V letech 2004 a 2007 jsem recenzoval alba slovenské deathmetalové skupiny WAYD a v obou případech nešetřil pochvalnými slovy. Jak „Decadance“, tak „Ghostwalk“ mi tehdy sedly, na danou dobu šlo o velmi kvalitní počiny, které se částečně vymykaly typickému deathovému řemeslu zařazováním najazzlých partů a saxofonu. S postupem času se WAYD vytráceli z hledáčku; ne že bych na jejich existenci zapomněl, ale když se nepřihlásili s dalším materiálem… Kapela navíc asi nějaký čas nefungovala, ale v roce 2017 se vrátila na pódia a začala připravovat nový materiál. Ten vyšel v její režii pod názvem „Reinvent“, což je celkem přiléhavé pojmenování s ohledem na to, že od předchozího alba uteklo osmnáct let.
Dlouhý půst neznamená stylový přemet, „Reinvent“ zní podobně jako výše zmíněná alba, tudíž ona časová díra není na novém materiálu patrná. Což nejspíš ocení hlavně pamětníci nultých let, kteří, možná stejně jako muzikanti, prostřednictvím jedenácti písní zavzpomínají na staré dobré časy s muzikou, která je tehdy bavila. Nevím, kolik jich zbylo, ale já mezi ně patřím a z vydání alba mám dobrý pocit.
Začátek překvapí rázností a tvrdostí, bez jakéhokoliv intra to kapela rozjede a podpoří hrubým řevem, což trvá i po kratinkém zvolnění, až by si jeden řekl, že WAYD to narovnali a nakopli, ale ono zdání ještě nestačí dozrát a už je překonané. Začnou se totiž dít očekávané věci, měnit rytmy i tempa a do avantgardních sfér to definitivně pošle saxofon, v produkci WAYD žádné novum. „Algorithms Of Hate“ ale není vyložené cirkusácká skladba, vedle různých přemetů fungují i melodické party švédského střihu. Nasekaná „Marble“ střídá přímé a technické party, stejně tak různé hlasové polohy – kapela disponuje dvěma zpěváky, kteří s hlasy pracují, takže těžko poznat, kdo je kdy u mikrofonu. Pro mě je důležité, že nejde o kanály a nucené murmury, ale celkem srozumitelné polohy. Když se ještě vrátím k technice ve dvojce, tak závěrečný pokroucený kytarový úlet je velká fajnovost. Po dvou relativně ostrých věcech následuje logické zvolnění, dlouhá instrumentální pasáž předchází překvapivě laděnému pokračování, které místy působí takřka hororově, a to kvůli zařazení skřehotavého hlasu, kterým je část textu „zaříkávána“.
I další skladby jsou velmi hezky vystavěné, optimálně se v nich mísí agresivita a volnost, nadupané party se střídají s odlehčenými, ve kterých se prolínají kytarové hrátky s basovými, hlavně v „Chains Of Tradition“ to basa několikrát hezky rozbalí, což je asi i tím, že ji nahráli hned dva hostující muzikanti. S hosty se vůbec roztrhl pytel – viz přehled níže, a jejich vklad je nepřeslechnutelný, ať jde o mluvený úvod „Paved By Slaves“, klávesy tamtéž i v dalších dvou písních, saxofon v trojici songů nebo trubka v instrumentálce „Limits Of Introspection“, v níž právě trubka příznačně navozuje zadoomaný ráz.
Velké překvapení pánové připravili v „When Less Is More“, ve které se z moře angličtiny vynořuje slovenština a zní to působivě, až si říkám, že bych si dal říci častěji. Refrén je střídavě mluvený/šeptaný a zpívaný, obě polohy mají něco do sebe, ale ta zpívaná zajišťuje opakované gradace již tak silného kusu. A není to jen o jednom velkém překvapení, dalším je čistý zpěv v „Disparity“, které těká mezi silnými zemitými a vzdušnými melodickými pasážemi, ale nechybí ani náznaky avantgardy podporované nervním saxíkem.
Návrat WAYD se prostě povedl. Těm, kteří kapelu nepamatují, by měly předchozí řádky naznačit, že pokud nemusí mít death metal nalinkovaný podle šablony, měl by jim poslech alba sednout, pamětníkům starších počinů pak navíc působit radost.
Ale ještě je tu obal… Titulní stranu by asi šlo označit slovem odvážná, ale za mě je přiléhavější slovo ošklivá a ještě bych přidal proč? Asi to něco znázorňuje, ale co? To nechám na představivosti každého, dodám, že vnitřek bookletu je vizuálně o poznání lepší/hezčí. Na šestnácti stranách jsou černé na bílém texty a podrobné údaje o nahrávání, seznam členů kapely a hostů, poděkování, nechybí nic podstatného. A ještě jedna věc je zajímavá, zadní strana bookletu navazuje na obrázek pod CD, stejné to je s titulní stranou, na níž navazuje zadní strana se seznamem skladeb. Grafik odvedl dobrou práci, ten, kdo vybíral hlavní motiv, se u mě setkává s nepochopením.
Seznam skladeb:
- Algorithms Of Hate
- Marble
- Walpurgas
- Five Senses
- Paved By Slaves
- Chains Of Tradition
- When Less Is More
- Limits Of Introspection
- Disparity
- Nocturnal Shredding
- Nocturnal Lounge
Čas: 43:09
Sestava:
- Drahoš Juřík – bass, vocals
- Milan Savko – guitar, vocals
- Richard Majer – guitar
- Peter Jakubík – drums
Koncertní členové:
- Štefan Koľšovský – vocals
- Karol Szecsody – bass
Hosté:
- Chris Keech – prologue (5)
- Jakub Savko – keyboards (5, 7, 9)
- Karol Szecsody – bass (2, 6, 7, 9)
- Marchello Monteleone – bass (6)
- Mário „Gapa“ Garbera – saxophone (1, 9, 11)
- Michal „Hužvák“ Katuščák – guitar solo (3)
- Štefan Koľšovský – vocals (6)
- Tomáš Vojcovič – trumpet (8)
