Potřebuje svět nové grindcorové kapely? Potřebuje Česko nové grindcorové kapely? (úsměv)
Jarda (bicí): Neasi. ;-) Nikdy není dost grindcore!
Jak a proč jste se dali dohromady? Bylo hlavním impulzem zastavení činnosti INSISTENT? A proč jste nepokračovali jako INSISTENT s jiným zpěvákem? Nabízelo by se právě s Ižďem…
Vokatej (baskytara): S Danem (kytara) jsme začali diskutovat o novém projektu v dobách, kdy INSISTENT stagnoval kvůli zdravotním problémům Aničky. Nebylo to z trucu. Prostě jsme zjistili, že máme s Danem moc zbytečně volného času a chuť pořád něco tvořit i trošku jinak, více na krev. Jenom byla otázka, koho oslovíme. Kdo by usedl za kokpit a dělal motor kapely. Myslím, že Dan přišel s nápadem oslovit Jardu Haže. Již v té době s ním sdílel zkušebnu i kapelu PERFERIA. Byl jsem samozřejmě pro. O Jardových kvalitách není žádných pochyb. Moc jsem tomu ale nevěřil, že by chtěl zakládat další kapelu a věnovat tomu čas a energii.
Pak přišlo pro mě nečekané, Jarda nám řekl „jdeme do toho!”. Pokud mě paměť neklame, tak naše první zkouška byla někdy v roce 2024, na podzim. Začali jsme se ve zkušebně očuchávat, jak psi na ulici, a sbírali o sobě informace. Z toho plyne, že byl start trošku vlažnější. Postupem času to začalo celkem brát na obrátkách. Najednou jsme měli X hotových skladeb, ale za mikrofonem nikoho. Ne, že bychom to neřešili dřív, ale pořád jsme nikoho nemohli sehnat. Ty, které jsme oslovovali během naší přibývající tvorby, se k nám čertužel nemohli připojit z různých důvodů.
Už ani nevím, jestli to bylo z mé nebo Danovy hlavy. Najednou vypadlo jméno Ižďo… no, ty vole, že nás to nenapadlo dřív, až jsme si zabědovali. Přes kluky z jeho bývalé kapely HUMAN HUMUS (SK) jsem na Ižďa sehnal kontakt a věc se dala ihned do pohybu. Ižďo okamžitě souhlasil. Naposílal jsem mu veškeré skladby, na kterých zamakal doma, a pak už bylo jenom na tom, abychom to vypilovali na zkouškách společně a byli připraveni na studio. Těch společných zkoušek bylo jak šafránu. Proč? To se dozvíš v některé z dalších otázek.
Teď se vrátím ještě k INSISTENT, abych vyvrátil všelijaké spekulace. NOISES není a nebyl nikdy záměr k zastavení činnosti INSISTENT. K tomu vedly úplně jiné záležitosti, které se ti teď budu snažit vysvětlit a uvést na správnou míru. Po odchodu Jirky z pozice zpěváka jsme měli již téměř dokončen materiál na novou desku. Tím pádem začalo verbování nové krve do kapely na post zpěváka. Tím se stala Anička, která v té době zpívala v kapele TERMINATOR X. Práce s Aničkou šla pěkně od ruky. Rychle se adaptovala a musím říct, že tomu dala maximum i co se týče v psaní textů. Ty zvládla v extrémní rychlosti a tím jsme mohli za pár měsíců zase začít koncertovat. Pěkně nás to nakoplo směrem dopředu. Nicméně, pak byl Anče po pár odehraných koncertech diagnostikován reflux jícnu. To nás opět zastavilo na několik měsíců. S Ančou jsme byli spokojení a ani nás nenapadlo, že bychom jí tímto hodili přes palubu. Nechali jsme jí potřebnou dobu na uzdravení. Mezitím jsme s klukama dodělali desku a jeli jí nahrát do Davosu k Otynovi. Byli jsme domluveni, až se Anča uzdraví, tak pojedeme dodělat zpěvy. A k tomu taky došlo. Ve studiu se ukázalo, že hlasivky Anči nejsou pořád ve formě. I sama to tak cítila. Pár dnů po studiu navštívila foniatrii a zpěv jí byl od doktorky nadobro zakázán. Takže, jsme byli zase na začátku nekonečné snahy dodělat desku a museli se zase poohlížet jinde. Mě osobně tyto změny už přestávaly bavit. Pořád se vracet zpět. Vidina hotové desky nikde. Tím pádem jsem byl i dost nalomenej z kapely odejít. Klukům tahle situace taky samozřejmě přidělávala vrásky na čele, ale pořád věřili, víc než já, že tu desku dáme. Nechal jsem tedy tomu nějaký čas. Takový osobní deadline a pak uvidím, kam se kapela hne.
Následující čtyři měsíce se nedělo takřka nic a já se rozhodl vystoupit z řad INSISTENT. Co vím, tak kluci se stále snaží dodělat desku. Nyní zkouší nového zpěváka a snad se jim ta výdrž a píle zúročí a desku dotáhnou do zdárného konce. Ižďo by do INSISTENT byl určitě přínosem, ale když jsme zakládali s Danem NOISES, tak INSISTENT v té době měl zpěváka. Takže nás ani tato spojitost nenapadla. Mohli jsme ho oslovit po odchodu Aničky, ale proč mít dvě kapely skoro se stejnými lidmi. Navíc jsme hledali zpěváka z Prahy nebo okolí, aby byl s námi neustále v kontaktu a na pravidelných zkouškách.
Když jste NOISES zakládali, co jste si řekli k hudebnímu směřování? Bylo to něco ve smyslu „nařežeme to tam grindově masakrálně, přidáme trochu death metalu a odlehčíme to špetkou HC“?
Vokatej: Směřování bylo jasný, chtěli jsme si zahrát rychle, v uvozovkách krátce a ať to má tlak. To občasné okořenění DM a HC riffem není nikdy na škodu. Máme to tak rádi. Skládáme hudbu, jak cítíme a jak nás to baví. O to hlavně jde. Jestli se pak někomu naše tvorba líbí, či nelíbí? To už necháváme na dané osobě. Každý má své uši nalazené jinak.
Pestré jsou i řevy, Ižďo střídá různé extrémní polohy, ječí, křičí, hudruje, growluje atd. Nakolik řešíte, kde bude jaká barva hlasu? Je to ryze na zpěvákovi, nebo mu do toho ostatní mluví? Při nahrávání zkoušel frontman v určitých místech několik poloh, nebo při jeho zkušenostech šlo všechno na první dobrou, protože prostě věděl, co kam pasuje?
Vokatej: Ižďo se na zkouškách prakticky neukazuje. Přebývá celý čas v Bratislavě a tím pádem není u skládání nového materiálu a je o toto ochuzen. Takže mu posíláme nahraný materiál ze zkušebny. On si doma píše texty a připravuje si jejich frázování. Když je hotový, tak se domluvíme na společné zkoušce a věnujeme se pouze jeho práci, kterou si doma připravil. V drtivé většině to dá na první dobrou, ale najdou se i pasáže, kde mu do toho trošku kecáme. Tady by to chtělo spíše growl, ječák atd... je to přirozeně běžná věc, která pak končí ve spokojenosti nás všech.
Jakým způsobem skladby vznikaly? Jedete po staru ve zkušebně, nebo moderně po sítích? Jeden hlavní autor a drobné korekce od zbytku sestavy, nebo kolektivní práce?
Vokatej: Jsme v kapely čtyři kusy a každý má právo přispět do mlýna. Kapela je dle mě kolektivní záležitost. Ne o jedinci, který všem bude říkat, co budou hrát, jak by měl vypadat cover art či celková koncepce desky. Přijde mi to strašně sobecký, že se zbytek kapely musí distancovat od tvorby. Byť jejich nápad může být daleko lepší.
Skladby vznikají klasickým způsobem. S Danem nosíme riffy nebo již strukturu celého songu, co si připravíme doma. Potom se hodí do placu a začne se na tom kolektivně makat. Jarda do toho začne sázet svoje paterny, vymýšlí se aranže apod. Někdy to dopadne, že máme za zkoušku song hotovej, a někdy to dopadne, že se nám to nezdá a jdeme od toho.
Při řazení písní na CD/MC jste si myslím celkem pohráli s dramaturgií i délkou pauz mezi songy. Některé navazují takřka bez přestávky – byl to záměr, aby ten tlak nic nerušilo?
Vokatej: Tohle jsme řešili celkem dlouho a s konečným pořadím jsme si hráli těsně před studiem. Napadlo nás si dát den před nahráváním Ižďových vokálů, u Otyna, takový malý teambuilding kousek od Vyškova. Ubytovali jsme se v rekreačním středisku s restauračním zařízením, kde jsme celou noc řešili pořadí skladeb tak, aby to nejlépe na desce pracovalo. A ano, minimální pauzy byl záměr. To jsme chtěli hned o začátku, ať to furt jede a nespadne nahrávce drive. Těch variant bylo během noci strašně moc, stejně jako piv.
Nahrávali jste v Davosu, místě pro grindcore a death metal zaslíbeném, předpokládám, že se zvukem panuje spokojenost – nebo jste měli zpočátku jiné představy? A šli jste do studia nadrcení a vše měli nazkoušené, nebo jste ještě improvizovali?
Vokatej: Samotné nahrávání bylo rozděleno do dvou fází. Instrumentální sekci jsme nahráli daleko dříve. A to z vícero důvodů. JIG-AI se zrovna též chystali k Otynovi do studia. Takže jsme se tam vydali těsně před jejich návštěvou, abychom ušetřili Jardův čas. Druhý důvod byl ten, že jsme pak nahrávku poslali Ižďovi domů. On si pak mohl vše vychutnat v té nejlepší možné kvalitě a měl čas si doma doladit vokály.
Pokud mě paměť nešálí, tak Jarda s Danem měli za pátek nahrávání hotové a vše šlo dle představ. Jeli jsme tam kompletně s hotovým materiálem a improvizovat nebylo již třeba. Kluci to zvládli za pár hodin, tak jsem si říkal, že bych se vrhnul na nahrání basy, ale po konzultaci s Otynem jsme to nechali na další den.
Následující den se Jarda od nás odpojil. Měl domluvený koncert s JIG-AI. Ráno jsem si dal budíček, hodil se do gala, probral se studenou vodu a šly se nahrávat basové linky. Kolem oběda jsem měl hotovo, ale při poslední skladbě jsme s Otynem zjistili, že mám rozjeté ladění... kurva drát… nezbylo nic jiného než se na to vrhnout znova, ale až po obědě. Byl jsem pěkně nasranej, neboť nás tlačil čas a potřebovali jsme vypadnout. Druhý kolo jsem zvládl v rychlo čase a náš odjezd nakonec nenabral žádného zpoždění.
Co se týče zvuku nahrávky, tak jsme měli samozřejmě představy, ale trošku se na místě činu laborovalo se zvukem. Hodně u Danovy kytary. S náběrem jsme byli nakonec spokojený, ale věděli jsme, že nás bude čekat ještě nějaká práce ohledně zvuku, jak by měl materiál znít. Ale to mělo ještě čas neboť jsme neměli nahrané vokály.
Po uplynutí Ižďovy potřebné doby na jeho přípravu se konal další výlet k Otynovi. A co si budeme, ten kluk byl připravenej na sto procent. Někde měl i vícero verzí zpěvu, tak jsme si mohli vybírat, aby to s nahrávkou co nejlíp fungovalo. Za nějaké 2–3 hodiny bylo hotovo a nahrávka měla svojí plnou podobu. S klukama jsme si plácli, poděkovali si a popřáli si šťastnou cestu domů.
Po pár dnech nám Otyn poslal hotovou verzi. Jak bývá zvykem, následovalo pár SMS zpráv, telefonátů mezi kapelou a Otynem... tohle přidat, tohle ubrat... zasvěcení ví, o čem je řeč.
S finální verzí, kterou jsme nechali zvěčnit, jsme spokojeni a myslím, že jsme z toho vytřískali maximum, i Otyn. Samozřejmě je pořád co zlepšovat. Osobně by mi další nahrávka seděla, kdyby byla více špinavá.
Název alba „Werther Effect“ odkazuje na Goetheho román a fenomén napodobování sebevražedného jednání. Proč jste si vybrali právě Wertherův efekt?
Jarda: Zcela správně jsi identifikoval zdroj a téma inspirace pro název alba. Veškerá témata i texty, které aktuálně v NOISES využíváme, se více méně dotýkají věcí a jevů, které se objevují v dnešní společnosti. Nemusím předpokládám zmiňovat, že jde o znepokojivý vývoj moderní společnosti ve smyslu politiky, ekonomické situace, honba za majetkem, srovnávání se s umělými modlami na sociálních sítí, atd… atd… Na dnešního člověka je toho naloženo opravdu hodně, a tak jsme jen krůček od Wertherova efektu. Druhým rozměrem je to, že NOISES lze parafrázovat jak hlukově, tak ale i zahlušením, a to nejen zvukem, ale i celkovým tlakem na nás všechny. Katarze ve formě zmiňovaného efektu se nabízí. Když se dneska skoro každý „opičí“ po druhých a okoukávají se vzorce chování a jednání, tak se vlna sebevražd ve stylu „když může on/ona, tak můžu i já“ doslova nabízí. Představ si, že by se v tradičních médiích i na těch sociálních toto rozmohlo... Dozajista by to našlo následovatele, protože by se to mohlo stát společenskou normou, nebo společensky přijatelným chováním.
S Wertherovým efektem souvisí i skladba „Suicidal Right“ a její videoklip. To je docela silný kafe…
Jarda: Bereme to jako kompliment. ;-) Nechť se každý podívá a zhodnotí si to sám. De facto je to audiovizuální odpověď na tvou předešlou otázku. :D Myslím, že nejsme daleko od podobných situací.
Kdo je autorem námětu, kdo tu tíseň režíroval a jaké na klip máte reakce? Facebook vám ho smazal a poradil, že byste měli vyhledat pomoc…
Jarda: Když jsem zpracovával logo kapely a obal, tak jsem to měl celé pořád před očima. Jsem hodně kreativně a vizuálně uvažující člověk a vše hned vidím v obrazech, příbězích a situacích. Zde to nebylo jiné. Tzn. celý klip jde za mnou. Ale jinak jsem úplně normální. :-) YouTube s klipem problém nemá. Instagram také ne, ale Facebook to vyhodnotil jako závadný materiál a rovnou to smazal. Víš jak, fake news a dementi se na sítích mohou prohánět, jak chtějí, ale umělecký počin kapely je závadný. :D
Při mé bídné angličtině a lenosti k tomu jsem texty „vzdal“, v recenzi jim nevěnoval pozornost, nechal jsem si je na rozhovor. (úsměv) Takže to nechám na vás – o čem texty jsou? Mají nějakou jednotící myšlenku?
Jarda: Už jsme se toho dotkli v předešlých otázkách. Ale abych to neodfláknul, tak sem dám českou verzi „novinových“ článků, které v blocích shrnují, o co v lyrické části vlastně jde.
Článek 1 (Skladby 1–5): Ticho na předměstí
- Titulek: Tichý mor na předměstí: Komunita v šoku, úřady mlčí
(AP) – Obyvatelé dříve klidného předměstí popisují uplynulý týden jako Deafening Silence (Ohlušující ticho). Poté, co byl zveřejněn dopis na rozloučenou místního učitele, došlo během několika dní k sérii tří identických incidentů. Policie odmítá potvrdit souvislost, ale sousedé mluví o mimetické nákaze. Místní psychiatr Dr. Aris označil prvního imitátora za Lunatician (Šílenec), který pouze zhmotnil skryté napětí v moderní společnosti.
Zatímco se rodiny snaží vyrovnat s tragédií, někteří vidí vlnu jako zvrácenou formu altruismu, morbidní Co-work of Saints (Spolupráce svatých), kde se oběti údajně navzájem osvobozují z existence. Kritici však tvrdí, že jde o logický důsledek cynického systému, který zaměňuje lidské hodnoty za Capitolism (Kapitolismus), kde je se životem nakládáno jako s postradatelným zbožím. Jeden ze sousedů, který si přál zůstat v anonymitě, dodal: „Snažil se najít svůj Inner Peace (Vnitřní klid), ale našel jen prázdnotu, která se teď šíří na nás ostatní.“
Článek 2 (Skladby 6–10): Systémové selhání
- Titulek: Nové statistiky: Ekonomické zoufalství spouští vlnu napodobování
(REUTERS) – Nejnovější zpráva Institutu pro sociální patologii potvrzuje, že „Wertherův efekt“ není jen psychologickým fenoménem, ale má hluboké ekonomické kořeny. Každá detailní mediální zpráva o použitých metodách spouští to, co analytici nazývají Gallows Time (Čas šibenice) – okno příležitosti pro ty, kteří v zoufalství hledají definitivní řešení. Bulvární tisk, který tyto oběti démonizuje a protagonistu označuje za Sick Fuck Maniac (Zvrácený šílenec), jen přilévá olej do ohně tím, že skrze senzace normalizuje patologii.
Odborníci varují, že dokud média a politici budou ke krizi přistupovat s cynismem a hrát Donkey Business (Neodborné kšeftaření), situace se nezlepší. Jsou zapotřebí Active Measures (Aktivní opatření) ze strany státu, nikoliv jen prázdná gesta. „Problémem není jen mediální nákaza, ale hluboká Deptocracy (Dluhokracie), kde se dluh stává neúnosným břemenem a lidé nevidí jiné východisko než totální únik,“ uvedla profesorka Blacková z oddělení krizového řízení.
Článek 3 (Skladby 11–15): Konečné právo
- Titulek: Těla nalezená v opuštěném skladu: Policie varuje před kultem „Konečného práva“
(BNS) – Včera v noci byla v opuštěném průmyslovém areálu nalezena dvě těla, zřejmě patřící členům online fóra, které oslavuje sebezničení jako formu protestu. Incident nese všechny znaky Wertherova efektu. Jeden z dopisů na rozloučenou byl nadepsán Split Splitted (Rozštěpené rozštěpení), což vyšetřovatelé interpretují jako metaforu pro definitivní odtržení od reality. Text obsahoval také mrazivý Sentence of Control (Verdikt kontroly), v němž oběť tvrdila, že jde o jedinou plně svobodnou volbu, kterou kdy učinila.
Úřady zvažují vyhlášení výjimečného stavu a zavedení Martial Law (Stanné právo) pro tento digitální sektor, aby omezily přístup k těmto fórům. Opatření navržené senátorem Reinkem, známé prostě jako doložka Herr Reinke, čelí silné kritice za potlačování svobody projevu. Zatímco úředníci varují před vlivem podobným kultům, sociologové poukazují na to, že společnost postrádající empatii vytváří právě ty podmínky, v nichž se vzdání se života – kdysi tabu – proměňuje v radikální, individualistické Suicidal Right (Právo na sebevraždu).
Jistě si pozorný čtenář povšimne, že v článcích jsou použité názvy songů jako záchytné body příběhu. ;-)
Titulní strana obalu je skvělá. Ono to na první pohled není zřejmé, ale různé detaily a slovní hříčky jsou fajn. Kdo přišel s tímto konceptem a jak důležité pro vás bylo, aby obal fungoval jako určitý doplněk k hudbě a textům? Není škoda, že tahle prácička není vidět na vinylu? Nebo na jinak koncipovaném obalu CD, třeba ve formě skládačky, kde by po rozložení plocha nabyla na čtyřnásobek?
Jarda: Díky moc, vážím si toho! Koncept, vychytávky i zpracování jsou moje práce. Vizuální složka prezentace kapely dotváří celek, a proto je za nás důležité mít vychytané i toto. Zároveň je to dané i tím, že prodeje nosičů jsou dnes spíš pro fajnšmekry a podporovatele kapel a scény. Takže když už si někdo koupí naší desku, tak si zaslouží, ať to nějak vypadá a ať je příběh konkrétní. A ano, máš pravdu! Na vinylu to bude vypadat super! (Schválně to píšu takto, protože vinyl půjde do výroby co nevidět a bude mít vlastních pár vychytávek.) ;-)
Vydavatelem je L´inphantille Collective. Bylo to takhle domluvené už před nahráváním, nebo jste label hledali a Ossie byl nejpraktičtější a nejvhodnější volbou? Že je albu dostupné nejen na CD, ale i na kazetách, byl váš nápad, nebo s tím přišel Ossie?
Vokatej: Tuhle záležitost jsme taky celkem dost řešili. V první chvíli nás napadlo, že bychom si to udělali kompletně DIY, ale nebránili jsme se i myšlence, že spadneme pod vydavatele, uvidíme… Záhy jsme dostali od Ossieho tak skvělou nabídku, že nešlo než souhlasit. Co si budeme nalhávat, všechno je o penězích, ať se ti to líbí nebo ne.
Nechat si udělat MC, CD, LP na vlastní náklady potřebuje značný kapitál, ale ten jsme v té době neměli a vlastně pořád nemáme. :-) Navíc se s Filipem známe několik hezkých let. Je to milý a laskavý člověk. Máme již za sebou nějaké spolupráce, tak nebyl důvod, proč mu opět nevěřit. Jsme rádi, že jsme padli do jeho mužné náruče. Děkujeme ti Ossie!!!
Album trvá šestnáct minut, což je na tak intenzivní muziku optimální délka. Jak dlouhé jsou vaše koncerty? A koncertování obecně – chcete do toho šlapat, nebo jste limitováni dalšími aktivitami a povinnostmi a NOISES budou hrát sporadicky?
Vokatej: Náš set je stejně dlouhý jako délka našeho debutu „Werther Effect, takže 16:07, ani o vteřinu více. Postupem času budeme přidávat další songy. K dnešnímu dni máme poskládané tři nové věci a čtvrtá je ve fázi zrodu. Nic nehrotíme, nedáváme si žádná ultimáta, že musíme každou druhou zkoušku něco nového vymyslet.
NOISES jsme zakládali jako projekt k našim dalším kapelám, co máme na hrbu. U této myšlenky zůstaneme. Taková byla dohoda. Všichni toho máme nad hlavu i v osobních životech, rodina, práce, koníčky.
Navíc náš zpěvák pochází z již zmiňovaného Slovenka. Přebývá v Bratislavě a má hodně časově náročnou práci. Tímto se holt koncerty musí řešit daleko více dopředu. Jardův JIG-AI je též v neustálé permanenci, tak když si to pak všechno poskládáš, tak moc příležitostí na hraní není. Ale nám to nevadí.
Bude nám bohatě stačit pár koncertů do roka. Pro mě je daleko důležitější se v rámci možností pravidelně scházet ve zkušebně, tvořit nový materiál a být pořád tvůrčí. Koncerty jsou už takový bonus za naší odvedenou práci.
Díky moc, Jarda a Vokatej.
