Několikadenní festivaly. Fenomén, který jsem poprvé naplno zkonzumoval v roce 1993 v Hořepníku a naposledy v roce 2026 ve Spáleném Poříčí. Z někdejší mimořádné události se stal během těch 33 let standard, z nadšeneckých akcí smontovaných masivními rezavými lešenářskými trubkami pak profesionální podniky, podle jejichž dramaturgie si lze nakonec mimo jiné seřizovat hodinky.
Nejsem oddaným příznivcem open air festivalů, ale zároveň je asi nedovedu úplně opustit. Je v tom jakási směs nostalgie, pocitu, že stále žiji vedle svých oblíbených kapel i mimo kluby, pozorování rockové scény v celé její žánrové i historické šíři a podobě a v neposlední řadě potkávání se se známými, podobně naladěnými lidmi, které už jinde bez příčiny potkat prakticky nelze.
Pamatujete si, kdy jste si naposledy hráli venku jako děti – první digitální hry pod stromem ve vaší ulici, první skejty, cyklouše RMX/BMX, čára s céčkama? Pravděpodobně si ten úplně poslední den nikdo nevybavíme, nikdo to tehdy totiž nabral tak, že by to snad mohlo skončit. Přitom to bylo nevyhnutelné. Jako teď, ale nyní už to takhle bereme, třeba já si na téma reportu naordinoval už jen festivaly, kde bude alespoň jedna z mých nejvýše ceněných kapel, kterou jsem dosud neviděl. Basinfirefest 2026 toto poměrně přísný měřítko letos splňoval příslibem FORBIDDEN. Ti rozhodli, že tedy ještě pojedu, a na to konto jsem dostal vstupenku k Vánocům.
V prosinci je tohle pěkná představa, ale šest měsíců dokáže nadělat v lidském životě i plánech nepěknou paseku. Nejprve FORBIDDEN odpadli a pak přišla předpověď počasí v podobě spalujících veder. Na druhou stranu se chystáte do Spáleného Poříčí, tak o co jde? Prostě vám shoří váš headliner i podnebí, s tím je třeba jednoduše počítat. Před akcí jsem se tak rozhodl pojmout tento ročník jako svůj vědomě a cíleně poslední a dát tak těmto několikadenním podnikům po 33 letech v klidu a míru definitivní sbohem.
Asi jste spíš čekali report o kapelách, ale já myslím, že tohle už přece nikoho nemůže bavit číst. Psát, že kapely byly ve formě? V pečící formě rozhodně! Basinfirefest se se mnou od začátku protíná, mám k němu vlastně srdeční vztah – pořadatel, respektive pořadatelé jsou vrstevníci s velmi podobným vkusem, navrch vyšli z undergroundové scény, čili čekat soupisku, kde nebude vždy několik absolutních perel, prakticky nelze.
Letos patřily mezi mé zlaté hřeby DEATH TO ALL (lepší koncert už pravděpodobně není možné zažít), PARADISE LOST (na louce spatřeni historicky podruhé, poprvé masivně propršeli), NAPALM DEATH (ultimativní diktát dočasně bez Shane Emburyho kořeněný Barneyho frenetickou, prakticky „švihlou chůzí“ po pódiu), PROTECTOR (nejživelnější generátor nejen osmdesátkových vlastních hitů široko daleko) a ROOT (velmi pravděpodobně poslední koncert kapely, pro mě tedy určitě, a důstojně a zcela se ctí). Kromě téhle velké pětky jsem s větší či menší chutí shlédl částečná vystoupení skupin SIX FEET UNDER (tribální), FAETOOTH (uhrančiví), VENOM INC. (valící), TRAHIR (intergalaktičtí), TORTURE SQUAD (živočišní) a APOCALYPTICA (překombinovaní). A bylo toho až nad hlavu.
Kdo dal akci bezvýhradně celou, ten se během premiéry filmu Duna zjevně ani jen neorosil a u dvojky si možná jen lehce otřel čelo. Musím říci, že jsem byl na vážkách, zda vůbec vyrazit dojíždět, ale nakonec nelituji, viděl jsem skvělé sety a ověřil si i tady, na malým kousku Země, dávnou skutečnost, jak až je lidstvo adaptabilní. Nejprve jsem chtěl blábolit cosi o tom, že pokud je tohle nový standard počasí, pak budou muset open air festivaly probíhat zejména přes noc nebo se vyhýbat letnímu astronomickému čtvrtletí, to znamená se přesunout do měsíců dubna a května, respektive září a října, nicméně ač je to teda horký, zřejmě to nikdy nebude tak horký, aby se to nedalo zvládat s posílením areálu o stíny, vodní stanice a další prvky, o kterých teď možná ještě nic netušíme, ale za rok už budou zcela nezbytnou, nepostradatelnou a standardní součástí open airů.
Tak byl tohle můj poslední open air, nebo ne? Několikadenní určitě, ale do budoucna nemohu vyloučit jednodenní návštěvu. Pořád je to o něco málo silnější než já.
Pro YouTube kanál Magick Disk Musick a Fobia zine zaznamenal 28. 6. 2026 Berry
