Hudební projekt zaštítěný svým jménem zosnoval v roce 2010 norský multiinstrumentalista a člen kapely RUDHIRA Andreas Nergard, jenž je hlavním protagonistou a mozkem celého dění kolem NERGARD. První vyprodukovanou nahrávkou tohoto společenství bylo EP „The Beggining“ (2011), na kterém se po boku Andrease představili například špičkoví vokalisté Ralf Scheepers, Mike Vescera nebo Tony Mills.
Po pozitivních reakcích na EP se Andreas rozhodl vyprodukovat nový, tentokráte už, co se stopáže týče, plnohodnotný debut, který dostal název „Memorial For A Wish“ a vyšel v letošním roce. Album po textové stránce přináší koncepční příběh, který se odehrává na konci 19. století v irském Dublinu. Mladík Peter O'Donnell je zatčen a neprávem obviněn z vloupání, které nespáchal. Po krátkém procesu je odsouzen do vězení na dvacet let. V zoufalství je nucen opustit svou těhotnou ženu a žít za vězeňskými zdmi. Po propuštění Peter zjišťuje, že jeho milovaná manželka zemřela před mnoha lety při porodu jejich dcery, všichni jeho přátelé se k němu obrátili zády a on se zcela zoufalý ze svého utrpení rozhodne spáchat sebevraždu. To je tak v krátkosti asi vše, co mohu k textové náplni desky napsat, jelikož texty samotné žel k dispozici nemám. Po stránce hudební je CD hodně rozmanité, tím pádem ale i docela rozhárané. Mezi 8 zde předvedenými písněmi nalezneme širokou škálu hudebních stylů od rocku, progresivního rocku, hard rocku, AOR, až po ostřejší metalové úseky, v celkové náplni alba ale spíše převažují rockové momenty nad těmi metalovými. Úvod obstarává devítiminutová skladba „Twenty Years In Hell“, která je v podstatě takovým prologem celého příběhu a seznamuje nás s tím, co nás v nejbližších minutách čeká. Následují dvě jemnější, melodické věci „A Question Of God“ (některé pasáže v ní mi připomínají tvorbu skupiny PLACE VENDOME, což se mi ostatně v průběhu poslechu CD přihodí ještě několikrát) a „Is This Our Last Goodbye“. Asi nejtvrdší písní z celé osmičky je čtyřka „Hell On Earth“, která má jasně metalový výraz, i díky úderným bicím. Pátá v pořadí, baladická „An Everlasting Dreamscape“ nás sice opět přesune do poklidnějších rockových vod, ale hned vzápětí znovu přichází mnou vítané přitvrzení, kterého se posluchačům dostává prostřednictvím songu „Nightfall“. Celou nahrávku uzavírají dvě předlouhé kompozice „Angels“ a „Requiem“, z nichž mě více zaujala druhá jmenovaná, která má sice takřka 15 minutovou stopáž, ale díky své hudební struktuře působí vcelku svěžím dojmem, i když i zde se najdou méně interesantní části.
Vyjma již v úvodu zmíněných vokalistů se na CD podílela další plejáda zpěváků (celkem 11, včetně mladé norské zpěvandule jménem Sunniva Unsgard), z nichž můžu například uvést jména jako David Reece, Michele Luppi nebo Göran Edman. Většinu nástrojů (basa, bicí, klávesy) pak obstaral samotný Andreas Nergard.
Jelikož mám k dispozici pouze CD v papírové kapse, která nepřináší jakékoliv další informace o podrobnostech vzniku nahrávky, alespoň jsem na internetu vyčetl, že mastering provedl Jens Bogren a zvukově se tedy jedná o povedené dílko.
Ve výsledku jsou však moje pocity po poslechu alba docela rozporuplné, sice se bez pochyby jedná o poctivě odvedenou práci, která nabízí zajímavé posluchačské zážitky, několik velmi kvalitních melodií s jasným hitovým potenciálem (zvláště „A Questions God“ je hodně povedená píseň), ale na druhou stranu obsahuje i dosti nezáživných momentů, které to dohromady sráží skoro někam až do průměru. Další deska projektu NERGARD je naplánovaná již na jaro příštího roku, takže jsem docela zvědavý, jakou kvalitu přinese. Hodnocení 6 a půl.
Seznam skladeb:
Po pozitivních reakcích na EP se Andreas rozhodl vyprodukovat nový, tentokráte už, co se stopáže týče, plnohodnotný debut, který dostal název „Memorial For A Wish“ a vyšel v letošním roce. Album po textové stránce přináší koncepční příběh, který se odehrává na konci 19. století v irském Dublinu. Mladík Peter O'Donnell je zatčen a neprávem obviněn z vloupání, které nespáchal. Po krátkém procesu je odsouzen do vězení na dvacet let. V zoufalství je nucen opustit svou těhotnou ženu a žít za vězeňskými zdmi. Po propuštění Peter zjišťuje, že jeho milovaná manželka zemřela před mnoha lety při porodu jejich dcery, všichni jeho přátelé se k němu obrátili zády a on se zcela zoufalý ze svého utrpení rozhodne spáchat sebevraždu. To je tak v krátkosti asi vše, co mohu k textové náplni desky napsat, jelikož texty samotné žel k dispozici nemám. Po stránce hudební je CD hodně rozmanité, tím pádem ale i docela rozhárané. Mezi 8 zde předvedenými písněmi nalezneme širokou škálu hudebních stylů od rocku, progresivního rocku, hard rocku, AOR, až po ostřejší metalové úseky, v celkové náplni alba ale spíše převažují rockové momenty nad těmi metalovými. Úvod obstarává devítiminutová skladba „Twenty Years In Hell“, která je v podstatě takovým prologem celého příběhu a seznamuje nás s tím, co nás v nejbližších minutách čeká. Následují dvě jemnější, melodické věci „A Question Of God“ (některé pasáže v ní mi připomínají tvorbu skupiny PLACE VENDOME, což se mi ostatně v průběhu poslechu CD přihodí ještě několikrát) a „Is This Our Last Goodbye“. Asi nejtvrdší písní z celé osmičky je čtyřka „Hell On Earth“, která má jasně metalový výraz, i díky úderným bicím. Pátá v pořadí, baladická „An Everlasting Dreamscape“ nás sice opět přesune do poklidnějších rockových vod, ale hned vzápětí znovu přichází mnou vítané přitvrzení, kterého se posluchačům dostává prostřednictvím songu „Nightfall“. Celou nahrávku uzavírají dvě předlouhé kompozice „Angels“ a „Requiem“, z nichž mě více zaujala druhá jmenovaná, která má sice takřka 15 minutovou stopáž, ale díky své hudební struktuře působí vcelku svěžím dojmem, i když i zde se najdou méně interesantní části.
Vyjma již v úvodu zmíněných vokalistů se na CD podílela další plejáda zpěváků (celkem 11, včetně mladé norské zpěvandule jménem Sunniva Unsgard), z nichž můžu například uvést jména jako David Reece, Michele Luppi nebo Göran Edman. Většinu nástrojů (basa, bicí, klávesy) pak obstaral samotný Andreas Nergard.
Jelikož mám k dispozici pouze CD v papírové kapse, která nepřináší jakékoliv další informace o podrobnostech vzniku nahrávky, alespoň jsem na internetu vyčetl, že mastering provedl Jens Bogren a zvukově se tedy jedná o povedené dílko.
Ve výsledku jsou však moje pocity po poslechu alba docela rozporuplné, sice se bez pochyby jedná o poctivě odvedenou práci, která nabízí zajímavé posluchačské zážitky, několik velmi kvalitních melodií s jasným hitovým potenciálem (zvláště „A Questions God“ je hodně povedená píseň), ale na druhou stranu obsahuje i dosti nezáživných momentů, které to dohromady sráží skoro někam až do průměru. Další deska projektu NERGARD je naplánovaná již na jaro příštího roku, takže jsem docela zvědavý, jakou kvalitu přinese. Hodnocení 6 a půl.
Seznam skladeb:
- Twenty Years In Hell
- A Question Of God
- Is This Our Last Goodbye
- Hell On Earth
- An Everlasting Dreamscape
- Nightfall
- Angels
- Requiem
