Minneapoliský umělec Dillon Lyons, uváděný pod nickem D.L. (GLASS SHRINE, HORNET MURMURATION, THE OUTER RIM nebo VOIDBRINGER), vydal vloni v květnu v pořadí druhé album svého projektu KOSTNATĚNÍ, které je ještě více hudebně otravnější a rozpolcenější než pět let stará prvotina „Hrůza vítězí“. Jasně, mé snažení přichází s trochu větším zpožděním, které by pasovalo možná tak na České dráhy, ale i tady platí, že lépe později nežli vůbec. Čtyřicet minut trvající album „Úpal“ není primárně určené pro příležitostné posluchače nebo slabé povahy, ale s tím jsou fanoušci tohoto abstraktního blackmetalového projektu již obeznámeni a předem očekávají plnohodnotný noise/black metal s různými styly ladění, echem bývalé Osmanské říše a vlivy afrického folku. Tak trochu záhadou (alespoň pro mě) je fakt, že je album stejně jako debut je nazpívané v češtině, která není úplně hloupá a zpochybňuje tak mou domněnku z minulé recenze (https://www.fobiazine.net/article/12727/kostnateni-ohen-hori-tam-kde-padl), že texty jsou výplodem nějakého zlotřilého algoritmu. Na mé kratičké dotazy ohledně vazeb k ČR a textům mi D.L. odpověděl: „Na podrobnosti těch otázek bych raději neodpovídal. Všem je jasné, že moje hudba má nějaké spojení s Českem. Už lze najít na internetu hodně vodítek k tomu, o co přesně to spojení jde, a chci povzbudit posluchače, aby ho sami zkoumali. Ten důvod je nakonec důležitý jen pro mě. Takže můžu ti povědět, že texty píšu já s pomocí ostatních, např. korektorů.“ Asi to tak má být a není důvod se v tom dále hrabat.
Album vyšlo u pensylvánských Willowtip Records na deskách, cédéčkách i kazetách. Veškeré nástroje kromě bicích, které nahrál Andrew Lee, jsou dílem D.L, mastering zajistil Jacob Buczarski (MARE COGNITUM). Obal je dílem D.L., logo nakreslil ilustrátor z nejpovolanějších Christophe Szpajdel.
Kdo je naladěn na strunné nástroje, jako jsou šamisen, biwa nebo buzuki, ocení úvodní „Řemen“, jenž by mohl posloužit jako soundtrack k cestopisu po Středním východu. Do roviny black/noisemetalové psychedelie, která se jako červená niť prolíná celým albem, vtahuje „Hořím navždy“. Hrůzu disonantních akordů podporovanou zákeřnými blast beaty představuje „Rukojmí empatie“. Kvůli nepřívětivé disharmonii, pomalejším tempům a promyšlené rytmice působí „Opál“ jako rozcvička před hlavním aktem uctívání Boha Stvořitele. Pro frivolní ateisty známého spíše jako Alláha. Pro Středoevropany neznámý přístup je umocněn hlasem muezzina svolávajícího ovečky k mentální pastvě a k zakleknutí na modlitební kobereček. Hrůzně skřípavý, vybrnkávaný tón na orientálním strunném nástroji v (ne)souznění s noiserockovou bojovnou melodičností ve skladbě „Skrýt se před Bohem“ dosahuje meditativního vrcholu. Když už si myslíte, že jste byli mučeni dostatečně, přichází Lyons s libovou kakofonií v „Nevolnost je vše, čím jsem“, což je opravdový hurikán plný opakujících se hutných kytarových textur ovlivněných disonantním blackmetalovým kvapem. Podobně vyšinutý kravál s chraplavě krákoravým vokálem následuje i v black/thrashovém tracku „Slunce svázáno s krvácející zemí“, který nás vyvrhne z prorocké propasti daleko od rozpálené pouště plné zdánlivého šílenství. Avantgarda a folklor starých mudrců jdou stranou. Nejlepší flákota na albu.
Album může být pro někoho neposlouchatelné, těžké na ucho a skutečnou zkouškou výdrže. Výsledkem seberealizace excentrického umělce je pozoruhodné dílo, které se zdánlivě z prvotního chaosu pomalu formuje do příjemně bolestivé jízdy a přebíjí nutkání mysli přestat poslouchat. Na desce je spousta kytarových partů, které jsou chytlavé a s trochou úsilí i zapamatovatelné, právě tak jako skladby, které se tříští na shluky tónů, které dávají smysl až po několika posleších. D.L. je další umělec, který si k blackmetalovému fundamentu přidal vlastní manýry avantgardní hudby. Rád si ohlídám další počin tohoto podivína.
Seznam skladeb:
- Řemen
- Hořím navždy
- Rukojmí empatie
- Opál
- Skrýt se před Bohem
- Nevolnost je vše, čím jsem
- Slunce svázáno s krvácející zemí
Čas: 38:28
Sestava:
- D.L. – všechny nástroje
- Andrew Lee – bicí
