Jarda Haž (JIG-AI mu nestačí), Daniel Weiss (INSISTENT upadl do kómatu), Petr Lukš alias Vokatej nebo Voko (INSISTENT upadl do kómatu) a Ižďo (ex-HUMAN HUMUS) vdechli život nové kapele, kterou pojmenovali NOISES a letos na začátku léta se vytasili s debutem, který lze s trochou nadsázky označit jako recenzentův sen. Proč? Protože trvá šestnáct minut.
Jenže ono s tím snem není tak jednoduché. Pánové se spoustou zkušeností (a to jsem výše vypsal pouze nejvýraznější kapely u české sekce a stopu, kterou zanechal slovenský zpěvák) nesypou jeden song jako druhý a třetí, ale celkem pestrou směsici, kterou zastřešuje grindcore, ale krov je deathmetalový a okapy hácéčkové.
Jenže ono s tím snem není tak jednoduché. Pánové se spoustou zkušeností (a to jsem výše vypsal pouze aktivní kapely u české sekce a stopu, kterou zanechal slovenský zpěvák) nesypou jeden song jako druhý a třetí, ale celkem pestrou směsici, kterou zastřešuje grindcore, ale krov je deathmetalový a okapy hácéčkové.
Název alba „Werther Effect“ a klip ke skladbě „Suicidal Right“ odkazují na román Utrpení mladého Werthera, který napsal Johann Wolfgang von Goethe a popsal v něm nenaplněnou lásku, kvůli které spáchá hlavní hrdina sebevraždu. A Wertherův efekt je označení pro jev, kdy medializace nebo popularizace sebevraždy vyvolává vlnu dalších sebevražd, které se podobají těm, o kterých se píše. Už v dobách vydání knihy se objevily tyto činy, mladí muži dokonce chodili oblečeni stejně jako románová postava a ukončovali své životy. V moderních časech hrají roli senzací chtivá média, po skloňovaných sebevraždách jejich počet roste…
Po poslechu alba doufám nic takového nehrozí. Slabší jedinci se k němu nedostanou a cílovka je otrlá dost. První dojmy z rotací bych shrnul jedním slovem: tlak. Nahrávka tlačí bez ohledu na to, jestli se hraje v tempu zběsilém, zběsilejším nebo středním (ano, i to se objeví). Žádné intro, rovnou zostra, po kratinkém rozvážném úvodu se rozjedou deathmetalové bicí i kytary, ale vše se brzy překlopí do grindu, rytmičák chytá grindový dutý zvuk, muzika se postupně zjednodušuje do trc trc rytmů, řev se z hrubého hlubokého přelévá k řevu skřehotavému, a než se člověk naděje, následuje druhá šleha, prakticky bez přestávky. I to, že jsou skladby „slepené“, přispívá ke zmíněnému tlaku, to, že se na minutových plochách pořád něco děje, k nedostavování se pocitu monotónnosti, to, že se mezi zvěrstvy objevují jednodušší HC party, k kratinkým oddychům. Baskytara má místy MOTÖRHEAD vibe, frontman střídá různé extrémní polohy, ječí, křičí, hudruje, growluje atd., takže i v tomto směru pestrá a dobrá práce.
A k tomu čitelný zvuk, sice dost nahlas (zesilovač je háklivý na jakékoliv pootočení), ale tak akorát vyrovnané nástroje se zpěvem i dobře ošetřené bicí přispívají k dobrému dojmu. A to, že se jedná o muziku hranou roky v podobných intencích, vůbec nepřekáží tomu užít si poslech a nedumat nad tím, jestli s něčím podobným dělají díru do světa desítky nebo stovky kapel.
Obal zaujme na první pohled, „otrhaný“ výtisk novin vypadá zajímavě, ještě zajímavěji, když si ho člověk pořádně prohlédne. Název kapely i alba samozřejmě padne do očí okamžitě, ale detaily jsou vyladěné, nejen názvy některých skladeb jako nadpisy „článků“, ale i takové legrácky jako „act-ual sin-tua-tion“, seznam písní v zápatí atd. Škoda malého formátu CD obalu, na vinylu by to vyniklo lépe. Vnitřek bookletu už tak pěkný není, ale nechybí žádné potřebné informace, texty počínaje a fotkami konče.
NOISES mydlí přesně ten typ grindu, který moje uši snesou, díky optimální hrací délce songů i alba jej dokáží zpracovat a díky spoustě různých zpestření, kvalitní instrumentaci a dobrému zvuku z Davosu i ocenit.
Seznam skladeb:
- Deafening Silence
- Lunatician
- Co-work of Saints
- Capitolism
- Inner Peace
- Gallows Time
- Sick Fuck Maniac
- Donkey Business
- Active Measures
- Deptocracy
- Solit splitted
- Sentence of Control
- Martial Law
- Herr Reinke
- Suicidal Right
Čas: 16:10
Sestava:
- Jarda – drums
- Ižďo – vocals
- Dan – guitars
- Voko – bass
