
Tvorbu seskupení PAČESS vnímám od začátku jeho existence. První album (2011) bylo věnováno kraji pod Liliovou horou, poté se vše začalo točit kolem piva. Vývoj mi přišel zajímavý, stejně jako zapojování hostů (zejména album „Trapista“ bylo v tomto směru pozoruhodné, zapojila se brněnská smetánka a Morbivod), vyšel i neotřelý vinyl „Zoigl“, který měl na jedné straně muziku a na druhé četl příběh alba Chymus, který nazpíval nejen „Zoigl“, ale i „Poupě“ a část „Absolutna“. Na něm se objevila i Bára… Bára Basiková, kterou od roku 1987, kdy vyšla alba STROMBOLI a PRECEDENS, považuji za nejlepší tuzemskou zpěvačku. Napoprvé v hostující roli, skladba „Továrna na absolutno“ na albu „Absolutno“ vyčnívala, a pak se to rozjelo. Následující „Katechismus“ už Bára nazpívala celý a dokonce s kapelou vyrazila na koncerty; žhavé železo se kulo dál a na novince „Katechi2mus“ spolupráce pokračuje. Nikoliv ale se všemi členy sestavy z prvního „Katechismu“, vytratil se kytarista Jakub „Kubýk“ Fritsche, na jehož postu se usadil Lukáš Krupička.
Zůstalo pivní zaměření, které už na jedničce nabralo řekněme historicko-vědecko-edukační charakter, ostatně slovo katechismus nemá jen náboženský význam, ale používá se i obecně pro „jakýkoliv ucelený souhrn informací zásadního významu, který slouží jako stěžejní směrnice nebo učební materiál při nějaké opakované či dlouhodobé činnosti“. Tady jde samozřejmě o pivní katechismus a protože většina posluchačů nebude v oboru tak zdatná, jsou v obalu ke každému textu uvedeny vysvětlivky.
K muzice vysvětlivek netřeba, je to epický heavy metal s občasnými blackovými záchvěvy. Asi se nabízí porovnat oba díly, tak jsem oba „Katechismy“ točil docela dlouho v různých přehrávačích, abych dospěl k závěru, že dvojka je lepší. Samozřejmě věc názoru, můj úsudek je daný tím, že mi přijde, že se Bára do zpěvu ponořila víc než minule a že jí skladby asi i víc sedly, a dál, že skladby jsou různorodé, jednička mi připadá sevřenější.
„Bakus“. Rozumně krátké intro, stejný název jako outro na předchozím albu, návaznost zřejmá. Vybrnkávání a syntetické zvuky. Bakus je postava z masopustů, nenažranec a ochmelka, a ještě o něm bude řeč.
„Opus Dei“. Dílo Boží. Tady v přeneseném slova smyslu, píseň je věnována pivovarníkovi Janu Šuráňovi, o kterém v bookletu hezky píše Ladislav Jakl. Skladba je hit jako bič. Epický refrén s Bářiným zpěvem je silný a návykový, ku prospěchu slok přispívají změny tempa, střídání natlakovaných a odlehčených partů i zařazená recitace.
„Proměna“. Kafkova povídka, Řehoř Samsa (jehož jméno v textu zazní), jeho proměna, ale jde myslím o alegorii, kterou lze vztáhnout na různé obory, i na pivovarnictví – naznačuje to i Pačessův komentář. Muzika zpočátku odsýpá, ale po chvíli se úplně zklidní a Bára začíná zpívat jemněji než v předchozí věci; ústřední motiv je opět chytlavý, refrén graduje a Bára tady podává skvělý výkon, kromě zmíněné polohy zpívá agresivně a nechybí ani taková ta její ležérní medová barva. Ve skladbě hostuje Jaroslav Rudiš, který čte úvod Proměny v němčině.
„Maškara, Bakus a poprava“. Návrat k masopustu, Bakusovi a jeho potrestání. K masopustu patří bujarost, veselí, písnička je to místy taky rozverná, i když ze začátku to vypadá spíše na prog rock. Pak ale nabere na dramatičnosti, Pačessův rukopis je myslím zřetelný a Bářin projev osciluje mezi teatrálním skoro skřehotem, civilním a muzikálovým zpěvem, na náladě skladby se podílí i klávesy, se kterými se obecně šetří, takže v seznamu muzikantů je Marthus uvedený méně výrazným písmem.
„Proskowetz Hanna Pedigree“. Ač název připomíná ženské jméno, nejde o dámu spjatou s vařením piva, ale muže (Emanuela von Proskowetze) a odrůdu ječmene (Hanna Pedigree), kterou vyšlechtil. Refrén je další paráda, která se zaryje do paměti, hlavně jeho první část je skvělá a úplně vidím úrodné lány a na nich zlatý ječmen, sloky logicky obyčejnější, tradiční „pochodový“ rytmus, o něco více synťáků.
„Na spravedlnosti“. Smutný příběh o otcovraždě provedené na chmelnici a trestu, mj. inspirace i pro Máchův Máj. Plejáda hostů u mikrofonu, takže vokální stránka je pestrá jako v operetě, ostatně je to příběh a v něm různé role. Ne vždy se daří nafrázovat slova úplně ideálně, i v mixu je to takové zvláštní, hlavně Silviin zpěv je poněkud zahalený. Muzika je celkem rozevlátá, od metalu se odklání k art rocku nebo jak popsat pasáže, ve kterých zní hammondky, nechybí kytarová sóla, přičemž to finální je ozdobou jinak docela rozevláté písničky, do které vede nelehká cesta nejen kvůli zmíněné stylové neukotvenosti, ale i délce (11 minut).
„Poslední lilie“. Klavírní instrumentálka na závěr, taková miniatura.
Nahrávání proběhlo ve třech studiích: bicí naklepal Čepa ve svém Northern Light Studiu, kytary byly nahrány v Davosu, zpěvy ve studiu Paranoid, na zvuku se kromě lidí z uvedených studií (tj. Otyn a Noid) podíleli ještě Marthus, Dan Friml a Pavel Kurtin, takže si na něm dal Pačess záležet a finalizaci zvuku svěřil Noidovi, který má u svého jména uvedenou zvukovou režii, střih, mix a mastering. Produkce je moderní, zvuk všech nástrojů výrazný, typický současný sound.
Obaly obou „Katechismů“ jsou udělány podle stejného mustru a snesou ta nejpřísnější měřítka. Grafika je hezky srovnaná, informačně je šestnáctistránkový booklet stoprocentní (texty, vysvětlivky, kredity, fotky muzikantů), na titulní straně stejný obrázek jako minule (suroviny pro výrobu piva).
Když se vrátím k začátku recenze a srovnávání, tak to uzavřu slovy, že „Katechi2smus“ mě baví víc a důvodů shledávám několik. Prvním je mnohem větší prostor pro Bářinu kreativitu – ne že by jednička byla v tomto směru úplně rovná, ale zpěv se většinou odvíjel v podobných intencích, což samozřejmě souviselo s druhým důvodem – muzikou –, která byla taky sevřenější. Tehdy mi to přišlo udělané horkou jehlou a říkal jsem si, že kdyby se z „Absolutna“ a „Katechismu“ vybraly ty nejlepší chmelové šišky, vzniklo by prémiové zboží. Na dvojce se hraje i zpívá pestřeji, ve finále mě nejméně baví ta nejpestřejší a nejsložitější věc „Na spravedlnosti“, která je možná předzvěstí další etapy kapely, možná taky ne, uvidíme, ale avizováno je ukončení spolupráce s Bárou, což je vlastně škoda. Pokud se tak stane, tak je vhodné říci, že ze spolupráce mainstreamové zpěvačky a undergroundových metalových muzikantů vzniklo několik parádních písniček, z nichž většina je právě na „Katechi2smu“.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Bakus
- Opus Dei
- Proměna
- Maškara, Bakus a poprava
- Proskowetz Hanna Pedigree
- Na spravedlnosti
- Poslední lilie
Čas: 34:57
Sestava:
- Bára Basiková – zpěv
- Pačess – kytary
- Lukáš Krupička – kytary, harfa
- Paramba – baskytara
- Zdeněk „Čepa“ Čepička – bicí nástroje
- Martin „Marthus“ Škaroupka – klávesové nástroje
Hosté:
- Jaroslav Rudiš – hlas (3)
- Adam Blacar, Pepa Michálek, Silvie Chrudinová – zpěv (6)
- Jakub Fritsche – kytara (6)











