Takže se máme na co těšit. Po skvělé lednové akci v Brooklynu pořádané kapelou Smashed Face (Zdravím Pata!), o sobě dali vědět Cartman & Raven a na poslední únorovou sobotu pozvali do Svatoboje šest kapel ? zastoupený byl nejen český, ale i polský živel. Brno na fest přispělo hned dvěma spolky (SOFERNUS, DEATH SENTENCE), dala o sobě vědět také Plzeň (INTERITUS) a brutal deathoví řezníci z Kolína (DESPISE). Za Polsko se účastnili thrash/death metaloví veteráni z CLIMATE a blackeři RAVENDUSK.
Jestli mé reporty ze Swampů čtete pravidelně, víte, že se nesou až v podezřele nadšeném duchu. Ale nelze jinak, protože organizátorům se opakovaně daří pozvat neokoukané a přinejmenším zajímavé kapely, kterým to hlavně dobře hraje. Takže od dalšího Swampu jsem už ani nečekal nic jinačího. Na nádru jsme si dali spicha s Dášou a vyrazili jsme směr Svatoboj. V šest večer bylo v kulturáku ještě dost mrtvo, povedlo se nám předběhout dokonce i místní šatnáře, naštěstí jeden z nejdůležitějších článků jakékoliv metalové akce ? obsluha výčepu už byla kompletní a na svých místech, takže jsme šmahem zaparkovali u jejich pultu a jali se sosat. Trvalo ještě hodinu, než se sál solidně zaplnil a mohla nastoupit první kapela.
Zahajování setu je nevděčná role, publikum je ještě ztuhlé a neodvázané, máte malý ohlas u pařičů, ať se snažíte sebevíc a odměnou vám je toliko potlesk stojících. Tak nějak to asi vypadalo, když do nás Poláci CLIMATE začali ládovat svůj melodic death říznutý tou trochou thrashe. CLIMATE ve třech lidech a s dobře naprogramovaným bicím automatem to ale nijak nerozhodilo (s Maďary Casketgarden to bylo minule přesně naopak) a předvedli půl hodiny výborného našláplého death metalu s množstvím kytarových sól. Mluvil jsem o veteránech, CLIMATE existují s tříletou přestávkou od roku 1994, navíc před dvěma lety znovuzrozené kapele vyšlo další album. Nejvýraznějším z celé bandy byl kytarista a zpěvák Sebastian Bardzał, co ten stačil vystřídat za hlasové polohy, to jsem žasnul. V jeho hlase byl poznat tu death, tu black. CLIMATE šli do setu poctivě taky pohybově, hlavně vrtule druhého kytaristy vážně stály za to?
Před osmou pódium obsadili sebevědomí Plzeňáci z INTERITUS a jejich originální gothic metal se okamžitě ujal. Osobně obdivuju vícečlenné spolky, kde se hráči na různé nástroje dokáží spolu sehrát tak dobře, že poté produkují tak požitkářskou muziku. Sedmičlenná kapela, z jejíž hudby je hodně cítit středověká melodika (housle a flétna pěkně vynikaly), měla u fans úspěch, takže ještě dva songy přidávala. Na to, že mě osobně gothic moc neoslovuje, se mi živí INTERITUS líbili hodně a z toho, co jsem viděl, si myslím, že právě INTERITUS patří k těm spolkům, které mají na to, oslovit i příznivce jiných metalových odnoží a přesáhnout tak hranice stylu. Inu, Plzeň :) Zrovna dokončují svou třetí fošnu, tak všem fajnšmekrům doporučuju si na ní počíhat?
Doomaři z DEATH SENTENCE se pomalu (stejně jako deprese) vplížili na prkna jeviště, a to v neméně početné sestavě. Sedm lidí se na pódiu postupně zabydlovalo a zkoušelo své inštrumenty. DEATH SENTENCE jsem viděl naposledy na květnové Apocalypse a tam mě vážně za srdce nechytli, jenže od té doby uplynulo v Řece mrtvých už hodně hnilobné vody a DEATH SENTENCE tohle vystoupení jednoduše sedlo. Kapela v čele s Burákem u mikrofonu začala pěkně zostra a tvrdě byť jen s jednou kytarou. V rychlých pasážích se mi DEATH SENTENCE hodně líbili, kapela samozřejmě neflákala ani pohybovku, zraky mužského návštěvnictva navíc poutala dvojice sličných sester Měřínských (housle+flétna). Škoda jen, že v druhé půlce setu nezbyla pro holky práce a ony zmizely z pódia?:) Ale zpátky k muzice, staronový kytarista výborně sóloval a hrálo se často pěkně našláple. A právě tady měli DEATH SENTENCE nejvíc šťávy, v pomalých pasážích to na mě je ještě stále velké umírání. Přesto to bylo vystoupení povedené a líbilo se (po zásluze).
U další kapely ? Poláků RAVENDUSK jsem si trochu pokazil dojem. Ne že by hráli špatně, jejich klávesový black/doom byl melodický, svižný a nápaditý. Problém byl ve sterilním zvuku nástrojů a opravdu nevýrazném vokálu. RAVENDUSK v šesti lidech se hodně snažil, kapela na pódiu mlátila ostošest, ale celkový dojem byl nemastný-neslaný, ani dobrý-ani špatný. RAVENDUSK na jedné straně působili jako dobře seřízená mašina, na druhou stranu jim chybělo něco opravdu výrazného, byť jen v projevu či image.
To blackoví SOLFERNUS byli jiná liga. Podmínky byly skvělé; fest zrovna dosahoval vrcholu v návštěvnosti, všichni jsme už byli mírně lízlí, ale pořád ještě připravení řádně zapařit pod pódiem. SOLFERNUS je dítkem samých brněnských metalových veličin, kapelu tvoří: Khaablus coby vokalista (ex Inner Fear), Igor (Root) netypicky s kytarou a Parambucha (YBCA, Asgard) tradičně s basou. Na Swampu se k této trojici přidal ještě bicmen z DESPISE Tomáš Corn. SOLFERNUS, krytí kouřovou clonou, byli první kapelou, která na pódium doslova vtrhla. Jejich vystoupení bych popsal jako úžasnou smršť energie s perfektním ječákem. Khaablus sice hodně hecoval, ale nic naplat, ten chlap má charisma frontmana, a tak zakrátko byl pod pódiem pořádný kotel. Hrál se melodický, nesmírně agresivní a rychlý black, který Khaablus ještě umocňoval svým blitím a la Dani Davey. Vynikající! Kebuli jsem na ně roztočil, jak rychle to jen šlo?:-)) Parambucha a Igor samozřejmě nezůstávali za zpěvákem co do pohybu pozadu a viditelně si tuhle nenávistnou antikřesťanskou jízdu užívali.
Ďáblové ze SOLFERNUS skončili po půlnoci a já se na vratkých nohách taktak dopotácel k beer pultu obnovit hladinu alkoholu v krvi a trochu si vydechnout. Zbývala poslední kapela a měl jsem trochu obavu z pohledu na unavený lidičky kolem, že Kolínští DESPISE budou hrát přinejlepším pro bandu spících panen. Ale místní i přespolní publikum příjemně překvapilo a nezačalo sál houfně opouštět na vlaky a rozjezdy, i když si tím mnozí cestu domů značně zkomplikovali. Na DESPISE se shromáždil solidní dav fans a ti kterým ještě zbyly síly, šli dopředu (a já takyyyy). DESPISE se poněkud krátkým, ale po čertech dobrým vystoupením povedlo fest důstojně ukončit. Kdo tyhle řezníky ještě neznáte: Brutal death/grindoví DESPISE existují už od r.1998, mají za sebou splítka se sesterskými Imperial Foeticide a nově s Lust Of Decay a rádi vystupují naživo, což dokazuje padesátka koncertů odehraných mj. taky v Německu, Belgii, Holandsku a Polsku. DESPISE hrají v šesti a jejich těžkotonážní death/grind sypec se u metalistů pod pódiem rychle prosadil. Na vřelém přijetí a ohlasu měl velkou zásluhu zpěvák Sepp se svou nakažlivou energií, kterou brzy rozpohyboval už trochu apatický sál. Jejich muzice se nedalo vytknout nic, byla našlapaná, hutná a úžasně nátěrová, takže jsem se na ně dole neváhal úplně dorazit. Kapele ohlas těšil, hrálo se s velkou chutí a Sepp si neváhal skočit do kotle mezi fans pro nějakou tu narážečku. Škoda jen krátkého setu? Nebo nám to jen tak rychle uběhlo? Ostatně, vystoupením DESPISE se vydařený fest definitivně uzavřel a my se začali pomalu trousit ven do mrazivé noci. Dík patří taky organizátorům ? stálo to opět za to!
