
Tak to se tedy nepovedlo.
Přesně s touhle větou jsem se probíral do posledního festivalového dne a zjišťoval, že včerejší MORBIDNÍ křepčení zanechalo na nedoléčených zádech nepěkné následky. Ale co, něco snad kurva snesu a navíc bronzové břitví medailisty v kategorii album roku jsem vidět prostě musel. No a když už se vám dílo takhle povede, byl by hřích ho nechat ladem, a proto mu patřily hned úvodní tři kousky, obzvláště „Optionless (For Kaku)“ a v ní zakomponovaných Vlasových vyhrávek se nemůžu nabažit. Hitových skladeb mají SIX DEGREES OF SEPARATION jako máku, přiděleného času poskrovnu, proto žádné zbytečné rozpravy, dáme „Occam’s Razor“, „Guilt Is A Vector Of Time“ a na závěr „Masterpiece…“ – PRDLAJS. Místo očekávaného klasického kousku byl zařazený „Tekno-Prophet“, což sice nevadilo vůbec, protože jak vám vleze jednou svojská produkce SDOS pod kůži, zbožňujete bez výjimek všechno, co z nich vypadne, spíš překvapilo opomenutí alba „Triotus, Tricephalus And Tribadism“ jako takového, neb slaví dvacetiny a krásně jej připomněl Herdron s vydavatelstvím Pařát. Jinak svěží a radostný set. (Horaguru)
A to byl děti konec. Tedy můj konec. Tedy přesněji můj konec na CDF. Záda se svině kously a bylo vymalováno. To ale neznamená, že bych si letošní ročník neužil. Znovu spousty a spousty známých, nádherné prostředí v lůně přírody, příznivé ceny občerstvení (hlavní jídlo v hospůdce kolem dvou set, polévka za pade, různé druhy burgrů u stánků taky kolem dvou stovek, bramborák za kilo, malinovka za čtyřicet, primátor čtyřicet pět až pade…) a hlavně milí, vstřícní a ochotní lidé ve všech úrovních služeb, jež se tu člověku dostávají. Takže za rok znovu! (Horaguru)
V sobotu jsem měl v plánu dorazit nejpozději na SIX DEGREES OF SEPARATION, a to se také podařilo přesně na čas. Těšil jsem se, zda zazní některá pecka z prvních dvou desek, ale marně. Přišlo mi to takové utahané. Ale to je možná tím, že novější tvorbu nemám naposlouchanou. (Márty)
Zajímavě a pěkně surově zněli Poláci VASTNESS, jejichž mix thrash a death metalu byl osvěžením po pomalejším vystoupení předchozí kapely. (Márty)
Poměrně mladou skupinou jsou moderně znějící WHAT IS TEC. Na Turky fakt zajímavé. Popisek hovoří o progresivním metalu, za mne to byl spíše mix deathu, core a melodií, což bylo fajn. Původně na soupisce ani neměli být, ale v dubnu vystřídali odpadnuvší AVERNAL. (Márty)
Následující BRUTALLY DECEASED smetli všechno. Dlouho jsem je neslyšel a chvílemi jsem koukal s otevřenou pusou. Fakt paráda a velká porce poctivého death metalu, výborný zvuk, když jsem zavřel oči, tak jsem slyšel George Fishera, no prostě luxus. (Márty)
Následující JIG-AI jsem poslouchal ze zadní části festivalu ze stanu. Následně mne trochu probrali Rumuni MACHIAVELLIAN GOD, což bylo opět zajímavé, zase Balkán a zase pro mne neobvyklá kombinace stylů na kapelu z těchto končin – melodický death metal. V půlce jejich setu jsem si šel zase odpočinout… (Márty)
... protože jsem se zase těšil na následující SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, které jsem viděl naposledy snad, když jsem je zval na Kovák fest do Sezimova Ústí. Klasika a paráda, kapelu mám rád, a dá se říct, že všechnu jejich tvorbu strávím, ať už je z kterékoli etapy jejich dlouhé cesty. Zajímavé bylo, jak měla violistka nohu v sádře a asi první dva songy pařila ve stoje, vždycky, když se ohnula tak se za ní objevil mužský obličej a já jsem pořád zkoumal, na co ten týpek hraje, než mi došlo, potom co jsem popošel, že ten chlapík ji pouze drží v pase, aby nespadla kvůli té sádře. (úsměv) (Márty)
Švédové DEFLESHED byli super. Švédsko a death metal – tohle můžu. DEFLESHED projeli Broďákem jako lokomotiva. Zvuk kytar mi chvílemi připomínal DISMEMBER a podobné valivé riffy útočily na sluchové bubínky přítomných už až po zvukaře zaplněného placu před pódiem. Pecka! (Márty)
ČAD zahráli svůj standard pro hoveda a hovedice. Osobně už tyhle řečičky příliš nemusím a přijde mi to moc vidlo, ale proti gustu. Také mám raději jejich starší tvorbu a novější songy mi přijdou jako vykrádání sama sebe, ale jak říkám… proti gustu. To že to lidičky bavilo, dokazoval fakt, že bylo před pódiem plno, a to byl myslím cíl. Za mne šťavnaté vystoupení. (Márty)
Letošní Czech Death fest pro mě skončil, když začali hrát Švédové LIK. Možná trošku předčasně, ale měli jsme domluvený odvoz, který se bohužel z určitých důvodů posunul dopředu v čase a to člověk neovlivní. Chtěl bych poděkovat Forkovi za odvoz a zdravím. Ačkoli jsme byli letos na Czech Death festu jen pátek a sobota, tak musím říct za sebe, že line-up byl letos výborný a našel a poznal jsem dost kapel, které mne zaujaly. Díky taky pořadatelům, protože tenhle festival mne baví nejen díky tomu, že je česká scéna zastoupená ve větší míře, ale také díky super prostředí. Už se těším na příští ročník, mám ho už poznamenán v kalendáři. (Márty)