DISSOLVING OF PRODIGY – Zlodějská světélka

• Třicet šest let uplynulo od založení předchůdce DISSOLVING OF PRODIGY, skupiny BIGOTRY.
• Třicet let od vydání prvního alba DISSOLVING OF PRODIGY „Lamentations of Innocents“.
• Osmnáct let od vydání posledního alba DISSOLVING OF PRODIGY „Štvanice“.
• Patnáct od nahrání skladby „Zlodějská světélka“, která vyšla na albu „Unveiling the Signs“, což byl doommetalový pětisplit, na kterém se vedle našinců podílely další čtyři projekty. 
• Dvanáct let od posledního koncertu a nečekaného úmrtí tahouna DISSOLVING OF PRODIGY Fusateho. 

Po vydání „Štvanice“ (2008) se DISSOLVING OF PRODIGY ocitli na rozcestí, sestava se rozsypala a další dávala dohromady těžce, ona už „Štvanice“ vznikala jen ve dvou lidech (Fusaty, Valda), kterým pak s nahráváním vypomohli bývalí kumpáni. V letech 2010–2011 DISSOLVING OF PRODIGY nahráli celkem čtyři skladby, jednu tributní („Tribute TÖRR“, 2011), dvě se objevily na reedici „Echoes Of My Sadness“ (2010) a „Zlodějská světélka“ kromě kompilace před nedávnem na samostatném CD. Jedna skladba? Není to zhůvěřilost? (úsměv) 

Mně je takové lehké bláznovství sympatické. „Zlodějská světélka“ je unikátní píseň, kolem které je spousta zajímavostí, jež jsou výborně zachyceny ve velkorysém bookletu: jedna skladba = šestnáct stran. Na titulní straně je zdánlivě obyčejná zapálená svíčka, ale ona to jen tak obyčejná svíčka není… Knot totiž tvoří dětský prst; pověrčiví zloději v minulosti věřili, že jim takové svíce pomohou při krádežích, protože olupovaní budou spát hlubokým spánkem. Jedním takovým pobertou byl Martin Roháč z Velké Bíteše, který v 16. století spáchal skoro šedesát loupežných vražd. Právě on a ony svíčky se staly inspirací k textu, který v bookletu samozřejmě nechybí, stejně jako zkrácená verze pojednání o sériovém vrahovi. Dále jsou k přečtení čtyři články, které se k písni vztahují: vzpomínkami přispěli vydavatel Petr Herdron, dvakrát flétnista Valda i Fusaty, jehož slova pochází z článku, který o splitu vyšel v roce 2010 v Pařátu.  Všechny příspěvky jsou v češtině i přeložené do angličtiny, což ale neplatí o textu, který zůstal jen v češtině. Nechybí ani fotka tehdejší sestavy a dokonce ani fotka sestavy z roku 2025, která by snad měla dokončit rozpracované Fusatého nápady (zatím jde o trio Valda, Bzuček, Šarkán). Obal je prostě vyčerpávající, obsahuje nejen „povinné“ informace, ale i spoustu zajímavostí, jediné, co uvedeno není, je autor titulního obrázku. Tak jsem napsal vydavateli, jestli „titulní stranu dělala umělá hmota?“, načež přišla blesková odpověď „neser ma, desítky hodin grafických muk“. 

Muka a doom metal jdou dohromady, takže po patnácti letech lze trpět nejen při poslechu Fusateho hudby, zdá se. (úsměv) Já to měl vždycky s doom metalem postavené jinak než mnozí fanoušci žánru – nevyvolával ve mně smutek, natož depresivní náladu, spíše tu povznášející, prostě mě ta muzika bavila a působila na mě pozitivně. Užíval jsem si teskné melodie, procítěné vokály a bavila mě i témata, která se v textech objevovala. A baví mě pořád, „Zlodějská světélka“ mě vrací v čase ne o patnáct let, ale klidně o třicet, tedy do časů, kdy DISSOLVING OF PRODIGY debutovali a kdy doomovému světu vládly skupiny ANATHEMA, PARADISE LOST a MY DYING BRIDE. A když mi „Světélka“ hrají, registruju, podobně jako další posluchači, jak v bookletu zmiňuje Fusaty, podobné postupy a nálady, jaké používali „BRAJDI“ v polovině devadesátek. Začátek skladby je vyklidněný, flétna, jemné bicí, pak se přidává baskytara a naposledy kytara, která vyrývá typický doomový riff, následné prolínání kytary a flétny je taky taková ta klasika. Fusaty do pomalé muziky „recituje“ hrubým hlasem, který nikdy nepatřil k žánrovým vrcholům, ale naléhavosti je v něm dost. Nevím, jestli zpívá i  civilním plačtivým hlasem, který se objevuje v melodické pasáži, nebo přispívá Valda, ale ona vokální pestrost je fajn, u čistých zpěvů se asi taky nedá upřít inspirace u Aarona Stainthorpea. Ale i drsné výrazivo má něco do sebe, např. slovo „hrůzou“ dává Fusaty tak, že opravdu nahání hrůzu. Skladba se nedrží v jedné lajně, několikrát se promění, zrychlí, zastaví, zase pomalu rozjede, takže i přes velmi dlouhou stopáž nezačne nudit. Spíš naopak, vždy mi přijde, že skončila nějak brzy, že snad těch čtrnáct minut nemohlo uběhnout.

Zlodějská světélka“ byla nahrána na jaře 2010 ve studiu Zprdelesound, ale že by byl zvuk jako z prdele, se rozhodně říci nedá. Je přehledný, dřevní (jako muzika) a sem tam jsou klasické nástroje doplněny nějakým drobným syntetickým kořenícím zvukem. 

Poslední autorská píseň DISSOLVING OF PRODIGY je hezkou tečkou za existencí kapely, jejíž věhlas přesáhl hranice naší země a dodnes je po celém světě rozesetý nemalý počet jejích fanoušků.

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

1. Zlodějská světélka

Čas: 14:22

Sestava:

• René „Fusaty“ Krystyn – guitars, vocals
• Tomáš „Bzuček“ Burian – bass
• Jan „Valda“ Valíček – flute, vocals
• Marek „Frodys“ Pytlik – guitars
• René „Šarkán“ Šarközi – drums 

www.paratmagazine.com