Ačkoliv se vždy snažím „vyřešit“ došlé promo nahrávky co nejdříve, občas se najde něco, co mi ne úplně sedí a proto je odsunu někam do pozadí a čekám, kdy se naskytne správná příležitost. Přesně to se bohužel stalo i s německou black metalovou bandou Zerstörer z Vestfálska, jenž se zformovala již roku 1998 a na kontě má prozatím dvě nahrávky. Panzer metal z roku 2002 a poslední věc, právě recenzovanou „Declaration of War“ z roku 2008.
Předně, Zerstörer hrají dle vlastní definice panzer metal – tedy black metal, jenž zní jako pomalá jízda obrněnců do bitevní vřavy. A opravdu, sem tam sice zařadí i vyšší rychlost, ale povětšinou se vyskytují ve středních tempech, přičemž kytary hoblují tak vehementně, že posléze ani nepoznáte, že opravdu něco hráli, a vokál, jenž zní jak z obrovských dálek, posluchače kolébá svým monotónním štěkotem. Umca umca rytmika bicího automatu, „syrové“ riffy kytar, neutuchající jízda vpřed. Bohužel, znovu musím podotknout, že tento styl mi nic neříká a spíše mne nudí a pokud bych měl zachovat objektivitu, rozhodně jsem již slyšel (i z toho mála, co jsem z blacku prozatím odposlouchal) stoh lepších spolků, tato fošna mne spíše nudí.
Jedná se o hobling strun bez jakékoliv ozvláštňující složky a vlivem již výše zmíněného stále stejného vokálního vystoupení také zcela standartní poslech. Po několika minutách dokonce zapomenete, kolikátou skladbu to posloucháte, ale to vůbec nevadí, všechny znějí tak nějak stejně. Ať už jde o valivou „Slaughter of Divinity“ či rychlovku „Pick Axe Blasphemy“, vše jsou již tisíckrát recyklované severské vichry, tentokrát smíchané se špetkou melodiky a snad i špianvého thrashe. Někde hodně v pozadí na vás vybafne obraz Sodom a vlastně i celá filosofie kapely je těmto ultra- legendárním krajanům hodně podobná. Bohužel, Zerstörer jsou se současnou produkcí ztraceni hluboko v průměru, a snad ani nemají ambice se z něj vyhrabat.
Ono je občas velice hezké zavzpomínat si na starou školu z 90tek a starší, ale já osobně mám raději, když je to vzpomínka současnější, či, ještě lépe, dobře stravitelná a zapamatovatelná. Zerstörer nejsou bohužel ani jedno, ani druhé a možná je to i tím, že black metalu ani trochu neholduji, ale tohle ne. Na mne to nefunguje, bumc bumc metal možná na někoho zabírá, ale já mám raději trochu více živočisnosti a rozmanitosti. Nemám co dodat, celkem nuda. Určitě se podívejte na recenzi specializovaného black metalového periodika, jistě budou mít k této nahrávce říci mnohem více, než mám já. Mne tohle jednoduše neoslovuje.
Čas: 37:02
Předně, Zerstörer hrají dle vlastní definice panzer metal – tedy black metal, jenž zní jako pomalá jízda obrněnců do bitevní vřavy. A opravdu, sem tam sice zařadí i vyšší rychlost, ale povětšinou se vyskytují ve středních tempech, přičemž kytary hoblují tak vehementně, že posléze ani nepoznáte, že opravdu něco hráli, a vokál, jenž zní jak z obrovských dálek, posluchače kolébá svým monotónním štěkotem. Umca umca rytmika bicího automatu, „syrové“ riffy kytar, neutuchající jízda vpřed. Bohužel, znovu musím podotknout, že tento styl mi nic neříká a spíše mne nudí a pokud bych měl zachovat objektivitu, rozhodně jsem již slyšel (i z toho mála, co jsem z blacku prozatím odposlouchal) stoh lepších spolků, tato fošna mne spíše nudí.
Jedná se o hobling strun bez jakékoliv ozvláštňující složky a vlivem již výše zmíněného stále stejného vokálního vystoupení také zcela standartní poslech. Po několika minutách dokonce zapomenete, kolikátou skladbu to posloucháte, ale to vůbec nevadí, všechny znějí tak nějak stejně. Ať už jde o valivou „Slaughter of Divinity“ či rychlovku „Pick Axe Blasphemy“, vše jsou již tisíckrát recyklované severské vichry, tentokrát smíchané se špetkou melodiky a snad i špianvého thrashe. Někde hodně v pozadí na vás vybafne obraz Sodom a vlastně i celá filosofie kapely je těmto ultra- legendárním krajanům hodně podobná. Bohužel, Zerstörer jsou se současnou produkcí ztraceni hluboko v průměru, a snad ani nemají ambice se z něj vyhrabat.
Ono je občas velice hezké zavzpomínat si na starou školu z 90tek a starší, ale já osobně mám raději, když je to vzpomínka současnější, či, ještě lépe, dobře stravitelná a zapamatovatelná. Zerstörer nejsou bohužel ani jedno, ani druhé a možná je to i tím, že black metalu ani trochu neholduji, ale tohle ne. Na mne to nefunguje, bumc bumc metal možná na někoho zabírá, ale já mám raději trochu více živočisnosti a rozmanitosti. Nemám co dodat, celkem nuda. Určitě se podívejte na recenzi specializovaného black metalového periodika, jistě budou mít k této nahrávce říci mnohem více, než mám já. Mne tohle jednoduše neoslovuje.
Čas: 37:02
Seznam skladeb:
- Metal Terror
- Hatred Rising
- Vengeance
- Slaughter Of Divinity
- Pick Axe Blasphemy
- Total Frost
- Infernal Warfare
- Life Absorber
- Buried Alive
- Shattering Universe
