TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

Švýcarští ASHTAR vydali loni velmi zajímavou desku, na které kombinují doom, sludge a black metal. Kapelu, kterou tvoří manželský pár, představují Witch N. a Marko.

Zdravím ASHTAR, v jaké fázi se momentálně nacházíte, co je u vás nového? Připravujete už pomalu nový materiál?

Marko: Tohle léto a podzim odehrajeme pár koncertů, ale na ničem novém zatím nepracujeme. Myslím, že bychom mohli začít psát nové věci v zimě a snad se nám to povede nahrát příští rok v létě, případně na podzim.

Je tomu už víc než rok, co vám vyšla debutová deska „Ilmasaari“. Jaké jste na ní zaznamenali reakce a jak jste s ní vy sami, teď už s odstupem času, spokojeni?

Witch N: Reakce byly hlavně pozitivní, občas dokonce přímo nadšené. Máme z toho velkou radost, jelikož jsme nic podobného nečekali. Samozřejmě se vždycky jedná o jednotlivé chutě a preference, takže i když člověk vydá dobré album, nemůže se všem zavděčit. Hlavně v Německu se objevilo několik recenzentů, kteří od nás očekávali spíš čistý doom, nebo heavy metal, nebo se jim prostě jen nelíbil náš repetitivní, monotónní zvuk... Co se týče druhé otázky, mám za to, že to bylo to nejlepší, co jsme v daný moment mohli nahrát. Nikdy bych netvrdila, že to je dokonalé album, ale ano, jsme s ním stále velmi spokojení a to je dobrý pocit!

Tuzemského posluchače hned oslovíte vaším obalem. Dát na front cover upravený obraz Alfonse Muchy je sázkou na jistotu, jeho malby mají silný dopad. Čím vás konkrétně tato malba zaujala a podle jakého klíče jste ji vybírali? Byl nějaký problém použít tento obraz pro vaše potřeby? Myslím tím, co se třeba týká autorských práv atd.

Witch N: S nápadem použít ten obraz přišel Sin, který je zodpovědný za náš atrwork. Hned od začátku se nám to líbilo, protože to krásně vyjadřuje atmosféru, kterou chceme zase my vyjádřit naší hudbou: je zlověstný, ale krásný, není to jen černá a bílá, ale je kouzelně barevný a trochu bizarní. Co se týče autorských práv, upřímně jsme o tom moc nepřemýšleli, jelikož se jedná o upravenou verzi a Mucha je po smrti déle než 50 let.

Marko: Každým dnem očekávám dopis, nebo telefonát typu „Dobrý den, tady držitelé autorských práv na díla Alfonse Muchy. Zrovna držíme v rukách vaši nahrávku...“  

Vaše hudba je plná potemnělé nálady. Mísíte mezi sebou sludge, doom, black metal… Proč jste se rozhodli jít touto cestou? Nechci vás obviňovat z nějakého kalkulu – trendu, ale je to i reakce na vlnu, která se v posledních letech šíří undergroundovou scénou? Přece jen vzniká velké množství kapel, které míchají stejné žánry jako vy. Nicméně u vás se mi líbí, že zníte v daném ranku dost osobitě. Pro mě má vaše hudba zajímavou – hypnotickou atmosféru, zároveň obsahuje i velké množství na poměry žánru chytlavých postupů.

Witch N: Důvod, proč AHSTAR hraje blackened sludge doom – jak to sami nazýváme – je ten, že oba máme hudební historii v doomových kapelách plus naše preference. Máme rádi black metal a sludge úplně stejně jako space rock a shoegaze. A samozřejmě nemůžeme zapřít ovlivnění trendy a novými kapelami undergroundové scény. Jsem obzvláště nadšená z jednoho vývoje v doom metalu: přidání black metalových prvků je podle mě zajímavé a obohacující a je také skvělé vidět dříve skalní fanoušky black metalu se otevírat pro styly jako je doom metal.

Můžete mi prozradit, jaká desky/kapely vás v podobném žánru inspirovaly, nebo když ne inspirovaly, tak přišly hodně zajímavé?

Witch N: Ráda poslouchám např. GLORIOR BELLI, ALDEBARAN, MOSAIC, ORANSSI PAZUZU, BLUT AUS NORD, ALKERDEEL, USNEA, AZAVATAR a mnoho dalších.

Marko: Mé oblíbené kapely v podobném žánru jsou  WOLVSERPENT, DARK BUDDHA RISISNG, INTER ARMA, CHAOS ECHOES a SATURNALIA TEMPLE.

ASHTAR je ve své podstatě netradiční kapela. Desku jste nahráli ve dvou, což se děje běžně, ale co není až tak obvyklé, že jste partnery i v osobním životě. Je mi jasné, že tuhle neoriginální otázku dostáváte neustále, ale jaké to má podle vás výhody působit spolu v kapele a být zároveň manželi?

Witch N: Není to tak neobvyklé, když se podíváš na kapely jako  WOLVSERPENT, JUCIFER nebo POMBAGIRA – všechno dvojice, ale také buď manželé, nebo partneři. Samozřejmě to není obvyklá situace, ale co se týče nás, vidím hlavně pozitiva. Hudba je pro nás vášeň, kterou sdílíme a společné tvoření umění dodá našemu vztahu další dimenzi. Kombinace našich charakterů se ukázala být dost plodná. „Ilmasaari“ je toho důkazem.

Jsou i nějaké nevýhody?

Marko: Možná tomu bude těžké uvěřit, ale kromě potřeby zajištění hlídání dítěte vždy, když hrajeme, zde nejsou vůbec žádná negativa. Jsme perfektní tým.

Jak vzniká vaše hudba? Jedná se o klasický postup, někdo z vás vymyslí riff a následně se skladba rozvíjí? Máte většinou už hotovou představu o skladbě, nebo něco vzniká jako improvizace?

Witch N: Ano, jedná se hlavně o klasiku: skladby na „Ilmasaari“ vznikly z jednoho nebo dvou riffů a následného jamování ve zkušebně. Vždycky jsme rychle poznali, jestli má riff potenciál stát se skladbou, či nikoliv. Poté jsme definovali strukturu skladeb a nahráli základ s jednou kytarou, bicíma a vokály. Poté jsme doma poslouchali nahrávky a snažili se přidat basové linky, další kytary a vokály. Skladby ale nebyly hotové v momentě, kdy jsme šli do studia, např. „Celestial“ se rozvinula právě až ve studiu. Že se z ní stala nejvíce intenzivní skladba na albu, nám jen dokládá, že spontánní kreativnost pro nás taky dobře funguje.

Máte něco jako zkoušky? Nebo si spíš jen tak jdete spolu, když vám vyjde čas, zajamovat?

Marko: Když jsme začali před čtyřmi roky, primárně jsme jamovali, abychom se poznali po té hudební stránce. Jakmile jsme měli hotové návrhy skladeb, cvičili jsme více systematicky kvůli přípravě na studio. A samozřejmě potom nastal čas zkoušet na koncerty s našimi různými hostujícími kytaristy. Takže poslední dva roky proběhlo dost zkoušek a já se těším, až si zase v klidu zajamujeme.

Na „Ilmasaari“ zazní i housle a dokonce didgeridoo. Jak vás napadlo použít tyto nástroje? Chtěli jste skladby něčím oživit? Za sebe musím říct, že se jejich zakomponování podařilo. Oba dva jste všestranní muzikanti, u jakého nástroje se cítíte nejjistější? Platí, že pro Witch N. je to kytara a pro Marka jsou to bicí?

Marko: Přišlo nám přirozené zakomponovat housle, jelikož Witch N. na ně hraje už od dětství a také na ně hrála ve své bývalé kapele shEver. Co se týče didgeridoo, tam přišla na řadu náhoda. Mám ho doma a během nahrávání „Collide“ jsem si s ním hrál. Když jsem zjistil, že jeho tón naprosto sedí do té skladby, nahrál jsem to. Jinak můj hlavní nástroj jsou bicí a pro Witch N. je to baskytara. Ale také oba zvládáme hru na kytaru, což se vždycky hodí.

Jak jsem se informoval, hrajete i naživo. To sebou nese nutnost doplnit kapelu. Ve vaší sestavě nechybí ani osoba velmi aktivního Frederyka Rottera, ale jak je to jinak s dalšími členy, je třeba velký problém sehnat další muzikanty?

Witch N: Není jednoduché sehnat ty pravé lidi, jelikož Basilej je malé město a téměř každý kytarista, kterého známe, má jednu, nebo více kapel. Naštěstí, Matthias Edel s námi naživo hraje už od začátku. Minulý rok jsme hledali někoho, kdo by byl schopný nahradit Frederyka, jelikož ten má spoustu práce se svými projekty a svým labelem. Odteď, kromě Matthiase a Frederyka, s námi občas hraje i Hannes Reitze. Také je členem doom metalové kapely EXCRUCIATION z Curychu.   

A jak se cítíte vy dva na pódiu, když přehráváte hudbu, kterou jste v podstatě tvořili sami a nejednou stojíte na pódiu jako regulérní kapela?

Marko: Jsme už zvyklí hrát jako celá kapela, přeci jen, už to chvilku trvá. Dokonce je momentálně pro nás přirozenější hrát jako kvartet než hrát jako dvojice.  

Neměli jste někdy představu udělat z ASHTAR klasickou kapelu o čtyřech pěti členech? Proč jste vlastně začali hrát jen sami dva?

Marko: Začali jsme jako dvojice z toho důvodu, že jsme oba chtěli dělat naše skladby a aranže bez zbytečných diskuzí a kompromisů s dalšími zainteresovanými lidmi. A také jsme chtěli dělat více než jen bubnovat, případně hrát na basu v jiných kapelách, jak jsme do té doby fungovali. Ale musím říct, že nás napadla myšlenky udělat z ASHTAR čtyřčlennou kapelu. Jsme tomu otevření, ale nikam s rozhodnutím nespěcháme. Možná zůstaneme jako duo, to ukáže až čas...

Jestli jsem to dobře pochytil, máte malé dítě. Je jasné, že skloubit rodinný život s hraním v kapele není snadné, hlavně co se týče koncertů. Koncertní aktivity jsou momentálně utlumeny, nebo jste schopni fungovat i dál?

Witch N: Byla jsem těhotná už v době, kdy jsme začali prvně hrát naživo – v roce 2015. Poté jsme v létě měli pauzu kvůli dítěti a začali jsme zase koncertovat, když našemu synkovi bylo šest měsíců. Koncerty jsou vždycky otázka organizace a občas to zabere hodně energie, ale momentálně je pro nás koncertování tak důležité, že jsme ochotní vložit tu energii, abychom mohli hrát. Při jednom koncertu jsme nejdřív nosili syna po klubu a když jsme nastoupili na pódium, spokojeně spal v autě.

„Ilmasaari“ vyšlo u Frederyka. Jak si stojí jeho label? Je pro kapelu vašeho formátu ideální volbou spolupracovat s jeho vydavatelstvím?

Marko: Jeho label je sice docela malý, ale má dobře zvládnutou distribuci. Je to trošku „rodinná záležitost“, jelikož Fredyho známe hodně dlouho a důvěřujeme mu. Preferujeme být velký hráč v malém labelu než opačně, i když jsme pořád nová kapela.

Jak byste hodnotili samotnou osobu Frederyka? Jaký je to člověk? Takhle na dálku vypadá jako jeden z nejaktivnějších lidí na švýcarské scéně. Jeho ZATOKREV fungují, má label, vypomáhá kapelám…

Marko: Je velmi milý a zapálený a ano, hodně pomáhá a je velmi aktivní.

Deska vyšla na všech možných formátech. Dokonce kromě klasického CD máte i kazetu a vinyl. Mimochodem na vinylu se musí titulní malba vyjímat úplně úžasně. Byla to vaše snaha vydat „Ilmasaari“ i na vinylu a kazetě? Nebo jste jen dostali nabídku, která se těžko odmítá? Jste fandy těchto nedávno ještě mrtvých formátů?

Marko: Už od začátku jsme chtěli vydat „Ilmasaari“ na vinylu, jelikož ten formát je našemu srdci velmi blízký. A povedlo se nám zajistit vydání vinylu se španělskými Throne Records ještě předtím, než jsme tušili, kde vydat ostatní formáty. Následně nám chtěl francouzský label Antiq vydat kazety a nakonec CD verze vyšla u Fredyho labelu Czar of Bullets.

Deska má zajímavý sound. Vím, že jste nahrávali ve Švýcarsku, ale finální mix obstaral Greg Chandler (ESOTERIC, LYCHTGATE). Jaké od vás dostal požadavky na výsledný sound? Nebo snad měl úplně volnou ruku? Jaká s ním byla spolupráce?

Witch N: Grega jsme znali z minulých hudebních spoluprací. Nejprve pro „Ilmasaari“ udělal testovací mixy podle svých představ, jak by to mělo znít. Následně jsme mu sdělili naše požadavky na změnu zvuků nebo změnu hlasitostí. Takže album určitě nese Gregovy stopy, ale nebyl přímo producent. Komunikovali jsme skrz sociální média a internet a fungovalo to tak dobře. Dokonce jsme i poslouchali nějaké testovací mixy během naší letní dovolené v Itálii.

Texty v máte v angličtině, přesto hned první věc tvoří výjimku a je francouzsky. Čím je ten text jiný, že si zasloužil jinou jazykovou úpravu?

Witch N: Vždycky jsem měla zájem o francouzský jazyk, možná z důvodu, že oba moji dědové pochází z Francie. Navíc jsem také studovala francouzštinu a francouzskou literaturu na univerzitě. A také si myslím, že se ten jazyk hodí na screamy a growly.

ASHTAR jsou prezentováni jako švýcarská kapela, ale popravdě mi jméno Marko Lehtinen švýcarsky moc nezní. Jsem na stopě…?  

Marko: Máš naprostou pravdu! Původem jsem z Finska a jen tak mimochodem, „Ilmasaari“ je finský výraz pro vzdušný ostrov.

Jste ze Švýcarska konkrétně z Basileje, jak byste charakterizovali tohle město? Jaké je to místo pro normální život?

Marko: Basilej je relativně malé město, typicky švýcarské, čisté a bohaté. Ale díky svému chemickému průmyslu, humanistické a umělecké tradici se jedná o docela mezinárodní a intelektuální místo. A na svoji velikost je hodně kulturní. Co se metalu týče, například zde máme vynikající kapely jako jsou ZATOKREV a SCHAMMASCH. Shrnuto a podtrženo, není to sice ráj na zemi, ale je to dobré místo pro život.    

Jaká je u vás hudební scéna? Zajímáte se o místní kapely? Můžeš mi doporučit nějaká zajímavá jména, které by stálo za to slyšet?

Witch N: V naší malé zemi je docela bohatá hudební scéna a vždy zde byly velmi zajímavé a průkopnické metalové kapely – např. CELTIC FROST, SAMAEL, CORONER... Co se aktivních kapel týče, ráda bych zmínila TRIPTYKON, BÖLZER, ANTIVERSUM, RORCAL a BORGNE.

Marko, aktivně mimo ASHTAR ještě působíš v doomových PHASED. S nimi si loni vydal taky desku, jak je na tom kapela teď a jak je obě najednou stíháš?

Marko: PHASED a ASHTAR jsou pro mě dvě úplně odlišné věci. S PHASED hraji 15 let, takže se to už stalo určitým způsobem mojí součástí. Na druhou stranu, budoucnost patří ASHTAR, je to nové a vzrušující. Momentálně zvládám obě kapely, ale to nemusí trvat věčně...

Je těsně před festivalovou sezónou. U nás je nějaká akce každý víkend. Jaká je situace u vás a objevíte se i vy na nějakých zajímavějších festivalech?

Witch N: 30. června budeme hrát na 19. ročníku festivalu Under The Black Sun u Berlína v Německu a opravdu se na to těšíme!

Překlad udělal Pan X.

http://ashtar1.bandcamp.com

RECENZE


Zveřejněno: 19. 06. 2016
Přečteno:
2971 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář