V klánovickém klubu Black Pes jsem nikdy nebyl, ale rozhodně jsem v něm nebyl naposled. Na podzim se do něj v režii Obscure Promotion chystají atmo black/doomoví THE RUINS OF BEVERAST, kterým budou sekundovat funeral doom matadoři ESOTERIC. Ty si nechci nechat ujít a vystoupení 1914 s podporou KATLA tak pro mě představovalo dobrou premiéru tohoto místa.
Texty ukrajinských 1914 jsou výhradně zaměřeny na první světovou válku, tomu odpovídá prezentace skupiny, pseudonymy s hodnostmi a příslušností k různým vojenským jednotkám a vystupování v uniformách. Kapela právě končí tour The War That Never Ends k poslednímu vydanému albu z minulého roku, „Viribus Unitis“, česky „Společnými silami“. To bylo osobní motto císaře Františka Josefa I. Z celkem 33 koncertů tohoto turné šlo o 31. zastávku, o den dříve se dostalo stejné pocty Brnu, kde se akce vyprodala. V Klánovicích tomu tak sice nebylo, ale podle mě příliš nechybělo.
Při vstupu do klubu jsem zažil první a jediné zklamání večera. Začátek koncertu se přesunul z plánovaných 20:15, kdy měla začínat KATLA, na 21:00. Pokud kdokoli z laskavých čtenářů bude vědět, proč tomu tak bylo a ponechá zde komentář, budu rád. V 21:00 se nicméně podle upraveného itineráře začínalo na minutu přesně a nástup první kapely byl nečekaný. Ze záznamu zazněla ukrajinská hymna od Carlose Hernandéze, všichni tři hudebníci ji s úctou a rukou na prsou vyslechli, a až pak začali hrát. Čekal bych to později, spíše u 1914, ale v průběhu koncertu jsem pochopil, proč tomu tak bylo. Zpěváci obou skupin zdůraznili, že jsou přátelé, ne pouze dočasnými spolucestujícími v autobusu. A bubeník a hlavní zpěvák KATLA Rasmus Bang upozornil, že u stolu merchandise 1914 je možné přispět do sbírky na pomoc Ukrajině. A zmiňoval také statečnost ukrajinského národa a potřebu podpory této země.
Dánská KATLA, fungující od roku 2018, má za sebou zatím pouze jedno plnohodnotné album, „Scandinavian Pain“, vydané minulý rok u Napalm Records. U nich jsou nyní upsaní i 1914, na první pohled se tedy nabízí důvod společného turné. A i když se žánrově obě skupiny pohybují lehce jinde, KATLA poskytla 1914 velmi kvalitní podporu. KATLA hraje v první řadě sludge, kořeněné někdy blackem, častěji stonerem. Kapela nabídla sedm skladeb, tři z „Scandinavian Pain“, zbytek z předcházejících EP, a singl „Dragonlord“, tu jako poslední a pro mě rozhodně nejsilnější položku z celého setu. Na ní se ke KATLA připojil zpěvák 1914 Dmytro Ternushchak. Na třetí položku, „Dead Lover“, se zase trio rozšířilo o kytaristu 1914 Oleksu Fisyuka. KATLA jsem neměl příležitost před koncertem okusit, a přestože nejde o nijak progresivní záležitost, byla pro mě překvapivě sympatická.
Po skončení setu KATLA došlo k přestavbě pódia. Menší plachta KATLA byla sejmuta a za ní se objevila již připravená plachta 1914 s tématem posledního alba. Bedny na obou stranách pódia zakryly panely. V záhlaví opět s tématem posledního alba, pod tím s dobově stylizovanými obrazy 30,5 cm moždíře vz. 11 od výrobce Škoda, používané v první světové válce rakousko-uherskou a později i německou armádou. V publiku se dokonce objevilo několik fanoušků v rakousko-uherských uniformách.
Set 1914 začal ještě poměrně nevinně. Členové kapely nevstoupili na pódium v uniformách, ale v jednodušším oblečení, jako kdyby zrovna měli v kasárnách volno – jen kalhoty a košile. Intro „War In (The Beginning of the Fall)“ zaznělo ze záznamu, a stejně pak na konci i outro „War Out (The End?). Intro „War In“ obsahuje hymnu Rakousko-uherské monarchie, „War Out“ zase úryvek první nahrávky ukrajinské hymny z roku 1910 v podání Modesta Mentzynského. Obě skladby rámují i „Viribus Unitis“, koncepce turné k vydání alba tedy byla dodržena. Po intru již došlo na členitý blackened death/doom. Ten se valí jako tanky na Sommě a je skvěle doplňovaný tematickými, na živé akci samplovanými, válečnými zvuky.
Zpěvák Dmytro během koncertu dvakrát držel v rukách ukrajinskou vlajku, na počátku a na konci setu, jako připomínku toho, kdo 1914 jsou a co nám chtějí sdělit. Dmytro proložil koncert několika projevy, které se všechny týkaly rusko-ukrajinské války. Mluvil o tom, jak v západní Evropě nikdo neví, co se na Ukrajině děje, ale my, Češi, to víme, protože my máme zkušenost roku 1968 a Ukrajina není nijak daleko. Děkoval lidem České republiky za podporu. Vzpomínal na to, jak v jeho rodném městě, Lvově, byla vybombardována škola jeho dcery, a zemřela tam dcery kamarádka společně se svými dvěma sestrami, jak Rusové dělají dron safari, kde pomocí dronů zabíjejí civilisty, protože pro Rusy jsou školy a nemocnice vojenskými cíli. Zmiňoval, že pokud Ukrajina padne, další na řadě budou Polsko, Baltské země a pak i my. Když došlo na vzpomínku na obléhání pevnosti Přemyšl v roce 1914 z „Viribus Unitis“, kde zaznívá provolání „jebać ruskie kurwy“, podle reakce publika soudím, že většina souhlasila. „Viribus Unitis“ tvořilo páteř koncertu, dostalo se ale i na kousky z „The Blind Leading the Blind“ z roku 2018 a „Where Fear and Weapons Meet“ z 2021.
Během zpěvu Dmytro neposkakoval po pódiu a nepředváděl žádné žánrové pózy. S rukou za zády předkloněný na kraji pódia do publika kázal, občas i spojil ruku do gesta trojprstí, kterým se žehná. Když nezpíval, přecházel ze strany na stranu pódia tak, jak oficír přechází před vojíny, kteří se za chvíli promění ve jména, co nyní najdeme na pomnících uprostřed téměř každé vesnice. Pokud má někdo první světovou válku spojenou pouze s Dobrým vojákem Švejkem, 1914 ukazují její skutečnou tvář. Tady jsou prostí lidé jen potrava pro děla. Je to o bahně, znetvořených zbytcích těl, ostnatých drátech, smrti.
Pro přídavek po deseti písních se sahalo opět na „Where Fear And Weapons Meet“. Šlo o skladbu „A7V Mephisto“, což je vyprávění o jediném dochovaném exempláři německého tanku A7V, vystaveném nyní v Brisbane v Austrálii. Ve skladbě zní zvuky tanku, dunění motoru, kovové rachocení. A jako finále to bylo famózní.
Jednalo se o velmi silný koncert. Pódiová performance 1914 je přesvědčivá, konzistentní a strhující. I když se v případě 1914 pracovalo se světly střídměji než u KATLA, což mohu považovat za jedinou výtku, na druhou stranu šlo o cílenější využití reflektorů, což jen umocňovalo prezentaci skupiny. 1914 si za brilantní show zaslouží respekt.
