Loni jsme šumavský Against vynechali kvůli kolizi s kadovským festivalem Nuclear Intervention, letos se festivaly konají s týdenním odstupem, takže výletu do chatové osady na břehu Otavy nic nebránilo. Ono by tedy mohlo zabránit počasí, pokud by předpověď hlásila déšť nebo jinou slotu, ale mělo být slunečno a relativně teplo, samozřejmě na danou roční dobu, takže přes den zhruba 20 stupňů, v noci asi 15.
I tak jsem si říkal, že se mohlo začít dřív než v 17 hodin, protože noční teploty začnou klesat a taky se přidá únava, ale i s tím se dá něco dělat. (úsměv) Vzít si spoustu teplého oblečení a odjet v okamžiku, kdy se únava a zima stanou překážkou sledování nějaké té rotyky.
Dorazili jsme na tu 17. hodinu a nic moc nenasvědčovalo, že se začne, tak jsme ještě obešli okolí a část dětské naučné stezky a vrátili se na půl šestou, kdy do toho hráblo českobudějovické komando FRANTAXJIZVA. Mladí bordelmajstři jsou na začátku, mají nahrané jedno demo a z něj se myslím i hrálo, zhruba čtvrt hodiny včetně puštěného intra. Krátké fastcore vypalovačky s řevem působily lehce chaotickým dojmem, nebylo se v nich čeho chytit, takže v paměti zůstalo, že kapela dorazila ve třech lidech, přičemž jeden řval, druhý hrál na kytaru a třetí mlátil do bicích.
Pak už se program srovnal a další kapely začínaly plus minus podle harmonogramu, jako druzí EARL GRAVE, což je další kapela z Jindřichova Hradce, v níž se sešli členové a ex-členové NĀV, FIVE SECONDS TO LEAVE či NOD NOD. Kvarteto se po předchozích žánrově odlišných štacích vydalo do jiných hudebních sfér, k mixu doomu a stoneru. Takže žádný spěch, pomalá tempa, sázka na potemnělé melodie, nad nimiž se klenul většinou civilní zpěv kytaristy Vaška, kterému sem tam pomáhali hrubými polohami druhý kytarista Ivan a basák Petr. Hezky srovnané muzice nechyběly gradující momenty, kompoziční zručnost ani instrumentální kvalita – povedený koncert kapely, která začala fungovat letos a zatím má venku jen jeden singl.
Zvědavý jsem byl i na NO GOD RHETORIC. Ono vůbec platilo, že pořadatelé pozvali kapely, které v místních končinách asi dosud nehrály, pro mě byly všechny koncerty premiérové. V NO GOD RHETORIC hraje na kytaru můj starý známý „jmenovec“, který dříve působil v PRŮMYSLOVÉ SMRTI, s ním basák ve sportovních kraťasech, dredatý zpěvák a rovněž dredatý bicmen (ten myslím hraje taky v BOMBATÖLCSÉR). Žádné velké vymýšlení, ultra rychlý grind, asi šmrncnutý fastcorem a power violence, prostě strašně rychle, hodně nahlas a řev. A to vše velmi dobře sehrané a od všech členů zahrané, hlavně na bubeníka radost pohledět, a v rámci žánru byly i ty řevy pestré.
Po rychtě trvající nějakých dvacet minut (ano, kvůli dvaceti minutám přijela kapela z Brna, což jí trvalo asi čtyři hodiny) nastoupila další parta, jejíž člen má za sebou PRŮMYSLOVOU SMRT. Dříve basák Petr hraje v YUA na kytaru a ještě k tomu řve, rytmickou sekci tvoří členové rozpadlých KANNOUT (bubeníkovi Jakubovi přibyly šediny, basákovi Pavlovi narostly delší vousy, úsměv; není divu, KANNOUT jsme vídávali už před deseti roky), sestavu doplňuje kytarista Štěpán, mj. MORS ULTIMA. YUA je asi post-metal, ale taky doom, HC, emo, takový ten naléhavý mix, jehož naléhavost ještě prohlubuje nervy drásající řev. YUA ví, jak onu tíživou atmosféru navodit, zatěžkanou muziku ale dokážou lecčíms zajímavým zpestřit, hlavně kytarista Štěpán se o to staral a používajíc různé techniky hraní i kytarový slide velmi šikovně tvorbu obohacoval. A korunoval to onen řev, který zalézal do morku kostí, přitom texty má kapela minimalistické. Nejlepší vystoupení letošního Againstu. Jen ten Lešij nedorazil…
Dorazili MORDE, asi nová kapela lidí z BAESTIEN, kteří se podle všeho odmlčeli. BAESTIEN jsem viděl dvakrát, studiové tvorbě moc nedal, ale přišlo mi, že MORDE hrají o něco svižněji. Jejich HC/neocrust byl podaný přesvědčivě, zahraný příkladně, zazpívaný naléhavě, jak je v žánru potřebné. Tísnivé, jen místy lehce melodické, hlavnímu zpěvákovi a zároveň kytaristovi pomáhal i kytarista druhý s hrubším řevem; hlavní zpěv/řev popsat nedokážu, byl specifický, zvláštně položený. Rozumně dlouhý set skončil kolem 22. hodiny a my se rozmýšleli, co dál, protože prostě zima a únava.
Dali jsme ale šanci jediné zahraniční výpravě, která v areálu kempovala už při našem příjezdu, francouzským WILLXSMIC. O těch jsem věděl jen to, co psali pořadatelé na webu, tedy že se jedná o power violence / hardcore, a netušil jsem, že kapelu tvoří pouze trio baskytara, bicí, řev. Zajímavé bylo, co všechno se dá zahrát na basu, méně zajímavá už samotná muzika, která by se dala označit jako experimentální HC, chaotické a zběsilé. Zpěvák lítal jako blázen, do toho řval jako tygr, basák kromě hlubších tónů vyluzoval i ty podobné kytarovým, ale celkově mě to neoslovovalo, ocenit jsem mohl jen to nasazení. A protože zima & únava, rozhodli jsme hlasováním 2:0, že to pro letošek balíme, a ač bychom rádi viděli FUTURO ARCAICO, další hodinu (kus koncertu Francouzů a přestávku) už absolvovat nebudeme, a tak jsme kolem půl jedenácté dali příjemnému areálu vale.
Co bych ještě rád pochválil, kromě dramaturgie, která nabídla kapely zde neviděné, střídání žánrů a každou kapelu jiného charakteru, byl zvuk. Po nadávání na Metal Madness, festivalu o poznání většího a hojněji navštíveného, kde byl zvuk mizerný, se pod stanem v Luhu dařilo parádně, všechny kapely měly perfektní sound, který rovněž přispěl k dobrým dojmům z jednotlivých vystoupení. Takže jediné, co tak nějak dokola omíláme, je, že by se mohlo klidně začít o hodinu dřív a konec směřovat na 23. hodinu. Každopádně i 18. ročník se pořadatelům povedl, snad došlo dost lidí, aby se akce zaplatila (těžko počet odhadovat, v průběhu dne se osazenstvo měnilo, zpočátku bylo hodně rodin s dětmi, později asi na jejich úkor přibyli nějací další, takže celkem nějaká ta stovka platících), aby se za rok mohlo konat repete.
