Když se před dvěma lety pražští SLUT po čtyřiadvaceti letech vrátili se svým studiovým zářezem „Spirit of Brotherhood“, byla to událost. A o to větší, že deska rozhodně nezněla jako unavený comeback veteránů, kteří si jen chtěli něco dokazovat. Nahrávka se mi dostávala pod kůži pomalu, ale jistě – až z ní nakonec vyrostl kousek, který bez váhání řadím mezi to nejlepší, co u nás za poslední roky vzniklo. Deska každým dalším poslechem rostla, a když jsem měl možnost kapelu vidět i naživo, bylo jasné, že to není jen studiově vytuněná záležitost. Když pak SLUT oznámili, že chystají pokračování, bral jsem to jako příjemný bonus a zároveň mě zajímalo, kam se ten jejich těžko definovatelný hudební svět za ty dva roky posune.
Nabízí se srovnání. Dva roky stará deska byla precizně vysoustružená, ale přitom živá a tepající. I přes ten tvrdý opar v sobě měla kus lidskosti – třeba věc „Soul Power“ ve finále řeže jak cirkulárka a přesto má duši. Novinka naopak působí vzdušněji. SLUT tentokrát hrají lehčeji, volněji… a i když nechybí drsnější momenty, celkově zní kapela jako by si dovolila trochu vydechnout. Načechranější? Možná, ale rozhodně ne měkčí.
Pět skladeb, které na první poslech zní typicky „SLUTOVSKY“, ale pod povrchem je cítit posun. Žádné přešlapování na místě, žádné vaření z vody. Je jasné, že by dokázali natočit druhé „Spirit of Brotherhood“, ale ze „Soul Booster“ sálá chuť zkoušet nové směry, trochu si zaexperimentovat a přitom zůstat sami sebou. SLUT prostě nejdou narvat do škatulky. Kdo se o to pokusil, většinou si vylámal zuby. Jisté je ale jedno – ty post (rock / hardcore / metal) vibrace tam pořád jsou a skvěle fungují.
Úvodní skladba otevírá bránu do úplně jiného světa. Etno nálada, propletená nasamplovanými slovy Gándhího, člověka omotává do svých spirál a pomalu vtahuje do hry. Silný start, hypnotický, nevtíravě temný a přitom zvláštně osvobozující. Tenhle world music duch mě okamžitě přenese někam do ušmudlané Indie.
Druhá věc „Silent Skies“ má nejblíž k materiálu ze „Spirit of Brotherhood“. Je to nejtvrdší kus desky – sevřený, úderný s refrénem, který se zařízne do hlavy a nechce ven. Následuje „Soul Booster In The Attic“, která se z nenápadné úvodní lehkosti rozvine do krásně vygradované záležitosti. A pak přichází „Dancer (No End Wasted)“, jedna z největších libůstek celé nahrávky. Kytary řežou, jak mají, ale když se do toho přidá harmonika, vznikne něco naprosto nečekaného. V tu chvíli slyším ozvěny industriální éry MINISTRY z přelomu milénia – hutné, kovové, ale pořád organické.
Závěrečná „Eagle High“ je kapitola sama pro sebe. Osm minut táhlé, majestátní atmosféry, která by klidně mohla dělat soundtrack k filmovému finále. Pomalu zvedá do výšky, a když skončí, chce to v klidu za ticha nechat v sobě doznít.
Stejně jako na minulé desce musím vypíchnout klávesy a samply Honzy Hejla. Bez jeho kouzel by byl základní materiál pořád silný, ale právě díky jeho zvukovým detailům má všechno větší hloubku. Je to ten typ koření, který sice málokdo ocení napoprvé, ale bez něj by to celé nemělo ten tah a kouzlo.
Novinka jasně ukazuje, že comeback SLUT a „Spirit of Brotherhood“ rozhodně nebyl jen náhodný výstřel do tmy. Kapela má co říct, pořád v ní hoří ten správný oheň a navíc se nebojí jít dál. „Soul Booster“ je důkazem, že SLUT nejsou žádná sezónní záležitost, ale kapela, která si jde svou cestou se schopností složit silné skladby, které jsou suverénně vystavěné. A já se z jejich muziky upřímně raduju.
Seznam skladeb:
- Stag Moat
- Silent Skies
- Soul Booster in the Attic
- Dancer (No End Wasted)
- Eagle High
Čas: 31 minut
Sestava:
- Hrádek – kytara
- Jakub Plachý – vokály, kytara
- JLN – basa & fx
- Hóna Šimůnek – basa
- Honza Hejl – klávesy, samply
- Sváťa Čech – bicí a perkuse
