Varování: Vinyl nemá oficiální název, ten výše uvedený je fantazií autora těchto řádků, který se nechal inspirovat:
1/ ípíčkem samotným, neboť skladba Nakažení & prokletí zde má 2 díly
2/ polskými socialistickými kazetami – když vyšlo „černé“ album skupiny Metallica, tak naši milí sousedé jej klidně nazvali Enter Sandman (smích).
A teď k novému vinylu od Papagáje sedícího na sichrhajcce. Pražská skupina PNS funguje zhruba 10 let, ale až loni vydala debutní CD. Letos následuje sedmipalcový klasický černý vinyl, který je zabalen do nepříliš šikovného obalu. Vnitřní bílou obálku bych vylepšil o texty a vnější přebal po stranách slepil. Přeložený list totiž svou funkci plní sotva napůl, protože se z něj kolečko pořád snaží vyklouznout. Grafika je stylová, přesně podle hesla „žádný velký sraní“. S informacemi se trochu šetří, chybí třeba sestava, na druhou stranu texty jsou v českých originálech i v anglické mutaci. Témata slov jsou víceméně klasickou punkovou prací – ať už jde o motivy beznadějného žití, nesmyslného válčení nebo zničeného životního prostředí.
V promo materiálech se hovoří o kombinaci HC a punku, já bych to viděl tak v poměru 4:1 – 4 skladby sviští v nesmlouvavém tempu, do rachotu bicích, bručící basy a řezajících kytar vyřvává zpěvák neškoleným hlasem své pravdy. Zpěv (= křik) je posazený většinou ve vyšších polohách, jen občas zazní sborové halekání. A mně se vracejí vzpomínky na dobu dávno minulou, kdy Telex v okolí mého bydliště vyprodával vesnický sály, devastoval myšlení komunistických mocipánů a díky tomu spíše nehrál než hrál. PNS prostě valí starý dobrý model neurovnaného protestního HC. Moc melodií v produkci PNS nenajdeme, pořád se tlačí na pilu, snad jen v refrénu Národa bez tváře je k zaslechnutí jakýs takýs náznak melodie a v Díle zkázy mile překvapuje šílené kytarové sólo. Jedinou výjimkou je poslední Nakažení & prokletí – part II, která se sune pomalu a po čtyřech vypalovačkách má zřejmě posluchače ukolébat. Jenže pořádný posluchač špinavého punk core se ukolébat nenechá, desku otočí a takhle to bude dělat hezky dlouho, protože PNS ho chytí a nepustí...
Jediným nedostatkem desky je zvuk, který taky jako kdyby byl pořízený před dvaceti lety. Míchačka ještě dejme tomu, jednotlivé nástroje jsou od sebe vcelku v pohodě rozeznatelné, ale dohromady mi to moc příjemně nezní. Jediná baskytara (na které se asi ani nedá nic moc zkazit) zní jak by měla, kytary chrastí a kopáky zní jako z dálky nebo z tunelu. Zpěv je možná zbytečně vytažený nahoru a kytary se pod ním trochu ztrácejí...
Celkově solidní výlisek, který určitě potěší každého punkera či coristu a má šanci oslovit i ostatní. V kontextu světové scény tak za 4, v kontextu tuzemského punkování tak za 8, celkově...
Seznam skladeb:
- Nakažení & prokletí
- Pochod smrti
- Národ bez tváře
- Dílo zkázy
- Nakažení & prokletí – part II
Čas: cca 10 min
