ENSLAVED - Below The Lights

Už jsem o novince ENSLAVED četl nejednu zkazku a pohádku. Nejeden pisálek ji opisoval jako návrat k albu ?Frost?. V tom případě mám asi doma jiné CD. Aniž jsem věděl dopředu, že budu v tomhle čísle I.D.H. hodnotit nový ENSLAVED , zmiňoval jsem tuhle kapelu v recenzi EMPERORu a to v ne právě příjemné souvislosti se soudností ohledně ukončení hudebních aktivit v pravý čas. No. Nakonec jsem rád, že si můžu nový ENSLAVED poslechnout. Proč ta změna názoru? Chvilku po rozpadu EMPEROR nahlásili konec svých aktivit i IMMORTAL a je mi z toho všeho tak nějak smutno. Za chvíli z těch starých tahounů nezbude nikdo. I v ENSLAVED se to mele. Odešel jak bubeník Dirge Rep tak kytarista R.Kronheim a zůstali jen dva staří psi ? Ivar a Grutle. Ti spolu s novým kytaristou Arve Isdalem ukryli nové album pod zajímavý obal a vůbec celkově zajímavý koncept. A jaký je tedy obsah? Přiznám, že už jsem od starých vikingských hlav nic moc nečekal a první poslech mě tedy sic nenadchnul, ale ani nezklamal. Rozhodně bych se hádal ohledně podobnosti či příbuznosti s kultovním velealbem ?Frost?. To ne! Chybí bojovnost, zuřivost, agrese (až na malé výjimky, o nich dále?) Nemyslím, že by to už kluci neměli v sobě. Spíš se celkově posunuli někam trochu jinam. Jestli má novinka něco do sebe, tak je to prazvláštní atmosféra. Ta mne po několika posleších pohltila hned v úvodu první skladby ?As Fire Swept Clean The Earth?. A kdybych se měl snažit tuhle atmosféru nějak specifikovat, drala by se mi na jazyk slova jako smutná, melancholická a možná malinko mrazivá (že by ten ?frost? haha) a temná. Pomalé tempo obepínají sugestivní melodie. Jen Grutleho chrčák zůstává jako za starých časů. Už v tom však není sám, neboť ho sem tam střídá growling, čisté zpěvy či všelijaké šepoty. Skutečně úvodní věc alba se mi moc líbí. Postupem času se dostanou ke slovu i rychlejší tempa, ale zní to spíš zajímavě než nějak brutálně nebo agresivně. Druhá ?The Dead Stare? odsýpá vcelku svižně a jsou z ní cítit klasické metalové postupy. Nechybí dokonce ani nějaké to sólování. Je to takový ?zotročený? dinosauří hard rock. Zajímavěji se mi jeví další ?The Crossing?. Hlavním vkladem je opět atmoška. Pomalejší tempa a kytarové melodie. Nejdřív jsem si myslel, že půjde o instrumentálku, ale nakonec se z toho narodila husinu vyluzující hymnice. Moc pěkné. O to víc mne rozladil experiment v podobě ?Queen Of Night?. Motiv v úvodu mi evokuje dálný východ a to je z mého pohledu trochu mimo mísu. Tahle věc se mi zdá být jaksi nepřesvědčivou a přeexperimentovanou. Na druhou stranu právě tahle komplikovanost může někomu vyhovovat. Jakoby chtěl tenhle fakt Grutle popřít, závěr skladby se odehrává v sypačkách, ale to nic nemění na faktu, že se mi tenhle song nelíbí. A to nemluvím o začátku ?Havenless?, jenž mi silně připomenul první album HOLLENTHON. Ne že bych neměl rád tenhle projekt Marti Schirence, ale tady mi to nějak nesedí. Své tomu nepřidává ani zvuk, který není kdovíjak úderný. Chybí mi energie. Přichází nuda. ?Ridicule Swarm? rozjíždí stejný zvuk kláves jako u první skladby, ale za chvíli se rozjíždí opravdová black metalová mašinerie. Ale je tu kámen úrazu. Zvuk nemastný neslaný, klepačky jakoby bez nápadu ? vyznívají dosti samoúčelně a byl jsem kupodivu vcelku rád, když se vše vrátilo do melodických středních temp. Poslední ?A Darker Place? je potom jakýmsi shrnutím předchozích songů ? najdete tu vše od zběsilých partů a brutálních chrchlotů až po tuny sól v závěru alba, nebo čisté zpěvy. Ach jo. Album je to zajímavé ? to jo. Dvě skladby se mi moc líbí, ale tohle je přeci ENSLAVED. Ach jo. Ten čas tak letí?