Příjemný úterní večer na brněnské Melodce měla na svědomí směsice metalu a vážné hudby v podání THE ECLIPSE. Kapela ve složení housle, dvě violoncella a kontrabas se v tvorbě inspiruje koncepcí finské Apocalypticy, českými skladateli, ale můžeme také zaslechnout vlivy Metallicy a Rammstein. Coververzí však v jejich repertoáru mnoho nenajdete, soustředí se především na vlastní osobitou tvorbu. Kapela byla založena roku 2010 po odchodu Pavla Čadka od dalšího brněnského symphonic-metalového uskupení Clawed Forehead za účelem oprostit se od nálepky revivalové skupiny a s touhou po profesionalitě v originálním nástrojovém složení. Nachází spolubojovníky v hráčích z brněnské konzervatoře a JAMU, s kterými v témže roce v sále konzervatoře živě nahrává první demo.
Něco málo po osmé hodině večerní se fanoušci rozličného vzezření posadili na zem před pódiem v očekávání expresivního spojení vážné hudby a metalu v tušení nevídaného zážitku. Po první skladbě a statické reakci byli všichni přítomní požádáni, aby se zvedli a šli blíže, protože na Melodce snad v její historii na koncertu nikdo neseděl. Od této chvíle se začaly dít divy… Součástí vysoce energického vystoupení ukazující genialitu a talent jednotlivých vystupujících byly i velmi humorné vsuvky v podání Pavla Čadka, který nám kupříkladu před orientální skladbou Tutanchamon přiblížil koncepci natáčení klipu, který by bylo možno realizovat pouze za předpokladu, že by někdo nakreslil pyramidy, levnější varianta. Na něžnější, chloupky zvedající notě jsme se propracovali k velmi zdařilé cover verzi taktéž instrumentální skladby od Metallicy Call of Cthulhu, kde se potvrdil vliv kapely i na jejich současnou tvorbu. Po duchovním zážitku se skladbou Modlitba nastal čas na jedinou klasiku večera v podobě sóla na cello od Šostakoviče (třetí věta ze sóla pro violoncello).
Kdo by neznal příběh o Krásce a zvířeti, už jste si však někdy představili, jak by takový koncept fungoval v dnešním moderním světě? Účastnící koncertu za pomoci skladby Love is not for me, pronikli do tajů tohoto letitého příběhu s kouzlem padajících okvětních plátků na struny. Škola hrou pak předcházela coveru od Metallicy Enter Sandman, který řádně přitvrdil konec vystoupení a navnadil posluchače na dva přídavky. Prvním z nich byla řecky zpívaná píseň od hosta Jitky Vrbkové následovaná tečkou na závěr v podobě Sweet my Darling.
Příjemný poetický večer okořeněný dávkou humoru, ale převážně impozantními hudebními výkony, které se vám zakously do duše a srdce. Odnesly vás do země melancholička, hloubavosti, ale také veselých zahrad plných barev s příjemným deštíkem. Takový byl emocemi nabitý koncert The Elipse za podpory propracovaných sól na jednotlivé nástroje. Svůj pomyslný klobouk smekám a odhazuji v dál…
Koncertní sestava:
Za fotografie děkuji Janu "obrjenu" Vašulínovi.
Rozsáhlá fotogalerie na:
http://www.photomusic.cz/report/959-the-eclipse.html
Něco málo po osmé hodině večerní se fanoušci rozličného vzezření posadili na zem před pódiem v očekávání expresivního spojení vážné hudby a metalu v tušení nevídaného zážitku. Po první skladbě a statické reakci byli všichni přítomní požádáni, aby se zvedli a šli blíže, protože na Melodce snad v její historii na koncertu nikdo neseděl. Od této chvíle se začaly dít divy… Součástí vysoce energického vystoupení ukazující genialitu a talent jednotlivých vystupujících byly i velmi humorné vsuvky v podání Pavla Čadka, který nám kupříkladu před orientální skladbou Tutanchamon přiblížil koncepci natáčení klipu, který by bylo možno realizovat pouze za předpokladu, že by někdo nakreslil pyramidy, levnější varianta. Na něžnější, chloupky zvedající notě jsme se propracovali k velmi zdařilé cover verzi taktéž instrumentální skladby od Metallicy Call of Cthulhu, kde se potvrdil vliv kapely i na jejich současnou tvorbu. Po duchovním zážitku se skladbou Modlitba nastal čas na jedinou klasiku večera v podobě sóla na cello od Šostakoviče (třetí věta ze sóla pro violoncello).
Kdo by neznal příběh o Krásce a zvířeti, už jste si však někdy představili, jak by takový koncept fungoval v dnešním moderním světě? Účastnící koncertu za pomoci skladby Love is not for me, pronikli do tajů tohoto letitého příběhu s kouzlem padajících okvětních plátků na struny. Škola hrou pak předcházela coveru od Metallicy Enter Sandman, který řádně přitvrdil konec vystoupení a navnadil posluchače na dva přídavky. Prvním z nich byla řecky zpívaná píseň od hosta Jitky Vrbkové následovaná tečkou na závěr v podobě Sweet my Darling.
Příjemný poetický večer okořeněný dávkou humoru, ale převážně impozantními hudebními výkony, které se vám zakously do duše a srdce. Odnesly vás do země melancholička, hloubavosti, ale také veselých zahrad plných barev s příjemným deštíkem. Takový byl emocemi nabitý koncert The Elipse za podpory propracovaných sól na jednotlivé nástroje. Svůj pomyslný klobouk smekám a odhazuji v dál…
Koncertní sestava:
- Adam Caha – housle
- Pavel Čadek – violoncello, hudba
- Eliška Kotrbová – violoncello
- Martin Raška – kontrabas (člen brněnské filharmonie)
Za fotografie děkuji Janu "obrjenu" Vašulínovi.
Rozsáhlá fotogalerie na:
http://www.photomusic.cz/report/959-the-eclipse.html
