Od pádu soudruha komunisty uplynulo rovných 22 let a do Plzně – Šeříkovky, byla naplánována společná akce kapel Miloš Dodo Doležal, Interitus, Blackmailers, Já ještě nevím a Eternal Fire. Koncert byl právě k tomuto svátku pojat, tak trošku undergroundově, jak kdyby to bylo právě v té době – žádný plakát, vstupné za pár švestek... I když jsem nepochopil, proč Šeříkovka na webovkách avízovala dvě stovky, ale potěšila právě polovina. Kdo přijde, ten přijde, posedí v hospodě, okoukne svoji kapelu. A abych nikoho nevodil za nos, tak i já jsem přijel pouze na Dodovo vystoupení a částečně viděl první vystupující kapelu Eternal Fire a třetí Blackmailers. Ne, že bych o koncert neměl zájem, ale spíš jsem dal přednost právě s posezení s přáteli.
Akce byla spíš punková, což napovídal tomu i zvuk, hlavně u Miloše to bylo poznat, taková netradiční punkově heavymetalová akce... Kapely si tento prodloužený víkend zahrály kromě Plzně ještě v Mariánských Lázních, v Toužimi na Rebel festu a v Sokolově, což jsou vlastně města odkud pocházejí zmiňované kapely.
Začátek akce byl naplánován na 20. hodinu, ale že by se mělo něco konat, tak tomu vůbec nic nenasvědčovalo, ani lidi. Snad byla plnější jen hospoda.
Ale přece, tak po půl hodině vystoupali na pódium mladíci ETERNAL FIRE, první vystupující ze Sokolova, kteří hráli takovou směsici punk rocku a popu á la Green Day, Blink-182 nebo The Offspring... Kapelu založil Radek Laurin již v roce 1994, ale jejich existence trvala pouhý jeden rok. Vzkříšení a postupné omlazení kapely nastalo až po roce 2002. V roce 2006 EF vyšla u Cecek Records prvotina Varování, výzva naděje, které kromě novinkových dvanácti skladeb obsahuje i demo Zkaženej věk (2003). Kapela do dnešních dnů velmi často koncertuje, ať už po klubové scéně či letních festivalech. Ozvučeno měli EF dobře (myslím tím bez nějakého vazbení...), ale v zádní části klubu jsem toho moc neslyšel. Rychlé punkové riffy, melodičtější zpěv, hudba měla docela rychlý spád, tak to vlastně u punkových kapel bývá. Ale přesto to nebyl můj šálek, nějaká energie mi tam nějak chyběla. No..., moc mě EF nenadchli, počkám si teda na Miloše...
Další pankáče, tentokrát z Toužimi, Já ještě nevím, jsem vynechal...
Na BLACKMAILERS jsem přišel asi tak v polovině setu a jejich energičtější muzika se zpěvem, který často přechází ze zpěvné polohy do řevu a naopak, mě zaujal o dost víc než první účinkující. Kapela dala kousky jako Divnej pocit a nebo třeba závěrečný Rock'n'roll. Chebští hrají crossover a jejich vznik se datuje už v roce 1993. Od té doby až prakticky do dnešních dnů se kapele nevyhnula spousta personálních změn. Mimo jiné se zde vystřídali muzikanti, kteří působili či působí v kapelách jako Pandemia, Mac Beth, Fourth Face, Eternal Fire... Nic na tom nemění fakt, že Blackmailers docela často koncertují a mají na svědomí již tři alba – Divnej pocit, Krysí svět a R'n'R. Čtvrté album se nyní připravuje k vydání.
A pak už přišel kýžený čas na ostříleného matadora Miloše Doležala. Nevím, jestli se tento muzikant musí představovat, mně určitě ne. Na naší metalové scéně dominoval již za komančů po boku kapel jako Arakain, Törr nebo Citron. Kytarista, zpěvák, leader kapely Vitacit, která pro většinu fans znamená do dnešních dnů mnoho. Ale spousta lidí mu nemůže odpustit, že právě Miloš rozpustil Vitacit a nedokáží, nechtějí přijmout jeho další tvorbu... Pro některé je zas vynikající instrumentalista, který se právem může zařadit mezi naši kytarovou špičku... a tak různě bych mohl dál pokračovat. Mně osobně jeho tvorba sedí, žádná deska nevadí, ať už z období Vitacitu nebo sólové a nakonec i instrumentální tvorby. Jinak bych tu určitě nebyl.
MILOŠ DODO DOLEŽAL band hraje ve složení Miloš – kytara a zpěv, Pavel Slechan – bicí a samozřejmě vynikající Miloš junior – basa. Na každém koncertu Miloš dává do svého playlistu staré fláky z éry Vitacitu, stejně i tentokrát. Jako první zazněly Zvony z debutové fošny Vzhůru přes oceán a poté i starší kousky jako jsou Já chci se ptát těch králů, které můžete slyšet i se staronovým Vitacitem s Ladislavem Křížkem. Na koncertě si vychutnáte také Hendrixovky, jako třeba Purple Haze, Pojď sem nebo dnešní zahraný Fire, kde dostává velký prostor mladý Miloš Doležal, aby ukázal své umění na basu, kterou ovládá mistrně. Z toho kluka určitě něco bude a jeho zápal pro hru jde na první pohled očividně znát. A samozřejmě nesměly chybět songy z poslední doby a to pecky z desky Despekt, jako pomalejší hitovka Samuraj a úvodní vypalovačka, která by měla probudit v každém národní hrdost, Hrdej českej lev. A najednou byl konec. Rychle to uteklo, krátký, snesl bych určitě delší Milošovou nálož, určitě má co nabídnout. A abychom neřekli, tak přišla přece jen alespoň ještě jedna skladba – Sybila.
Žádným velkým překvapením nebylo, že lidi přišli právě na Miloše (později jsem se dozvěděl, že platících byla přibližně stovka), který samozřejmě sklidil slušné ovace i zasloužený potlesk. Nazvučeno bylo až teď docela slušně, ba dokonce i v přední linii byla hudba pěkně vyčištěná (úsměv) a ne zbytečně „vohulená“.
Následoval ještě odchod s přáteli na pivo, posezení s Pavlem Slechanem... a domů.
Interitus snad někdy jindy...
Ještě jedna upoutávka: kapela Anarchuz vydala tento rok desku Přestaň mě srát, Törr se chystá propagovat právě vydanou desku Tempus Fugit a právě s Milošem Doležalem se chystají tyto party na společné turné už od ledna 2012 po celé ČR. V některých městech společně s Debustrolem.
Fotky ilustrační – z jiného koncertu MDD...
Akce byla spíš punková, což napovídal tomu i zvuk, hlavně u Miloše to bylo poznat, taková netradiční punkově heavymetalová akce... Kapely si tento prodloužený víkend zahrály kromě Plzně ještě v Mariánských Lázních, v Toužimi na Rebel festu a v Sokolově, což jsou vlastně města odkud pocházejí zmiňované kapely.
Začátek akce byl naplánován na 20. hodinu, ale že by se mělo něco konat, tak tomu vůbec nic nenasvědčovalo, ani lidi. Snad byla plnější jen hospoda.
Ale přece, tak po půl hodině vystoupali na pódium mladíci ETERNAL FIRE, první vystupující ze Sokolova, kteří hráli takovou směsici punk rocku a popu á la Green Day, Blink-182 nebo The Offspring... Kapelu založil Radek Laurin již v roce 1994, ale jejich existence trvala pouhý jeden rok. Vzkříšení a postupné omlazení kapely nastalo až po roce 2002. V roce 2006 EF vyšla u Cecek Records prvotina Varování, výzva naděje, které kromě novinkových dvanácti skladeb obsahuje i demo Zkaženej věk (2003). Kapela do dnešních dnů velmi často koncertuje, ať už po klubové scéně či letních festivalech. Ozvučeno měli EF dobře (myslím tím bez nějakého vazbení...), ale v zádní části klubu jsem toho moc neslyšel. Rychlé punkové riffy, melodičtější zpěv, hudba měla docela rychlý spád, tak to vlastně u punkových kapel bývá. Ale přesto to nebyl můj šálek, nějaká energie mi tam nějak chyběla. No..., moc mě EF nenadchli, počkám si teda na Miloše...
Další pankáče, tentokrát z Toužimi, Já ještě nevím, jsem vynechal...
Na BLACKMAILERS jsem přišel asi tak v polovině setu a jejich energičtější muzika se zpěvem, který často přechází ze zpěvné polohy do řevu a naopak, mě zaujal o dost víc než první účinkující. Kapela dala kousky jako Divnej pocit a nebo třeba závěrečný Rock'n'roll. Chebští hrají crossover a jejich vznik se datuje už v roce 1993. Od té doby až prakticky do dnešních dnů se kapele nevyhnula spousta personálních změn. Mimo jiné se zde vystřídali muzikanti, kteří působili či působí v kapelách jako Pandemia, Mac Beth, Fourth Face, Eternal Fire... Nic na tom nemění fakt, že Blackmailers docela často koncertují a mají na svědomí již tři alba – Divnej pocit, Krysí svět a R'n'R. Čtvrté album se nyní připravuje k vydání.
A pak už přišel kýžený čas na ostříleného matadora Miloše Doležala. Nevím, jestli se tento muzikant musí představovat, mně určitě ne. Na naší metalové scéně dominoval již za komančů po boku kapel jako Arakain, Törr nebo Citron. Kytarista, zpěvák, leader kapely Vitacit, která pro většinu fans znamená do dnešních dnů mnoho. Ale spousta lidí mu nemůže odpustit, že právě Miloš rozpustil Vitacit a nedokáží, nechtějí přijmout jeho další tvorbu... Pro některé je zas vynikající instrumentalista, který se právem může zařadit mezi naši kytarovou špičku... a tak různě bych mohl dál pokračovat. Mně osobně jeho tvorba sedí, žádná deska nevadí, ať už z období Vitacitu nebo sólové a nakonec i instrumentální tvorby. Jinak bych tu určitě nebyl.
MILOŠ DODO DOLEŽAL band hraje ve složení Miloš – kytara a zpěv, Pavel Slechan – bicí a samozřejmě vynikající Miloš junior – basa. Na každém koncertu Miloš dává do svého playlistu staré fláky z éry Vitacitu, stejně i tentokrát. Jako první zazněly Zvony z debutové fošny Vzhůru přes oceán a poté i starší kousky jako jsou Já chci se ptát těch králů, které můžete slyšet i se staronovým Vitacitem s Ladislavem Křížkem. Na koncertě si vychutnáte také Hendrixovky, jako třeba Purple Haze, Pojď sem nebo dnešní zahraný Fire, kde dostává velký prostor mladý Miloš Doležal, aby ukázal své umění na basu, kterou ovládá mistrně. Z toho kluka určitě něco bude a jeho zápal pro hru jde na první pohled očividně znát. A samozřejmě nesměly chybět songy z poslední doby a to pecky z desky Despekt, jako pomalejší hitovka Samuraj a úvodní vypalovačka, která by měla probudit v každém národní hrdost, Hrdej českej lev. A najednou byl konec. Rychle to uteklo, krátký, snesl bych určitě delší Milošovou nálož, určitě má co nabídnout. A abychom neřekli, tak přišla přece jen alespoň ještě jedna skladba – Sybila.
Žádným velkým překvapením nebylo, že lidi přišli právě na Miloše (později jsem se dozvěděl, že platících byla přibližně stovka), který samozřejmě sklidil slušné ovace i zasloužený potlesk. Nazvučeno bylo až teď docela slušně, ba dokonce i v přední linii byla hudba pěkně vyčištěná (úsměv) a ne zbytečně „vohulená“.
Následoval ještě odchod s přáteli na pivo, posezení s Pavlem Slechanem... a domů.
Interitus snad někdy jindy...
Ještě jedna upoutávka: kapela Anarchuz vydala tento rok desku Přestaň mě srát, Törr se chystá propagovat právě vydanou desku Tempus Fugit a právě s Milošem Doležalem se chystají tyto party na společné turné už od ledna 2012 po celé ČR. V některých městech společně s Debustrolem.
Fotky ilustrační – z jiného koncertu MDD...
