MIXLE V PIKSLE

Spojení rockové hudby s písněmi pro děti nemá v tuzemsku příliš velkou tradici, na několik takových případů si ovšem vzpomenout lze, byť v případu skupiny REBELS a její napůl pohádkově laděné desky "Šípková Růženka" z roku 1968 ještě nelze spatřovat vyložené cílení na nejmenší posluchače. Těm se roku 1974 přiblížil tehdy vyloženě popový OLYMPIC písní "Samá voda, přihořívá", kterou ale neradno připomínat, když hlavně její obrazové zpracování lze doporučit jen nejotrlejším milovníkům bizarních zvrhlostí. Výrazně důstojněji si počínali TATA BOJS, přestože ladovské minialbum z roku 1994 zůstává odvěké hravosti této kapely cosi dlužno. Poslední dekádu pak charakterizují CHINASKI a jejich zřejmě zapomenutelné dvojí "Autopohádky", wohnoutovským Matějem Homolou zhudebněný a sesterským Fanánkem otextovaný "Čtyřlístek" či poměrně úspěšné těleso KAŠPÁREK V ROHLÍKU, kde se ostatně vyskytuje i jeden z protagonistů počinu, o němž bude řeč.

Aktuální netradiční projekt MIXLE V PIKSLE mají na svědomí Márdi a Pítrs z kapely VYPSANÁ FIXA plus jejich kamarádi Lukas a Ondroid, kteří po svém předvádějí notoricky známé až přímo zlidovělé dětské písničky či říkanky, pokoušejí se je převést do bigbítové podoby a případně jim dodat něco osobitého. Jak nutno očekávat, pánové se neodvažují malé děti nijak strašit a jednotlivé popěvky jim předkládají v lehce decentních úpravách, při jejichž poslechu si rockově naladěný posluchač může říkat, že trochu více odvahy a tedy kytarového ostří by možná neškodilo. Lze si představit situaci, kdy hodní strejdové zavítají do mateřské školky a za shovívavého dohledu paní učitelky zahrají dětem několik všeobecně známých písní, ovšem tak, aby se žádné dítko nevyděsilo, nebyl ohrožen jeho mravní vývoj a rozčílení rodiče si nemuseli stěžovat někde na ministerstvu školství.

Takto provedenou nahrávku asi není třeba brát přehnaně vážně, protože i pro samotné její tvůrce jde pouze o takové menší odlehčení a zábavné vybočení z kapelových standardů. Nemluvě pak o tom, že textově a často i hudebně jde o dávno vymyšlené záležitosti, u nichž se lze zabývat hlavně tím, jakým způsobem byly uchopeny a případně částečně předělány.

Jestliže úvodní "Skákal pes" zavání tak trochu rutinou, mnohem zajímavěji a zábavněji dopadá hravě pojaté a energičtěji gradované "My jsme muzikanti", zde převedené na titulní "Mixle v piksle", stejně jako cestování "V bleděmodrým trabantu", které se za neustálého zrychlování opakuje pořád dokola. "Prší prší" vylepšuje alespoň slovní kapání, "Ententýky" je zahráno coby úsměvně archaický rokenrol, "Já mám koně" prokoukává výraznou zpěvností a "Kalamajka" má nádech ska. "Běží liška" obohacuje velmi potřebná informace o její mazanosti a vrcholí čerstvě přidaným textem, podobně jako vyloženě fixoidní "Mraveneček". Vhodné finále představuje ukolébavka "Černé oči", kdy se zrakové ústrojí klíží natolik, že bude ideální si ji pouštět krátce před usnutím.

Uvnitř barevně pestrého obalu se ukrývá omalovánkový booklet, kde si každé malé i velké dítě může vybarvit deset různých obrázků, vždy po jednom ke každé písničce. Pro zpestření je zde malé bludiště a přiřazovací propletenec, což takto pohromadě tvoří líbivý sešitek, který kdejaké malé dítě jistě rádo nejen vybarví, ale také počmárá, roztrhá či vyloženě zničí. Nahrávku však likvidovat netřeba, protože v rámci možností dopadá vkusně a malé caparty potěšit může.