BUŘINKY II – Mrtvot

Další poklad vykopán. Nahrávka „Mrtvot“, původně vydaná na kazetě v roce 1990, se dostala na vinyl.

Skupina BUŘINKY II vznikla v roce 1988, změnou názvu z KNEDLÍK VZOR 58. KNEDLÍK začal „fungovat“ o rok dříve, ale fungování to bylo na danou dobu tradiční – zkušebna rovná se nálevna. Přesto se povedlo dát dohormady repertoár, který míchal punk, hospodský bigbít a recesi. Těsně před prvním koncertem se kapela přejmenovala na BUŘINKY II, což byla reakce na BUŘINKY A BERUŠKY PETRA DUDEŠKA, estrádní dechovku, v níž kromě muzikantů v buřinkách vystupoval i dívčí sbor. 

Dívčí sbor BUŘINKY II neangažovaly, zato v roce 1989 natočily film. „Maybe…?“ se jmenoval, dá se zhlédnout na YouTube a některé písničky z něj se následně objevily na „Mrtvotu“.

Ten se nahrával v jídelně rekreačního střediska u Těrlické přehrady pod odhledem producenta Romana Chvily a se zvukařem Alanem Šubrtem. Nahrávání začalo v týdnu, a když v pátek na místo dorazil houslista Dalibor, byla celá kapela na šrot. Jenom zvukař se držel a soustředěně nahrával houslové tóny do jednotlivých písní. Následně se všichni věnovali lahvovému pivu a tuzemskému rumu. (úsměv) Bez zajímavosti není skutečnost, že na nahrávání se podíleli dva členové BUTY, Radomír Pastrňák a Richard Kroczek. 

Pětice stálých členů a dva externisté nahráli sedmnáct věcí. „Intro“ je ryze alternativní s krátkým hulákáním, následující „Ratata“ taky slovy neoplývá, ale naznačuje, že půjde o nespoutaný punk. S „Dědou“ to vlastně začíná, okamžitě mi naskakuje TELEX  a song „Řeznickej krám“.  Takže takový ten svižný punk s lehkým HC přesahem, ale s textem, který je… hlavně legrační. Asi se dají použít i slova jako dadaistický nebo abstraktní, ale to by asi bylo na pankáče moc. (úsměv) Prostě slova víceméně bez ladu a skladu – kravinky. 

Šílená „Komtesa“ vyšla z lesa, ale potom se pěje o vodě a chlebu, takže tak nějak… Punk je to zmutovaný, v místech, kde by člověk čekal navázání na chytlavý part, se song převrací k něčemu, co se asi dá označit jako alternativní hudba, ale ono je toho na „Mrtvotu“ alternativního hodně. I ten „Zubař“, který pojednává o návštěvě sadistického zubaře, neboli svině, je takový rozházený. Rovnější je „Bunda“, bigbíto-punk o rekrutaci mladého punkera, který nutně potřebuje starou koženou bundu, zicherky a kohouta na hlavě. Zpěvná věc, která čerpá z tradičního anglického punku, včetně sborového halekání. Na koncertech asi tutovka, i instrumentálně slušně provedená. Ještě jsem nezmínil zpěv, Rosťa zpívá slušně, zvládá i melodický zpěv, ale většinou je to spíš frackovité a odlehčené prozpěvování, což je dáno hlavně tím, jaké zrovna blbinky přednáší. Často mu sekundují i další dva členové, nechybí zmíněné sbory.

Pokud nevíte, co je to „Kouobka“, tak nevěste hlavy, já to taky nevěděl. Ale vypadá to na koloběžku v ostravském nářečí, kde se l mění na u (doufám). Takže kostel je koštěu, hledám je huedam atd. Muzika zase pěkně odsýpá, spíše v HC tempu, což platí i na následující věc, jejíž text je o fanoušcích žehu, které mrzí, že umírá málo lidí, „Lumír a Ruda“ jim pro jejich kremační potěšení nestačí. Výrazná baskytara načíná „Hasiče“, v němž se kromě punkové monotónní muziky objevují vsuvky uloupené z jiných písní, hlavně z ruské „Kaťuši“. Strana A končí „Starým rock´n´rollem“, který se objevuje až v druhé polovině, zajímavější je ale výrazné zapojení houslí, které jinak spíše paběrkují; tady se Šíp docela vyřádil. 

Na druhé straně jízda na horské dráze pokračuje. Po ostřejší „Stařence“, jež opět inklinuje k žehu, se „Bičík“ loudá, a taky se objevují nějaká ta neslušná slova, jimiž zatím parta šetřila. Ubíjející muzika, repetitivní text, asi až post-punkové postupy, včetně recitace uprostřed. „Sex Pistols“, název mluví za vše, muzika je dravější a výslovnost slova „pistols“ ryze severomoravská („pístols“). „Vltava“, aneb opět název naznačuje… tentokrát jde o Smetanovu slavnou část „Mé vlasti“, která v podání BUŘINEK II dostala řádně na frak, skoro čtyři minuty falešného nezpěvu připomínajícího blbnutí při cestě z hospody se poslouchají obtížně i s vědomím, že jde o parodii, aspoň že housle se drží originálu. Skladby na béčku jsou delší, proto se jich vešlo jen sedm, „Maličká holčička“ patří k těm kratším, ale zároveň nekorektním, alespoň na dnešní dobu. Kdyby tohle dnes pankáčové spustili, asi by byli označeni za sexisty, na začátku devadesátek to nikdo neřešil a byla to sranda. „Schody“ se líně převalují pět minut, pak se zblázní, ale že by se jednalo o něčím zajímavý song, to si nemyslím. A nemyslím si to ani poslední věci „Mrtví lidi“, další rozhárané podivnosti. 

První strana je výrazně punkovější i poslouchatelnější, na druhé se experimentování vymyká kontrole, ale možná jsou pro některé pamětníky právě ony podivnosti tím pravým ořechovým, co si uchovávají v paměti. Mně to po těch letech do uší neleze, ale chápu, že se tehdejší mládežníci chtěli vyřádit a nebrali přitom ohledy na nic. 

Původní kazetový obal se nedochoval v patřičné kvalitě, tak vznikl nový, s očírovanou buřinkou na titulní straně, se seznamem skladeb na straně druhé, s vnitřní přílohou. Na té jsou texty, vzpomínky na nahrávání, dobové fotky z koncertů, kredity a repro starého obalu. Grafika evokuje časy, kdy se s ní nikdo moc nepáral, což je vlastně s ohledem na kapelu i nahrávku v pořádku, žádné designové zlepšováky by se nehodily.

Smutné skutečnosti jsou uvedeny u dvou členů, Smejčí a Filip se vydání gramodesky nedožili. Veselejší je, že kapela sem tam vystupuje, po rozpadu v roce 1995 dlouho spala, jen sem tam se někde objevila. Větší aktivity začaly v roce 2006, kdy vznikly BUŘINKY III, protože v sestavě byl pouze jeden z původních členů, Smejčí. Po jeho úmrtí v roce 2019 BUŘINKY III mizí, nemizí ale zájem ostatních, a protože se sešli dva z někdejších členů, vrací se v roce 2025 i BUŘINKY II. Fotky v galerii jsou z koncertu z prosince 2025.

Reedice – nebodováno.

Fotky z koncertu: Pajosh

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Intro
2. Ratatata
3. Děda
4. Komtesa
5. Zubař
6. Bunda
7. Kouobka
8. Lumír a Ruda
9. Hasič
10. Starý rock'n'roll

• Strana B

1. Stařenka
2. Bičík
3. Sex Pistols
4. Vltava
5. Malička holčička
6. Schody
7. Mrtví lidi

Čas: cca 40 min.

Sestava:

• Rosťa F. Petřík – zpěv
• Libor „Smejčí“ Smejkal – kytara, zpěv
• Miroslav „Čilka“ Hudeček – basa, zpěv
• Filip Čeporan – bicí 
• Dalibor „Šíp“ Pyš – housle 

Hosté:

• Radomír Pastrňák – kytara
• Richard Kroczek – bicí 

https://www.burinky2.cz/
Facebook

www.phr.cz
Bandcamp