Nejbližší koncerty
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
HUSMAN FEST

CD 2016, Gothoom Productions / black metal / Česko

Obal nehraje, ale může poslech nahrávky znepříjemnit. Nerad začínám recenzi láteřením, navíc když další odstavce budou vedeny v příznivém duchu, ale prostě musím. Obal CD „Trapista“ vypadá na první pohled pěkně, příjemné barvy, ilustrace, texty, ale jakmile jsem se chtěl do textů začíst, nastal problém. Písmenka jsou sice na oko vzhledná, ale s čitelností je to horší – tady nepomůže ani enigma, ani lupa, tohle se prostě přečíst nedá. Přitom to muselo dát spoustu práce, protože to vypadá jako celé ručně napsané, každé písmenko je originál (myslím jako že třeba velké B vypadá vždy trochu jinak atd.). Asi to má působit jako zápisky v nějaké prastaré kronice, ale jestli takhle trapisté kdysi psali, tak jejich letopisy houfy historiků louskat nebudou. Já jsem ale texty přelouskat hodlal, tak jsem si o ně v čitelné podobě napsal, Pačess okamžitě vstřícně zareagoval a ve wordu je to hned jinačí.

Koncepční příběh není v metalovém světě nic nového, i u nás už se jich objevila celá řada, nicméně ten Pačessův je bezesporu originální, stejně jako název alba. „Trapista“ není žádný mučitel, který by měl někoho trápit (úsměv), ale člen řeholního řádu, který vznikl v 17. století ve Francii v opatství La Trape, odkud pochází jeho název. Druhý význam slova trapista je z oblasti pivovarnické, byť s řádem vcelku pochopitelně rovněž souvisí - jde o druh svrchně kvašeného piva vyráběného podle jasně daných pravidel v trapistických klášterech a aktuálně se může vařit pouze v jedenácti pivovarech na světě. Pačessův příběh na scénu uvádí jak Trapisty, tak pivo, ale hlavně postavy, jejichž příběh se odehrává „někdy někde“, jak „přesně“ uvádí autor. Při troše dobré vůle by se dalo říci, že to někdy je ve středověku a někde ve Francii, kde ono pivo vzniklo. Celý příběh si případný zájemce může přečíst pod recenzí, abych tady nezdržoval. (úsměv) Jen dodám, že texty jsou napsané zručně a evokují starou češtinu.

Pačess je staromilec, což se projevilo na jeho předchozích nahrávkách, nicméně u „Trapisty“ mám pocit, že aktuálně došel na své cestě nejdál (nebo nejvýš). V první řadě dokázal napsat hitové skladby, které sice mají nejblíže k black metalu, ale zároveň se nezdráhají použít heavy či speedmetalové atributy, takže muzika je hodně pestrá a ani chvilku nenudí. Přispívá k tomu i střídmé používání akustické kytary, která sem tam muziku odlehčí. Třeba hned v úvodu, před největším nářezem „Staroch seděl na pekelci“, v němž řve Morbivod do hudby, která chtě nechtě připomene BATHORY z předepické doby. Old school black metal fičí v ultra rychlém tempu, kytary kvílí, bicí dusají a dopřávají ostatním nástrojům jen chvilková oddechnutí. To druhá skladba „Proudy deště ostré jak šípy“ „pro změnu“ zase připomene BATHORY, tentokrát z období „Twilight of the Gods“. Hymnický epos plný pěkných melodií šperkuje svým zpěvem Blackosh, jehož projev je doslova dech beroucí, ale ani jeho kolega v duetu Khaablus nehraje vedlejší roli. Podle mě jednoznačně vrchol nahrávky. Zpátky k blacku, BATHORY už nechme být, stejně jako ortodoxní podobu žánru, protože tady jde o muziku barevnou, kromě blackových postupů (úvod) nechybí ani košatější pasáže, v nichž se vyřádil hlavně kytarista. Přibyl taky další vokalista, Tomáš Chylík v roli opata zpívá čistým hlasem a zase se dá říci, že třetí skladba je pestrá a taky to, že nahrávku posouvá do melodičtějších vod. Na těch pluje speedmetalová „Kdosi je u závor, klepání jsem jakés vnímal“, v níž pěje svým nezaměnitelným hlasem Zdeněk Černý prakticky stejně jako před takřka třiceti lety na „Metal Celebration“. A kytarové sólo jakoby z osmdesátek taky vypadlo, stejně jako odlehčená heavymetalová pasáž. Hitovka číslo dvě. Příběh spěje do finále, je ta další křikloun, samotný principál, který se ujal role padoucha, tudíž muzika nabírá (po akustické overtuře) pochmurný ráz, ale ač jde o trialog (Morbivod, Pačess, Khaablus), mně po hudební stránce přijde předposlední song nejméně nápaditý. Nechci říct, že nahrávka ztrácí dech úplně, ale o nadechnutí před finále z mého pohledu jde a trvá moc dlouho, i když jde jen o čtyři a půl minuty. To závěrečné dějství časem nešetří, je toho k dokončení příběhu ještě třeba říci hodně, takže je taky třeba prostřídat akustické pasáže s epickými blackovými, poslouchá se to fajn, ale i tady mám dojem, že už bylo (v rámci alba) o malinko lépe.

A taky mám dojem, že nacházím styčné body s „Jilemnickým okultistou“. Ne, že by šlo o podobnost hudební, ale spíše ideovou, což je patrné hlavně z názvů skladeb (jež jsou pojmenovány prvními slovy textů) i u jejich podtitulů typu „árie pivovarníka F. G. Bierbrauera“.

Zvuk vznikal napůl u Pačessa doma, napůl ve studiích Descent a Dejansound, své si k němu řekli Dejan s Blackoshem, který se spolu s principálem postaral i o bicí. Album hraje příjemně starobyle, bicí zní přirozeně, v tomto směru dobrá práce.

Tato slova lze použít i na charakteristiku celého „Trapisty“, dvě třetiny desky mě opravdu hodně baví a kdyby nahrávka pokračovala ve stejně atraktivním duchu, ještě bych bod přidal.

Seznam skladeb:

  1. Staroch seděl na pekelci
  2. Proudy deště ostré jak šípy
  3. Jak otec pravil, já vydal se do kláštera
  4. Kdosi je u závor, klepání jsem jakés vnímal
  5. Dlouhou dobu a po právu já mistrem várečným měl být
  6. Černý šat oblékám, v klášteře vystírám

Čas: 33:51

Sestava:

  • nešťastný pivovarník a sládek pan Franz Gerhart Bierbrauer – Pán Morbivod
  • pivovarský syn – učedník (Kryštof Bierbrauer) – Khaablus
  • volnomyšlenkářský opilý mnich (bratr Zecherius) – Blackosh
  • opat kláštera (Otec Ioannes) – Tomáš Chylík
  • starý mnich z kláštera – sládek (bratr Sidonius) – Zdeněk Černý
  • zlý bratr – mnich z kláštera (bratr Vindicat) – Pačess

Slova k oratoriu napsal a hudbu složil Pačess
Hraje Pačess, preluduje Tomáš Chylík a Džoro Enčev, rytmizuje Blackosh
Sbormistr Tomáš Chylík
Dirigent Pačess
Hudební režie Blaskosh a Dejan Petkovič
Náhrano v divadlech Descent a Dejansound roku 2015
Ilustrace a kulisy Vojtěch Doubek
Obrazutvor Khaablus

www.bandzone.cz/pacess
http://www.gothoom.com/pacess/index.html

Celý příběh se odehrává někdy někde a začíná bědováním starého sládka Franze Gerharta Bierbrauera (Morbivod) nad dlouhodobou skepsí k onomu řemeslu a nezdarem v jeho pivovarském domě. Toho času se sládkův syn Kryštof Bierbrauer (Khaabluss) vrací od mistra řezbáře a v lese potká opilého mnicha (Blackosh), který ho pohostí bůčkem a pivem. Kryštof je omámen tím skvělým mokem a vypráví o něm otci, ten jej pošle do Trapistického kláštera, aby se lstí obeznámil s kouzlem vařit to dokonalé pivo. Kryštof musí souhlasit s přísným režimem v klášteře a obrací se na víru, jinak nikdy nepronikne k onomu tajemství chutí. V klášteře se dostává k místnímu sládkovi (Zdeněk Černý) a pozorně mu naslouchá a pokorně žije dle hesla ORA ET LABORA. Kryštof přirostl klášternímu sládkovi k srdci, což irituje lstivého mnicha Vindicata (Pačess), který se ho chce zbavit. Jede do města a předá jeho otci zázračnou bylinu. Otec časem začne churavět a Kryštof se vrací domů, aby na smrtelném loži od otce dostal zbytek zázračné byliny a pokračoval v jeho řemesle s nabytými znalostmi z kláštera. Kryštofovi se velice daří a jejich pivovarnický dům zažívá znovu renesanci. V tento čas však dostává zprávu, že jeho klášterní učitel umřel a on má uvařit pivo k oné tryzně. Odebere se na krátký čas zpět do kláštera a uvaří smuteční pivo. Vzpomene si na dar od svého otce a přidá bylinu do onoho piva. Vrací se domů a pokračuje ve svém řemesle. Po čase, až je pivo hotové a mniši jej začnou pít, se všichni otráví a umírají jako otec Kryštofa. Zázračné byliny od Vindicata byly totiž otrávené. /Pačess/


Zveřejněno: 12. 04. 2016
Přečteno:
4613 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář