zvaný ježidědek a vždycky najdeme místo, kam se to neodolatelně hodí. Vzhledem k šichtě, co má při hraní, však musíme jeho party naživo převzít my.
V jednom songu máte vzácného hosta, Veroniku z KALLE, NOD NOD, VEENA, která svým krásným hlasem obohatila asi největší hit „Vukojebina“. Napadlo vás její angažování, až když jste měli song hotový, nebo jste už dopředu s ženským hlasem počítali a chystali muziku Veronice na míru?
Iv: Když jsem nahrál demáč a dopsal text, bylo mi jasný, že ten refrén musí zpívat ženský hlas. Měl jsem tři tipy, jeden si už uzmuli kumpáni ve svojí první kapele a když jsme byli na KALLE s live bandem (Herm s nima bubnoval), tak jsme se s Hromym shodli, že řeknem Verče. Ještě ten večer jsem jí přehrál demáč z mobilu.
K téhle písni jste nachystali videoklip, který má zajímavý námět a kvalitní zpracování, o které se postaral Petr Miloš a TripleBackslash Studio, opět z Jindřichova Hradce, takže celá deska je lokálně pojatá. Kdo je autorem scénáře, kde jste točili, jak dlouho a jak snášel hlavní protagonista nepříjemné části role?
Iv: Většinou se snažíme všechny záležitosti držet v Hradci a okolí, ať je to obal nebo klipy. Napadlo to mě a ta maringotka je moje. Jezdím tam jak na chatu a měli jsme tu i kapelní soustředění u ohně. Dokonce jsem tam dopsal a donahrál demo songu „Vesmir“. Točili jsme to jeden den od odpoledne do noci a nevím jestli jsem snášel hůř mít obličej zahrabanej v hlíně, nebo mít přes půl roku neukočírovatelnej Rumcajzskej plnovous, a nebo se po oholení nepoznávat v zrcadle. Takhle dohladka jsem nebyl víc jak třináct let.
Jinak se s Peťou všichni známe víc jak dekádu, tak víme co od sebe k vzájemný spokojenosti čekat.
Takže ten klip je takový prolnutí mojí a Peťovy vize dohromady.
Texty se točí kolem zajímavých témat, něco napoví názvy skladeb, které jsou v několika jazycích. Zaujme znovu zvukomalebná „Vukojebina“, což je něco jako prdel světa, „Promaja“ je asi o nějakých pověrách, jinde jste sáhli do světa literatury… Jak témata vybíráte – jsou dílem náhody, nebo je hledáte a říkáte si, tohle bychom mohli použít…?
Iv: Témata vlastně lovím všude okolo sebe. Na „Trpte“ jsem chtěl mít skladby s divnýma názvama. Tady byly právě rozhodující prvky jako správně zmíněná zkukomalebnost. Asi 75 % textů se odvinulo od slov nebo spojení, na který jsem narazil po toulkách temnými zákoutími internetu nebo v nějakých starších knihách. Takže zvukomalebnost a význam.
Vznikají nejdřív texty, případně aspoň jejich témata, nebo muzika? Jak důležité pro vás je, aby muzika s texty korespondovala? A jak důležité jsou texty obecně – spousta kapel říká, že texty bere jen jako nutnost a hlavní je muzika – u vás bych si tipnul, že i textům věnujete dost pozornosti.
Hrom: V průřezu desek se tohle dost měnilo. „Smrtci“ byl totální jam a texty až dodatečně. Na „Arcizlu“ tak napůl, ale na „Trpte“ nahodil Ivan v podstatě hned komplet jak název desky, tak i skladeb. Někde hotový texty, někde torza, někde jenom názvy skladeb a od toho jsme se pak odpíchli. Podobně teď vzniká i nová deska a mě tenhle způsob hodně inspiruje a baví. Mě dělá problém něco načnout a Ivanovi zase dokončit, takže se takhle perfektně doplňujeme.
Pozornost byste teď asi měli směřovat ke koncertům, abyste „Trpte“ předvedli i živě. Už máte jasno, kolik skladeb z nové desky budete hrát na koncertech a jestli i nějaké starší? Ono kdybyste nezahráli divočinu „False Messiah“, tak by to fanoušci asi těžce nesli… A plánujete něco jako turné, nebo jen jednotlivé koncerty podle zájmu pořadatelů? Kolik vystoupení byste rádi v roce 2024 odehráli?
Hrom: Chceme hrát pokud možno jenom novou desku a cover PLASTIKŮ ze splitka. „Arcizlo“ už máme ohraný až na kost. Nečekám, že by ten rozdíl v playlistu stejně někdo vyloženě postřehnul, takže se tím nemusíme nijak trápit. Plánujeme momentálně turné na Balkán s ŁŪT, tak uvidíme, jak to vyjde.
