Z nejmladšího města Česka Havířova se s třetí řadovkou hlásí deathmetalová bestie SOUL MASSACRE. Od poslední fošny „Despair of Human Being“ si kapela prošla jednou personální změnou, když kytaristu a zakládajícího člena Martina „Bzuka“ Zuzčáka vystřídal nadaný mládežník Honza Auinger. A protože chlapi nejspíš nejsou staré konzervy a heslo změna je život jim není cizí, novinka pochoduje na trh pod praporem nového vydavatele a nově byly zvoleny i prostory, kde došlo k záznamu aktuálního materiálu.
Studiu, kde bylo album „Feast For Kings“ nahráno, se povětšinou věnuju až v samotném závěru článku, ale tentokrát musím jinak. Už minule jsem pěl chválu na skvěle odvedenou práci GM studiu a popravdě si neuměl představit, že by v tomto směru mohla kapela zaznamenat výraznější posun. Stalo se. SOUL MASSACRE zamířili do proslulého vyškovského Davosu a pod dohledem místního guru Otyna stvořili zvukový skvost, jež srovnání hledá u těch nejlepších mimo naše hranice.
K čemu by byl ale slušivý zvukový kabátek, kdyby halil prázdnou schránku. Ani zde nemusí panovat obavy. Pravda, jádro produkce havířovských démonů odkazuje na starou poctivou deathmetalovou školu, ale ani tady se nekoná uslzené sentimentální vzpomínání na archivní černobílý smrtící kov v okénku pro pamětníky, nýbrž (i díky našláplému soundu) zní moderně a čerstvě, nebojí se neotřelých postupů, písně jsou prošpikovány nápady a za velkou devízu budiž označen zpěvák Štěpán, jež je stejně jistý v hlubokém growlingu, jako v do výšek mířícím řevu havranovu.
Do atmosféry se nořím poměrně snadno s pomocí kratičkého intra, kdy nevlídné počasí a vábící hlas čarodějnice vyvolá vzpomínku na kultovního Barbara Conana, respektive na scénu s čarodějnicí a Barbarovu splátku dluhu (chlípné uchechtnutí). Vlastně už první minuty dávají za pravdu slovům použitým v recenzi na předchozí počin, a sice, že to ani tentokráte nebude láska na první poslech, ale trpělivá práce na budování dlouhodobého vztahu – bude třeba odházet nejeden kubík zeminy a pro odhalení pokladů odvalit i těžké balvany. A když už se motám v časech minulých, navážu i v odhalení současných favoritů. Do jejich čela se bez skrupulí napasovala pecka „Fake Eden“. Zajímavá stavba písně, změny temp, minimalistické kytarové sólo (jež by mohlo lehounce podrbat pod bradičkami fandy SLAYER) a v neposlední řadě skvělý vokalista vytváří z druhé skladby téměř dokonalou vlajkovou loď aktuální nahrávky. O nic hůře si nevede ani následná dvojice „Your Womb a Graveyard“ a „Genetic Purity“. U první mne hodně baví přetěžké riffy s odérem DYING FETUS a explozivním tlakem nakopnutým dvojkopákovým šílenstvím, druhá pak zaujme průzračnou čitelností děje v pomalejším tempu a z toho plynoucím prostorem pro labužnické vychutnání.
Dokonalost zvukové stránky věci ukazuje, že není jen ku prospěchu celku, či jednotlivých kapitol, ale bezvadně v něm vyniknou i zdánlivé malichernosti, chcete-li ďáblík ukrytý v detailech, jako je kupříkladu start „Separation“, kde rozradostní i taková cypovina, jako riffařina trýznící levý zvukovod, zatímco do pravého míří lehké činelové procinknutí. Píseň je znovu trochu těžší na zpracování, ale opakovaně platí, že růže pro trpělivé už se nesou. Co mne mírně vyděsilo, byla majestátní melodie úvodu „Born into a Trap“, která zaplať čert netrvá dlouho a pozlátko je brzy zasviněno blátem, špínou a hnusem made in SOUL MASSACRE. Skladba znovu nabízí hned několik rozpracovaných nápadů, aniž by píseň ztrácela drajv a soudržnost.
Posledním esem v rukávu protřelého karbaníka je pak zásek závěrečný, tedy bezmála šestiminutová šleha „Coal“. Ta se sice rozjíždí zdánlivě poklidně akustickým pohlazením, jedná se však o podařené klamání tělem. V momentě se mění ve sněhovou kouli poslanou ze stráně, která s přibývajícími metry přibývá na váze i na objemu a končí jako obří monstrum, které při své zběsilé jízdě válcuje vše, co se jí postaví do cesty. Mimo jiné, znovu parádní kytarové sólo.
Obálku alba zdobí příjemně hnusná grafika mistra Denise Cardana, která mé myšlenky (čertví proč) zanáší k Tolkienově trilogii Pán prstenů.
SOUL MASSACRE si v poklidu zrají jako kvalitní víno, postupnými krůčky se lepší album od alba a já už teď nemám nejmenších pochyb, že se s „Feast For Kings“ definitivně přiřadí k místní deathmetalové smetánce.
Seznam skladeb:
- Witch Servant
- Fake Eden
- Your Womb a Graveyard
- Genetic Purity
- Separation
- Born into a Trap
- Unwanted
- Edge of Sanity
- New Disease
- Coal
Čas: 41:16
Sestava:
- Štěpán Ryšánek – vocals
- Vladimír Hrdlík – guitars
- Vítězslav Dostál – bass
- Jakub Harabiš – drums
- Jan Auinger – guitars
http://soulmassacre.com/
Facebook
Bandzone
Instagram
Spotify
