Kubina:
Na začátku sobotního programu se dostávám docela do časové tísně, takže dorážím až na konec setu MORBYDY, což mě trochu mrzelo, protože jsem se na jejich show připravoval povedeným letošním debutem „Under the Spell“. Z prvních řad vstřebávám old school metal, jenž má v sobě možná i trochu britského heavy metalu, který Němci kombinují s černějším speedem. Vlastně jsem si až na místě uvědomil, když sekerníci začali vybrnkávat jednotlivé struny, proč mě svěží poslech lezl dobře pod kůži. Skladby mají zpěvy, feel a atmosféru podobný věhlasné skupině TRIBULATION.
Jestli předchozí kapela byla trochu černá alchymie, tak PHANTOM připomínali rychlé nekompromisní útočníky s horkou krví. Intro sice znělo jak nástup Vlada Napichovače, ale jakmile bubeník začal řež, ustřelilo mně to hlavu. Vokály štěkaly a tempo bylo v jednu chvíli opravdu zběsilé. Mračna nad bitevním polem dokázala trochu roztrhat jenom ultimátní kytarová sóla. Hudebníků bylo plné pódium. Pocta prvotinám od kapel VENOM a SLAYER, avšak se svojským punkovým a mladicky energickým přístupem. Show expressu z Mexika byla jedním z festivalových vrcholů.
O MEGATHÉRION jsem toho příliš nevěděl, kromě toho, že jsou členové provázaní se skupinami CRUEL FORCE a EURYNOMOS (v rámci TN už vystupovali). Příjemný poslech a žádná brutalita. Punkové bicí ve středním tempu zbytečně houpavou hudbu netříštily. Ono ani nebylo co. Žádná velká hudební akrobacie se nekonala. Prvohory black metalu až do morku kostí. Kytary pulzovaly hypnoticky stylem hlíny na hřbitově při dušičkách. O zvuk a atmosféru šlo nejvíce a kdo chtěl, mohl si na to i zatančit.
Johan:
Sobotní program startoval v 15 hodin a při představě, že bych na sále stál skoro devět hodin, jsem se lehce orosil a taky rozhodl, že minimálně dvě kapely na začátku vynechám. Při domácím poslechu té třetí, MEGATHÉRION, jsem usoudil, že i bez té se obejdu, a tak jsem naplánoval příjezd, stejně jako v pátek, na osmnáctou hodinu.
Brazilské komando EVILCULT jsem v Písku viděl před dvěma roky, kdy jeli turné s GRAVEDÄNCER. Tehdy ještě hráli ve třech, tentokrát se představili ve čtyřech, s dvěma kytarami, přičemž druhou držela v rukou slečna, asi jediná, která se na letošním Thrash Nightmare představila. Mladičká Heloisa (neboli Hell) pranic nezaostávala za svými kumpány v přední linii a projevovala tradiční brazilský temperament neustálým křepčením. Nezastavil se nikdo, jak muzikanti, tak fanoušci, na place bylo plno a kotel se vařil. EVILCULT jsou typickým zástupcem jihoamerické školy, hrají speed & thrash & black metal, primárně rychlý, sem tam okořeněný nějakým zpomalením, se spoustou kytarových vyhrávek a sólíček, s energií a taky klišé pózami, které k tomu všemu prostě patří. Jeden z nejlepších setů letošního ročníku TN.
Podobně jako Brazilci, i SLAUGHTER MESSIAH už v Písku zahráli, rovněž na malé scéně Divadla Pod Čarou, kde zanechali v roce 2021 velmi dobrý dojem a možná si díky tomu zajistili místo na pódiu velkém. Zaslouženě, kapela odehrála vydařený set, který byl o něco méně divoký, než předvedla předchozí parta, ale na druhou stranu sevřenější a tvrdší, místo speedu přidávali Belgičané k thrash/blacku death, sound byl také hustější, nic vlastně nebylo špatně, ale po živelných EVILCULT to měli SLAUGHTER MESSIAH těžké, část fanoušků se unavila u předchozí divočiny a šla oddychnout, takže plac lehce prořídl.
Třetí skupinou, kterou jsem zhlédl s chutí celou, byli VULTURE. Ti se těšili výrazně větší podpoře fanoušků, což bylo logické – jestli hrál někdo v sobotu ryzí thrash metal, tak to byli tihle Němci, kteří ušli za deset let existence pořádný kus cesty a zařadili se mezi respektované kapely. Celý set byl jedním slovem perfektní. Skvělý zvuk, perfektní výkony všech na pódiu, skokani, pařba, jednoduše paráda. Nakousl jsem zvuk – zatímco v pátek byl střídavě dobrý a nedobrý, v sobotu byl střídavě dobrý a ještě lepší. Zatímco u SLAUGHTER MESSIAH mi padesátiminutový set přišel moc dlouhý, u VULTURE mi hodina nevadila, i když obecně bych nejradši držel všechny sety kolem čtyřiceti minut. (úsměv) Časem se prostě dostaví únava smyslů a to, co ze začátku fungovalo naprosto spolehlivě, se začne slévat. Jenže kapely kolikrát jedou na koncerty stovky kilometrů a chtějí si to na stage užít…
NECRODEATH letos slaví 40 let existence a končí. Vystoupení v Písku, na které se dostali jako náhradníci za RIOT CITY, bylo jedním z finálních, jež kapela odehraje do konce letošního roku a potom šlus. Takže exkluzivita, jejíž kořeny nejspíš spočívají v předchozí účasti na píseckých metalových slavnostech v roce 2018, kde italský kvartet rovněž vystoupil. A světe div se, moje mizerná paměť v jejich případě ještě funguje, zpěváka Flegiase si pamatuju a jakmile se objevil na pódiu, připomněl mi celý tehdejší set, z kterého jsem ani tehdy, ani letos nebyl u úplného vytržení. Ze sobotních účinkujících mě NECRODEATH zaujali nejméně, ale když to vezmu spolkem s pátkem, tak v pátek byl lepší jen DARKNESS. Takže NECRODEATH ani neuhranuli, ani nezklamali, a vlastně jsem si je rád po letech poslechl.
HELLBUTCHER to rozsekali napadrť. To bylo grandiózní vyvrcholení již tak nabitého sobotního večera. Rozpad NIFELHEIM, kteří v Písku odehráli jeden ze svých posledních koncertů v roce 2022, dal vzniknout nové a snad ještě silnější kapele, která nese přezdívku svého zakladatele, zpěváka Pera Gustavssona. Kolem něj se sešikovala silná sestava matadorů, kteří, jak jsem zjistil až po festu, hrají nebo hráli v řadě zvučných jmen, namátkou BLOODBATH, UNLEASHED, AETERNUS. V HELLBUTCHER se přizpůsobili tomu, co Per drtil celých dvaatřicet let v NIFELHEIM a byla to pecka. Plnokrevná dirtyblacková jízda, spousta kytarových fines, našlapané bicí a démon s mikrofonem. Kapela asi přehrála celý debut a doplnila jej dvěma covery, přičemž závěrečný „Black metal“ od VENOM s ní řval celý sál, který předtím odměňoval kapelu frenetickým nadšením po každém songu. A že v nejlepším se má přestat, pánové taky dobře věděli, takže se nenechali vyhecovat k přídavku, za což je chválím, protože takové ty návraty, kdy už bylo vše podstatné „řečeno“, většinou zanechají na předchozím dokonalém zážitku mírnou pachuť.
Sobota = pecka. Ani jeden koncert nebyl hodný odzívání, každá kapela šla na old school metal z trochu jiného lesa a sázela to po svém. I dramaturgie fungovala – možná se podle předchozích odstavců může zdát, že NECRODEATH mohli hrát dřív, ale oni svou ne tak extrémní tvorbou nechali po rychlojízdě VULTURE oddychnout nejvíce unavené, takže OK.
Organizace akce jako vždycky na jedničku, vše bylo stoprocentně zmáknuté, harmonogram byl dodržován na minutu, sál byl plný tak akorát, aby se lidi nemačkali a mohli si vše užít podle svého, u výčepu taky vše fungovalo bez front – písecké akce v režii TN Promotion jsou zárukou kvality. Letos ještě jedna proběhne, 27. 11. zahrají WHIPSTRIKER a APOKALYPTIC RAIDS, kteří se v Písku zastaví již potřetí. A příští rok zase na Heavy Metal Thunder (20.–21. 3. 2026, vyprodáno) a na Thrash Nightmare (9.–10. 10. 2026, DESASTER, DEATHHAMMER, BÜTCHER ad.).
Fotky: Skalík
