Svým minulým výliskem "Fragmenthea" mě kluci z Banské Bystrice vyloženě rozjařili, potěšili a dali jasně najevo, že i hudba beze zpěvu může mít pořádnou sílu, příběh a jen tak se neoposlouchá. Ale tvořit něco takového na pořád stejně dobré a lepší úrovni je asi věc celkem složitá, zlepšování techniky, zvuku, ale kudy kam dál?? Že to neví ani slovenští ABSTRACT, se ukazuje právě na mini placce "Symetry". Zprvu jsem neoplývala přílišným nadšením, něco přes dvacet minut nové tvorby mi připadalo příliš utahané a tak nějak bez náboje. Je fakt, že více poslechů už umožní tolerantnější náhled, ale upřímně řečeno, chybí tomu nějaká koncepce, zdá se mi to jako bezbřehé slepování jednotlivých pasáží bez větší návaznosti. Že by momentík zakolísání v hlavách tvůrců? Neházejme však flintu do žita a mrkněme, co objevíme poodhalením hřbitůvku s kamenným děťátkem zejícího z obalu v záři modromodré. Celá jízda začíná dvouminutkou podivných syčivých zvuků mírně podkreslených melodií, dalo by se říct takový malý vstup. Pak už se rozezní skutečná náplň otvíračky "Unleash The Fury", nálada veselá, každý instrument předvede své uspokojivé sólo, i když jako nejzdařilejší bych vyzvedla útok kosmických kláves. Jak už byla zmínka, chybí jistá ucelenost a nějaká ta gradace, takže konec songu přijde víceméně náhle.
Prakticky ve stejné rovině se šine dvojka "The Wretched People", je snad jen o něco svižnější a má takový klasický rukopis zploditelů. Rytmus je pěkně řízný, vyhrávky nabývají na síle, čas vymezený jednotlivým nástrojům je rozdělen věru spravedlivě a vychutnání si umění jednotlivce se tudíž nabízí samo.Na stejnou notu nabíhá i "In The Sign Of Symetry", hledat změnu nebo nějakou mimořádnou odchylku není na místě. Pak snad jako rozdíl přichází dojezdová "I´m bleeding...", která stojí i padá na klávesách a bicích. Ačkoliv nejsem tanečník a znalec, tohle tempo a styl mi připomíná menuet. Je to takový taneček pochmurného páru, pohyby v rychlejších i pomalejších kreacích, ale v jádru ve smutném duchu. Pánové z ABSTRACTu mi vůbec připadají takoví neveselí a jakoby zaskočení, což je svým způsobem škoda. Bez mučení přiznávám, že jsem mírně zklamána a rozčarována a tenhle počin se mi jeví tak trochu jako šlápnutí do stínu.
Viktor Škulec, Ruttkayova 12, 974 01 Banská Bystrica, SK. abstractsk@yahoo.com
