TELEX – Řeznickej krám

• 1989: TELEX nahrává ve zkušebně demo „Řeznickej krám“, které šíří na podomácku nahrávaných kazetách, respektive si jej následně nahrávají fanoušci mezi sebou.
• 1992: „Řeznickej krám“ vychází na originální kazetě u Black Point.
• 2002: Vychází 2CD-R „Takoví to bylo“, kde je na jednom CD „Řeznickej krám“ a na druhém záznam koncertu z roku 1996.
• 2016: „Řeznickej krám“ vychází na gramodesce u PHR Records, chybí sedm skladeb, protože celé demo se na jednu desku nevejde.
• 2019: U PHR Records vychází repress předchozího vydání.
• 2024: U PHR Records vychází 2LP s kompletním demosnímkem a jedním bonusem. 

Jak vidno, „Řeznickej krám“ se dočkal řady vydání, toho nejlepšího nakonec. I když v tomto případě se dá předpokládat, že není všem vydáním kultovního dema konec, protože obě předchozí vinylové edice se rychle vyprodaly, stejně tak další deska TELEXU „Punk Radio“, která obsahovala znovu nahraný materiál nejen z dema. Takže aktuální dvojalbum se asi taky na „pultech“ moc neohřeje, respektive limitovaná edice se na nich ohřála asi deset minut, během kterých bylo 80 poloprůhledných barevných vinylů pryč. Ale pořád zbývají klasické černé desky.

Ty jsou vložené v obdobném obalu jako minule, takže na přední straně je překreslená původní ilustrace z dema; autorem té první byl kytarista TELEXU Martin Štěpánek, o druhou se postaral Robert Princ, jehož práce je jedním slovem skvělá (což platí i o původním námětu, který nebylo možné použít z technických důvodů). Nic jiného si na nejlepším HC/punkovém demáči, který byl v Československu kdy nahrán, neumím představit. Zadní strana kapsy obsahuje seznam skladeb. A zmínku zaslouží i barva obalu, do třetice jde o barvu „vyblitou“, což odkazuje na hnusnou komunistickou dobu; první vydání bylo šedé, druhé béžové a teď je to zelené/khaki.

Čtyřstránkový insert z velmi kvalitního pevného papíru obsahuje na jedné straně texty ke všem skladbám doplněné o motivy z plakátu kapely i coveru a na druhé straně výsledek mého remcání v recenzi na „Punk Radio“, kdy jsem láteřil nad slovy, která byla na vnitřňáku napsána na adresu TELEXU. Oním výsledkem je historie TELEXU, kterou si u mě na základě onoho nadávání „objednal“ pan vydavatel, abych mohl příště nadávat maximálně sobě. (úsměv) Hodnocení toho, jak se mi povedlo zmapovat existenci TELEXU, nechám na jiných, jen doplním, že mě to bavilo psát a že jsem se snažil uvést všechny dostupné informace.

Recenzovat muziku, která je předpokládám velmi dobře známa, mi přijde jako ono pověstné nošení dříví do lesa, ale co já vím, třeba tenhle článek čte i někdo, kdo TELEX a jeho tvorbu nezná a je líný překliknout na předchozí recenzi téhož materiálu, tak aspoň ve zkratce. TELEX se po punkových začátcích, kdy fungoval pod názvem NOVODUR, přesunul přes další inkarnaci ARMAVIR k útočnému HC a sypal z rukávu hity jako hrom, a ani tehdy, ani dnes nevadí, že řada songů pochází z repertoáru zahraničních kapel. TELEX dal převzatým písním díky českým textům nový kabát a přidal vlastní věci, které za těmi vypůjčenými vůbec nezaostávají a mnohdy jsou lepší. Celé demo je krasojízda, nenacházím jediný song, který bych nechtěl slyšet, prostě parádní záležitost, která psala dějiny tuzemského hardcore punku zlatým písmem. Ke skvělému dojmu samozřejmě přispělo i to:

• že kapela byla perfektně sehraná, protože materiál pilovala na zábavách a měla jej zažraný pod kůží,
• že se v sestavě sešli zruční skladatelé a instrumentalisté,
• že texty jsou vtipné a dejme tomu ze života, neřeší politiku ani nejsou aktivistické, prostě zábava, jen občas se objeví nějaká reakce na tehdejší dění,
• že Karel Bouška byl ideálním frontmanem s nezaměnitelným hlasem.

Vedle všech těch ikonických songů, namátkou „Skejtová Růžena“, „Lidi, děti, kanibali“, „Kámoš“, „Umírající nosič vody“, abych uvedl z každé strany nějakého zástupce, se na konci déčka nachází dosud nevydaná písnička „Nákupy“, která má otřesný zvuk a její zařazení je diskutabilní. Zbytek má zvuk logicky poplatný době vzniku a podmínkám, které byly při nahrávání k dispozici. Zkušebna, nahráno za jeden den. Místy kolísá hlasitost, místy je hodně šumu, ale jde o dokument doby, kterému prospěl nový mastering z dílny Otyna (Davos). Jak známo, je Davos především metal a grind studio, tudíž je zvuk 2LP o něco drsnější a hlubší než předchozí vydání, které remástroval Barmy. Ale když jsem si dělal porovnávací poslech, nedokázal jsem říci, která verze je lepší, po chvíli jsem stejně skončil u vnímání muziky, zvuk nezvuk. 

P.S. Deska je (opět) věnována památce Martina „Matěje“ Štěpánka, který žel v roce 2011 zemřel.

P.S.2 Fotka desek v galerii je asi lehce matoucí, ale nemám ani limitovanou, ani standardní edici, ale jejich mix, jednu desku černou a jednu barevnou, takže asi extra limit. (úsměv)

P.S.3 Reedice sice nebodujeme, ale známku, kterou bych za vydání tohoto kompletu vydavateli dal, můžete vidět na konci galerie. 

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Kam vítr tam plášť
2. Zlatá mládež
3. La la la
4. Skejtová Růžena
5. Rakovina
6. Zlatý slavík
7. Řeznickej krám

• Strana B

1. 4 minuty
2. Pečený holubi
3. Co tě nepálí
4. Brigáda
5. Lidi, děti, kanibali
6. Generace

• Strana C

1. Mírnej pokrok
2. Kámoš
3. Proměny
4. Chromovaná jehla
5. Dneska ráno v šest
6. Poběhlice
7. Temelínská
8. Realita

• Strana D

1. Umírající nosič vody
2. Sehni hřbet
3. Továrna na tvý sny
4. Samý kecy
5. Do práce jde
6. Kluci jdou do války
7. Znám ty tvý komedie
8. Nákupy (live)

Čas: cca 44 min.

Sestava:

• Karel Bouša – zpěv
• Martin „Matěj“ Štěpánek – kytara
• Zbyšek Milanovský – kytara
• Martin Horský – baskytara
• Miloš Vondrášek – bicí

www.phr.cz
Bandcamp