Ostravská parta kolem šikovného bubeníka Michala Cichého vydává své šesté studiové CD. Poslední. Nula od nuly pojde a stokrát nic umořilo i osla. Po albu Crash Test, které bylo mírným odklonem od klasické šílené rubanice na jakou jsem byl u téhle úderky zvyklý, je vše opět ve starých zajetých kolejích.
Uhlí se mi sype na hlavu hned s prvním songem slušně nazvaným !dobrý den!. Ultimátní frenetické grindové tempo, nelidský ryk zpěváka Kina, jenž více než dobře nahradil chrliče Robina. Ano, takhle mám tuhle sebranku zažitou a přesně tohle chtějí mé uši slyšet. My sa nezastavujeme, jedeme dál. Celé CD nabízí celkem sedmnáct divokých skladbiček. Většina z nich svou délkou sotva přesahuje dvouminutovou stopáž a rychle se přelévají jedna přes druhou. Jejich účinky lze srovnat se smrtící vlnou tsunami. Jsou prošpikovány různými rychlostními fofr tempy, nečekanými změnami nálad, pestrými kanálními kreacemi hlavního řvouna, které jsou pak často navrstveny na sebe a umocňují celkový dojem z organizovaného chaosu. V páté skladbě s prapodivným názvem Imn žbr - ááí ee, je v refrénu ke slyšení dokonce dámský polozpěv, či polorecitativ. Na celkovou pestrost je kladen velký důraz, takže nuda nehrozí. Tvorba cerebrálů je zde opět postavena na výtečných dynamických bicích principála Cichého, jehož kreativní mlácení do bicí soupravy je mi velmi sympatické a vždy táhly celý tenhle cirkus vpřed. Míchání syrového grindu, skočných hardcorových riffů a metalového drajvu, není v dnešní době samozřejmě samo o sobě nikterak originální a dělá to kde kdo, ovšem "cétéčka" tohle umění ovládají již řadu let s nadhledem a lehkostí sobě vlastní. Výsledkem je pak extrémní devastující hudební uragán, zkrátka mozková turbulence! Neústupný a vysoce randalózní. Sound ze Shaarku je tradičně povedený, celkem přehledný, napomáhá k lepší orientaci, v tomhle na první poslech nepřehledném bordelu. Lyrika byla u C.T. vždy záležitostí samou pro sebe. Za vše mluví už jen jejich různě záměrně popletené, či jinak zkomolené názvy songů, jako např. Mimoňzleštván, San Tarzan, 2 v 1 apod. Nad jejich významem si může hloubavý posluchač v klidu podumat. Opět výživná snůška témat na krátké zamyšlení se a pobavení (skladba Co mi není rovno, po tom je mi hovno!). Ale u digipackové bookletu to nebude, neboť texty chybí zcela a z bedlivého poslechu pochytíte maximálně sem tam nějaký ten útržek textu, takže nezbývá jiná možnost, než pátrat na netu. Což je věčná škoda, protože jeho provedení v dominovém efektu je na první pohled sympatické a originální. Zcela také postrádám nějakou tu fotečku celé kapely. Jinak proti zpracování nemám větších výhrad.
Není pochyb o tom, že se Cerebral Turbulency za ta odpracovaná léta v oblasti rubání uhelné horniny, vypracovali až na čelní příčky tohoto nelehkého a poctivého dělnického odvětví. Po patnácti letech na scéně, tedy sami sebe segregují (segregace z lat. vyloučení, též odděliti, vyloučiti, jak praví Ottův slovník naučný) k nule. K nicotě, nicce, začátku a konce. Nahrávka je to povedená a zábavná. V mém soukromém žebříčku ji však řadím až za nepřekonatelná alba Impenetrable a Germ Of Error, které i po letech rád opráším a s chutí si poslechnu. Zamáčkněte slzu, život jde dál.
Dlouhá cesta labyrintem možností končí zde. Zde, kde nula rovná se nule (úryvek z textu Segregace k nule).
Seznam skladeb:
- !dobrý den!
- Co mi není rovno, po tom je mi hovno!
- 2 v 1
- Mimoňzleštván
- Imn žbr-ááí ee
- Obušek z Levhartic
- Panzer faust corpse
- Love zonk
- Bába Jába
- Body p-arts
- San Tarzan
- Metyl age
- Podelismus
- Tik-tak-tik-tak-tik-tak
- Bordelized
- Počítali do patnácti
- Segregace k nule
Čas: 27:35
