A CORPSE GARDEN to nedělají vůbec špatně a je na čase, aby se představili i českým fanouškům.
Ahoj, pro čtenáře Fobie jste dost neznámí. Proto bych tě poprosil, aby si představil vaši kapelu. Jak jste se dali dohromady a jakou roli v ní zastávají jednotliví členové.
Ahoj, díky za prostor ve vašem zinu. Felipe Tencio chroptí do mikrofonu, Carlos Venegas drhne basu, Erick Mejia drtí bicí, Esteban Sancho a Federico Gutierrez mučí kytary. Kapela prodělala několik personálních změn, takže těžko říct, jak jsme se dali dohromady, protože vždy někdo buď to odešel a nebo přišel. Nakonec CORPSE GARDEN tvoří ti, co vydrželi.
Jak jste vlastně přišli na název CORPSE GARDEN? Tohle spojení mi na jednu stranu připadá trošku úsměvné, ale na druhou opravdu „poetické“.
Ano, je v tom symbolika. Člen, který přišel s tímto názvem, již dlouhou dobu v kapele není. Říkával, že to má souvislost s tím, že my všichni jsme jen mrtvoly a nádoby v zahradě zvané život.
Před třemi lety jste hráli na legendárním Wacken Open Air festivalu. Mělo i tohle účinkování nějaký vliv na další působení kapely? Myslím tím, zda vám prezentace na tomto festu nějakým způsobem otevřela dveře dál do hudebního byznysu?
Ne, to opravdu ne. Byla to skvělá zkušenost, kterou si budeme pamatovat, o tom není pochyb. Ale tohle účinkování nám neotevřelo dveře do žádného byznysu, ani neposunulo kapelu na vyšší level zájmu či dokonce „slávě“. Ale pomohlo nám to si uvědomit, že se potřebujeme lišit, být více sví, protože existuje mnoho kapel, které dělají to stejné a mnohem lépe. Tahle snaha se podstatně projevila na nové desce.
Jak těžké je pro kapelu pouze s jedinou plnohodnotnou nahrávkou dostat se na tento prestižní festival?
Pokud se nepřihlásíš do nějaké soutěže, tak to je těžké, takřka nemožné. My jsme se zúčastnili WOA soutěže a utkali se s mnoha výbornými kapelami v několika etapách v Kostarice a Střední Americe. Měli jsme to štěstí, že jsme byli vybráni jako kapela, která bude reprezentovat region. To byla naše vstupenka. Bez této soutěže by se to nikdy nestalo.
Nakousnul si, že pocházíte z Kostariky, což není zrovna metalu zaslíbený kraj, aktuální zásek jste vydali u ruských Satanath Records a německých Rebirth The Metal Productions. Bylo náročné pro kapelu z vašich končin najít evropského vydavatele? A proč nepadla volba například na některou americkou firmu?
Upřímně nevím. Bylo to těžké, strávili jsme víc než rok sháněním někoho, kdo by naši hudbu vydal. Nevíme, co náš manažer o hudbě CORPSE GARDEN vydavatelstvím řekl, nebo jaká byla jejich zpětná vazba, ale nám se zdálo, že nás všichni odmítli. Nakonec nás kontaktoval Aleksey ze Satanath Records a pak ještě dvě další vydavatelství. Myslím, že zase až tak nezáleží, jestli je vydavatelství evropské, nebo americké. Důležité je, zda firma v danou kapelu, její hudbu a práci věří. Přesně takto to udělali Satanath Records, Third Eye Temple a vlastně i Gods of War. Pro tyto tři firmy je důležité, abychom usilovně pracovali na hudbě, vydali poctivé album a o zbytek se postarají oni. Což je pro nás naprosto vyhovující.
Na svém profilu uvádíte, že pocházíte z provincie Heredia. Což je území o rozloze 2 657 km2. Jak tedy vypadá vaše komponování? Posíláte si nápady po síti, nebo se pravidelně scházíte ve zkušebně?
Nesmíte se nechat zmást touto skutečností, Kostarika je velmi, ale velmi malá. První podnět ke vzniku kapely byl koncipován v Heredia, ale většina členů je z jiných částí země (San Jose a Cartago). Jsme přesvědčení, že nemá smysl říkat, že kapela je z Heredia, raději říkáme, že kapela je ze Střední Ameriky. Jak už jsem řekl dříve, Kostarika je opravdu malá země. Proto není problém se pravidelně scházet ve zkušebně. Vzdálenosti jsou malé a cestování rychlé. (Kostarika má o cca 1/3 menší rozlohu než ČR - pozn. autor.)
Jak vlastně vypadá metalová scéna v Kostarice? Dá se mluvit o určité soudržnosti, kdy se kapely navzájem podporují, nebo zde vládne rivalita? A jaké je množství fanoušků?
Metalová scéna v Kostarice je velmi malá, existuje mnoho lidí, kteří poslouchají metal, ale je tu jen málo lidí, kteří mají rádi a kteří podporují muziku místních kapel. Mezi kapelami rivalita není, alespoň co si vzpomínám. Myslím, že kdysi tady něco takového bylo, ale ať už to bylo cokoliv, je to pasé.
Je náročné ve vaší zemi najít dostatečně schopné a nadšené spoluhráče, kteří by to nezabalili ihned po prvním nezdaru?
Ano, je náročné sehnat muzikanty, kteří mají stejné hudební cíle a dostatečné zkušenosti. Ale myslím si, že to je všude stejné. Metal není nejpopulárnější hudební žánr, proto problémy s nalezením stejně smýšlejících hudebníků bude vždy existovat.
Předešlé album „Burnt By The Light“ jste nahrávali ve Švédsku pod taktovkou Jense Bogrena. Kde jste nahrávali to aktuální, jsem se nikde nedočetl. Proto mě zajímá, kde se natáčení „Entheogen“ uskutečnilo a jak dlouho jste na této nahrávce pracovali?
Nikdy jsme u Jense nenahrávali, jen jsme mu přes internet poslali skladby a on je zmástroval do finální podoby. Předchozí i současné album byla nahrána tady v Kostarice za asistence Juana Pabla Calvy a „Entheogen“ byl zmástrován taktéž v Kostarice Erikem Romanem. Trvalo nám téměř dva roky napsat a nahrát „Entheogen“, takže jsme na nové desce pracovali opravdu tvrdě a hodně dlouho.
Ještě bych se s dovolením zastavil u celkového zvuku. Ten se mi opravdu líbí. Především proto, že je maximálně dynamický a zřetelný. Opravdu jste si na začátku nahrávání byli jistí tím, jak má výsledný zvuk vypadat, nebo to pro vás na konci celého procesu bylo v některém směru překvapení? Pokud ano, tak proč?
Pokaždé vstupujeme do studia s představou, jak by měly znít bicí, jak kytary, atd., ale když pak slyšíme, jak zní všechno dohromady a jak se sound dál vyvíjí, tak nás to vždy překvapí. Protože vlastně ihned po překročení prahu studia a nahrání prvních stop nikdy nevíme, jaké to nakonec bude. Rozumíš? Měli jsme představu o tom, jak by vše mělo na této nahrávce znít. Posloucháš dema skladeb a dostaneš první nápady, ale když dostaneš celou věc hotovou, je to něco jiného a pro nás to znělo úžasně.
Kdo je v kapele hlavní mozek? Tedy kdo přináší hudební nápady a kdo skládá texty?
Jak už jsem řekl výš. Scházíme se ve zkušebně, kde se všichni více, či méně zapojí do skládání. Stejně tak se všichni podílíme na textech. Ať to už zpětnou vazbou, nebo nápady. Například na tuto desku napsal všechny texty Felipe Tencio. Zatímco jejich koncept vytvořil Eric. No a na hudbě se jako vždy podílela celá kapely.
Protože nemám k dispozici jednotlivé texty, tak logicky další otázka směřuje na jejich obsah. O čem texty pojednávají? Jedná se o koncept, nebo je každá skladba jen samostatným dílkem jednoho celku?
Ano, texty jsou koncepční. Hovoříme o Magna Opusu okultní vědy alchymie a snažíme se je mísit s teorií individualismu Carla Junga. Mimochodem texty k našim skladbám můžeš najít na našem Bandcampu.
CD „Entheogen“ jste vydali v nákladu 1000 kusů. Což není mnoho. Co vás k tak malému číslu vedlo? Myslíte si, že fyzický nosič je definitivně mrtvý?
Nerozhodovali jsme o množství vydaných kopií, ale musíš mít na paměti, že naše vydavatelství je hodně malé a nezávislé, takže nemůžeš očekávat moc kopií a upřímně, je nám to úplně jedno. Jsme velice vděční Satanath Records za odvedenou práci v průběhu vydání desky a je úplně jedno, jestli vydali tisíc nebo milion kopií. Myslím si, že fyzické nosiče jsou důležité pro podporu vydavatelství a umělců, ale stejně se musíme přizpůsobit digitální éře.
Hrajete death metal v moderním pojetí. Jaký je váš vztah ke klasickému mrtvému kovu? Popřípadě jaké kapely se vám líbí? Sledujete vůbec dění na scéně?
Je to v nás. Nejde se tomu vyhnout, to je jasné. Abychom jmenovali alespoň některé z nich, tak kapely jako Morbid Angel, Death, Suffocation, Incantation, Immolation vždy ovlivňují naši tvorbu. Do určité míry se snažíme sledovat scénu. Například kapely jako Morbus Chron, Ulcerate, Death Congregation a Artificial Brain.
Mockrát ti děkuji za rozhovor, a pokud chceš něco vzkázat našim čtenářům, máš jedinečnou šanci
Díky za rozhovor a prostor. Doufáme, že si poslechnete naše poslední album a podporujte vaše domácí kapely!
Překlad: Duzl
RECENZE
www.bandcamp.com/corpsegarden
Ahoj, pro čtenáře Fobie jste dost neznámí. Proto bych tě poprosil, aby si představil vaši kapelu. Jak jste se dali dohromady a jakou roli v ní zastávají jednotliví členové.
Ahoj, díky za prostor ve vašem zinu. Felipe Tencio chroptí do mikrofonu, Carlos Venegas drhne basu, Erick Mejia drtí bicí, Esteban Sancho a Federico Gutierrez mučí kytary. Kapela prodělala několik personálních změn, takže těžko říct, jak jsme se dali dohromady, protože vždy někdo buď to odešel a nebo přišel. Nakonec CORPSE GARDEN tvoří ti, co vydrželi.
Jak jste vlastně přišli na název CORPSE GARDEN? Tohle spojení mi na jednu stranu připadá trošku úsměvné, ale na druhou opravdu „poetické“.
Ano, je v tom symbolika. Člen, který přišel s tímto názvem, již dlouhou dobu v kapele není. Říkával, že to má souvislost s tím, že my všichni jsme jen mrtvoly a nádoby v zahradě zvané život.
Před třemi lety jste hráli na legendárním Wacken Open Air festivalu. Mělo i tohle účinkování nějaký vliv na další působení kapely? Myslím tím, zda vám prezentace na tomto festu nějakým způsobem otevřela dveře dál do hudebního byznysu?
Ne, to opravdu ne. Byla to skvělá zkušenost, kterou si budeme pamatovat, o tom není pochyb. Ale tohle účinkování nám neotevřelo dveře do žádného byznysu, ani neposunulo kapelu na vyšší level zájmu či dokonce „slávě“. Ale pomohlo nám to si uvědomit, že se potřebujeme lišit, být více sví, protože existuje mnoho kapel, které dělají to stejné a mnohem lépe. Tahle snaha se podstatně projevila na nové desce.
Jak těžké je pro kapelu pouze s jedinou plnohodnotnou nahrávkou dostat se na tento prestižní festival?
Pokud se nepřihlásíš do nějaké soutěže, tak to je těžké, takřka nemožné. My jsme se zúčastnili WOA soutěže a utkali se s mnoha výbornými kapelami v několika etapách v Kostarice a Střední Americe. Měli jsme to štěstí, že jsme byli vybráni jako kapela, která bude reprezentovat region. To byla naše vstupenka. Bez této soutěže by se to nikdy nestalo.
Nakousnul si, že pocházíte z Kostariky, což není zrovna metalu zaslíbený kraj, aktuální zásek jste vydali u ruských Satanath Records a německých Rebirth The Metal Productions. Bylo náročné pro kapelu z vašich končin najít evropského vydavatele? A proč nepadla volba například na některou americkou firmu?
Upřímně nevím. Bylo to těžké, strávili jsme víc než rok sháněním někoho, kdo by naši hudbu vydal. Nevíme, co náš manažer o hudbě CORPSE GARDEN vydavatelstvím řekl, nebo jaká byla jejich zpětná vazba, ale nám se zdálo, že nás všichni odmítli. Nakonec nás kontaktoval Aleksey ze Satanath Records a pak ještě dvě další vydavatelství. Myslím, že zase až tak nezáleží, jestli je vydavatelství evropské, nebo americké. Důležité je, zda firma v danou kapelu, její hudbu a práci věří. Přesně takto to udělali Satanath Records, Third Eye Temple a vlastně i Gods of War. Pro tyto tři firmy je důležité, abychom usilovně pracovali na hudbě, vydali poctivé album a o zbytek se postarají oni. Což je pro nás naprosto vyhovující.
Na svém profilu uvádíte, že pocházíte z provincie Heredia. Což je území o rozloze 2 657 km2. Jak tedy vypadá vaše komponování? Posíláte si nápady po síti, nebo se pravidelně scházíte ve zkušebně?
Nesmíte se nechat zmást touto skutečností, Kostarika je velmi, ale velmi malá. První podnět ke vzniku kapely byl koncipován v Heredia, ale většina členů je z jiných částí země (San Jose a Cartago). Jsme přesvědčení, že nemá smysl říkat, že kapela je z Heredia, raději říkáme, že kapela je ze Střední Ameriky. Jak už jsem řekl dříve, Kostarika je opravdu malá země. Proto není problém se pravidelně scházet ve zkušebně. Vzdálenosti jsou malé a cestování rychlé. (Kostarika má o cca 1/3 menší rozlohu než ČR - pozn. autor.)
Jak vlastně vypadá metalová scéna v Kostarice? Dá se mluvit o určité soudržnosti, kdy se kapely navzájem podporují, nebo zde vládne rivalita? A jaké je množství fanoušků?
Metalová scéna v Kostarice je velmi malá, existuje mnoho lidí, kteří poslouchají metal, ale je tu jen málo lidí, kteří mají rádi a kteří podporují muziku místních kapel. Mezi kapelami rivalita není, alespoň co si vzpomínám. Myslím, že kdysi tady něco takového bylo, ale ať už to bylo cokoliv, je to pasé.
Je náročné ve vaší zemi najít dostatečně schopné a nadšené spoluhráče, kteří by to nezabalili ihned po prvním nezdaru?
Ano, je náročné sehnat muzikanty, kteří mají stejné hudební cíle a dostatečné zkušenosti. Ale myslím si, že to je všude stejné. Metal není nejpopulárnější hudební žánr, proto problémy s nalezením stejně smýšlejících hudebníků bude vždy existovat.
Předešlé album „Burnt By The Light“ jste nahrávali ve Švédsku pod taktovkou Jense Bogrena. Kde jste nahrávali to aktuální, jsem se nikde nedočetl. Proto mě zajímá, kde se natáčení „Entheogen“ uskutečnilo a jak dlouho jste na této nahrávce pracovali?
Nikdy jsme u Jense nenahrávali, jen jsme mu přes internet poslali skladby a on je zmástroval do finální podoby. Předchozí i současné album byla nahrána tady v Kostarice za asistence Juana Pabla Calvy a „Entheogen“ byl zmástrován taktéž v Kostarice Erikem Romanem. Trvalo nám téměř dva roky napsat a nahrát „Entheogen“, takže jsme na nové desce pracovali opravdu tvrdě a hodně dlouho.
Ještě bych se s dovolením zastavil u celkového zvuku. Ten se mi opravdu líbí. Především proto, že je maximálně dynamický a zřetelný. Opravdu jste si na začátku nahrávání byli jistí tím, jak má výsledný zvuk vypadat, nebo to pro vás na konci celého procesu bylo v některém směru překvapení? Pokud ano, tak proč?
Pokaždé vstupujeme do studia s představou, jak by měly znít bicí, jak kytary, atd., ale když pak slyšíme, jak zní všechno dohromady a jak se sound dál vyvíjí, tak nás to vždy překvapí. Protože vlastně ihned po překročení prahu studia a nahrání prvních stop nikdy nevíme, jaké to nakonec bude. Rozumíš? Měli jsme představu o tom, jak by vše mělo na této nahrávce znít. Posloucháš dema skladeb a dostaneš první nápady, ale když dostaneš celou věc hotovou, je to něco jiného a pro nás to znělo úžasně.
Kdo je v kapele hlavní mozek? Tedy kdo přináší hudební nápady a kdo skládá texty?
Jak už jsem řekl výš. Scházíme se ve zkušebně, kde se všichni více, či méně zapojí do skládání. Stejně tak se všichni podílíme na textech. Ať to už zpětnou vazbou, nebo nápady. Například na tuto desku napsal všechny texty Felipe Tencio. Zatímco jejich koncept vytvořil Eric. No a na hudbě se jako vždy podílela celá kapely.
Protože nemám k dispozici jednotlivé texty, tak logicky další otázka směřuje na jejich obsah. O čem texty pojednávají? Jedná se o koncept, nebo je každá skladba jen samostatným dílkem jednoho celku?
Ano, texty jsou koncepční. Hovoříme o Magna Opusu okultní vědy alchymie a snažíme se je mísit s teorií individualismu Carla Junga. Mimochodem texty k našim skladbám můžeš najít na našem Bandcampu.
CD „Entheogen“ jste vydali v nákladu 1000 kusů. Což není mnoho. Co vás k tak malému číslu vedlo? Myslíte si, že fyzický nosič je definitivně mrtvý?
Nerozhodovali jsme o množství vydaných kopií, ale musíš mít na paměti, že naše vydavatelství je hodně malé a nezávislé, takže nemůžeš očekávat moc kopií a upřímně, je nám to úplně jedno. Jsme velice vděční Satanath Records za odvedenou práci v průběhu vydání desky a je úplně jedno, jestli vydali tisíc nebo milion kopií. Myslím si, že fyzické nosiče jsou důležité pro podporu vydavatelství a umělců, ale stejně se musíme přizpůsobit digitální éře.
Hrajete death metal v moderním pojetí. Jaký je váš vztah ke klasickému mrtvému kovu? Popřípadě jaké kapely se vám líbí? Sledujete vůbec dění na scéně?
Je to v nás. Nejde se tomu vyhnout, to je jasné. Abychom jmenovali alespoň některé z nich, tak kapely jako Morbid Angel, Death, Suffocation, Incantation, Immolation vždy ovlivňují naši tvorbu. Do určité míry se snažíme sledovat scénu. Například kapely jako Morbus Chron, Ulcerate, Death Congregation a Artificial Brain.
Mockrát ti děkuji za rozhovor, a pokud chceš něco vzkázat našim čtenářům, máš jedinečnou šanci
Díky za rozhovor a prostor. Doufáme, že si poslechnete naše poslední album a podporujte vaše domácí kapely!
Překlad: Duzl
RECENZE
www.bandcamp.com/corpsegarden
