Verjnuarmu mi tedy dávají zabrat, než se mi vůbec podařilo napsat název alba, uplynulo moře času. Otázkou je, zda to stálo za to a v případě Ruatokansan Uamunkoetto myslím, že ano. Z debutové placky jsem slyšel jen ukázky a to si již nepamatuji, co mě však zarazilo hned na první poslech, je zvláštní zvuk, na Finy velmi syrový. Několik dalších poslechů a zjišťuji, že se mi zvuk líbí čím dál více a popravdě doufám, že příští album bude vyvedeno v podobném hávu.
Hudba samotná mi pak učarovala. První poslech mi nedal nic než pár melodií, teprve s dalšími opakováními jsem propadl kouzlu těchto Kuopiojských mistrů, kteří vypadají jak klon King Diamonda (minimálně zpěvák). Od prvního songu mě dostávají především nenucené postupy a skvělé nápady. Finské nářečí, kterým tato banda ozvláštňuje svůj styl, ještě dopomáhá k parádnímu výsledku. Takže co to vlastně na tomto kotoučku je? Abych se přiznal, netuším kam si tuto kapelu zařadit, ale nejen co se škatulky týče, přemýšlím i, jestli jsem vůbec někdy něco podobného slyšel. Zvláštní mix melodického death metalu se vším možným a dost zajímavá struktura skladeb, které ale ve výsledku vůbec nejsou složité, mi nahrávají k tomu, že se toto cd z repráků zas tak rychle nedostane.
Celkově mě však asi nejvíc baví zpěv. Je to zřejmě první případ za celý můj život, kdy mě baví zpěv na prvním místě. Nevím proč, občas je lehce mimo, občas zase growluje tak zvláštně, že vůbec netuším, kde na to chodí. Každopádně můj favorit je jednoznačně song Mustan Virran Silta, který zřejmě čerpá i z nějaké místní folkovky. Zde se totiž nachází asi nejúchylnější zpěv (promiňte mi ten výraz) a ten mě dostává.
Ani po 20 opakovaných poslechách nevím, co si o tom mám myslet. Celkově mě to však baví, takže 8.
Čas: 42:00
Seznam skladeb:
- Tulesta Pimmeyvvenn
- Kuu Paestaa, Kuolu Ajjaa
- Mustan Virran Silta
- Luita Ja Jampaeta
- Surmatun Säkkeet
- Nuaskalinnut
- Kuhtumattomat Vieraat
- Kickkomuan Kansoo
- Käähähenko
- Kalamevesj
